Trest - kdy a jaký

[yzengrin]

Originally Posted by Kometa

Co je špatně na syrovém mase? Já ho teda nepoužívám, protože bych z toho byla zapatlaná až za ušima, to ho radši vždycky aspoň trochu ovařím, ale jinak bych ho používala klidně taky.

Jo, já ho taky používala a často ještě používám. Ale když pak máš něco cvičit s někým dalším, běžným pejskařem, a místo tradičních granulí, případně salámu, mu na ruku vysypeš syrová kuřecí srdce...ne každý to zvládne. Taky nejsem nadšená, že jsem od masa a krve všude možně, ale když vím, že to zabere..,resp. by to mohlo zabrat.

Z toho co píšeš, bych fenu utáhla (ale velmi krátkodobě-tím myslím třeba 5min), na vařené maso, párky. Tím končíme. Granule vůbec, ty žere i normálně z nouze (teď sem tam jo-v konkurenci psa, ale ani ta konkurence pro ni není dostatečná motivace), sýr - to je tak na ochutnání. Na pečení sušenek čas nemám. Někdy si říkám, že budem cvičit na mandarinky..ty zbožňuje, ale taky to není jistota...ještě vařený celer jí občas dost šmakuje..ale ten zas degustuje tak dlouho, že na klasický výcvik to taky není zrovna vhodné (důvod, proč nám na cvičáku doporučovali spíš salám, než třeba sušené plíce - fena fakt vychutnává, což bylo na cvičáku nežádoucí)

Originally Posted by Kometa

Ta naše cvičitelka povídala, že někteří její psi taky nechtěli fungovat na pamlsky, že je to musela dlouho učit, trvalo to několik měsíců, než našla takové pamlsky, které jim chutnaly, a postupně z toho přešla na běžné pamlsky, na které jí normálně fungují dneska. Tak to vysvětlovala. Ale jak říkám, já jsem tohle nikdy řešit nemusela, Dingo nežere pamlsky jen pokud je v opravdu krajním stresu a to ještě jen chvíli, pak si to rozmyslí zhltne je stejně

Vzhledem k tomu, že u nás to bylo přesně naopak nemám dojem, že by to zabralo. Začínali jsme právě na široké škále pamlsků, které jsem i dost obměňovala (piškoty, syrové, salámy, párky, slanina, sušené plíce apod., sýr..). Postupně na většinu přestala fungovat, takže když už něco, tak to syrové, eventuelně salám/párek..ale ani jedno není jistota, že zrovna ten den na to bude fungovat. Pro fenu to zkrátka není něco, za co by jí stálo udělat to, co po ní chceš. Jak píše Vlkodlak.
Pokud je v nějakém ruchu, stresu, tak si nevezme ani syrové kuře..cokoliv. Na výstavě, na bonitaci apod..psí sraz..Podobně např. když jsme byli týden na dovolené, já se jí jak blbec táhla se syrovými granulema..přijeli jsme a ze psa jsem měla radiátor. Protože měla evidentně tolik zajímavostí kolem, že ji žrádlo prostě nezajímalo. Normální žrádlo-které dostávala večer. A to ani v konkurenci jiného psa, žrádlo jsme zkoušeli i vyměnit..nic platné. Prostě když někam jedem, vím, že víc jak 2hrstě granulí nemá cenu brát.

[Kometa]

No jo, tak my cvičíme pozitivní motivaci, tak to Dinga asi prostě baví Jak vezmu do ruky klikr a pamlskovník, tak mám pocit, že mám místo čévéčka borderku, úplně šílený výraz v očích a už si zkusmo sedá a lehá a cpe mi packy, co z toho by mohlo být dobře Hrozně ho baví vymýšlet, co po něm chci, když to nechápe a nemůže na to přijít, tak se začne vztekat Ale taky má své dny, kdy si na "sedni" lehá a naopak, tváří se, že některé povely v životě neslyšel a nakonec se sebere a odejde úplně Asi to dělá, protože ho to baví, ale když pamlsky nemám, tak to se na mě vykašle, to zase jako takový blázen není
My krmíme masem, takže granule jsou pro něj zajímavé, takže používám jako pamlsky. V cizím prostředí mi žere bez problémů, od mala ho tahám po všech čertech, ob týden ho vozím do školy, o víkendech jsme taky skoro pořád pryč, takže kdyby žral jen doma, tak už asi chcípnul hlady Výstavy a srazy pro něj nejsou stres, ale něco, co zbožňuje, takže s tímhle problém nemáme. Spíš naopak, všichni ti psi a lidi jsou tak hrozně zajímaví, že nějaká panička s pamlskama je mu někde. Ale když se mi ho podaří soustředit na sebe, tak "přepne" a je schopen s relativně dobrým soustředěním cvičit třeba uprostřed výstsavní vřavy. To asi dělá ta pozitivní motivace, jinak si neumím vysvětlit, jak je možný, že je z toho roztěkaného blázna najednou soustředěný pes

[yzengrin]

Samo taky primárně cvičíme na pozitivní motivaci. To bez debat. Ale zrovna u feny mi na ni na cvičáku nasadili stahovák jakmile zjistili, že jí nevadí, tj. ani ne ve 4měsících (taky už tam dávno necvičíme). Ale moje fena je zkrátka jiná. Socializovaná je velice dobře, si troufnu říct. Ale velké akce-na celý den (což výstavy apod. jsou), prostě nemusí. Nedostává nažrat jen doma, ale v ruchu, nebo při zajímavějších podnětech, ji žrádlo zkrátka "netankuje". Na dovolené žádný stres nebyl. Naopak, spousta pohybu, samí známí lidé, psí kámoš na hraní..Zas je fakt, že "když má svůj den", funguje sama, bez pamlsků, nebo hračky.
Krmím obojím, granule spíš jako doplněk, nebo nouzovka (na výlety apod., když nemám maso)..ale granule zkrátka nemusí a mohou být sebelepší. Zkrátka, mám jiného psa. Co funguje na jednoho, nemusí fungovat na druhého.

[Vlkodlak]

Akorát bych ještě podotkla, že je rozdíl při poslušnosti na cvičáku a při poslušnosti v "civilu". Tedy samozřejmě u slušně vychovaného psa by poslušnost měla být pouze jedna, ale o tom až jindy Tady řeším hlavně tu poslušnost cvičákovou - cvičák je od mala zábava, místo kde je sranda, jiní psi, spousta dobrot, činností..takže když řeknu, že mám vzorné přivolání, tím myslím při výcviku, kde ostatní psi jsou na vodítkách, já vypustím bestii a mám si jí přivolat-tam funguje pozitivní motivace výborně. Mimo cvičák je to o něco horší, ale jak říkám-to sem nepatří

[Saerithra]

A co zkusit ten klikr, když na hračky a pamlsky nejde?

[juliana]

Originally Posted by Saerithra

A co zkusit ten klikr, když na hračky a pamlsky nejde?

Klikr je založen na odměně pamlskem...

[Saerithra]

Pravda, že o tom moc nevím, ale jde přece hlavně o to, aby si zvuk klikru spojil s něčím příjemným = bude to chápat tak, že udělal něco správně. Nemyslím si, že by bylo nutné vytvořit spojitost klikr=vykonáno dobře jen díky pamlskům, ale třeba pomazlení, hračka, pochvala.. Jen si myslím, že by to mohlo stát za zkoušku.

[Vlkodlak]

[quote=Kometa;424185]No jo, tak my cvičíme pozitivní motivaci, tak to Dinga asi prostě baví Jak vezmu do ruky klikr a pamlskovník, tak mám pocit, že mám místo čévéčka borderku, úplně šílený výraz v očích a už si zkusmo sedá a lehá a cpe mi packy, co z toho by mohlo být dobře Hrozně ho baví vymýšlet, co po něm chci, když to nechápe a nemůže na to přijít, tak se začne vztekat Ale taky má své dny, kdy si na "sedni" lehá a naopak, tváří se, že některé povely v životě neslyšel a nakonec se sebere a odejde úplně Asi to dělá, protože ho to baví, ale když pamlsky nemám, tak to se na mě vykašle, to zase jako takový blázen není

To je super, že máš takového žrouta Ale pozitivní motivace není jen o žrádle, v ideálním případě by (prý) pro psa měla být vrcholem štěstí pochvala. Tak třeba těm našim jen cpeme žrádlo a oni přitom čekají na pochvalu. By mě zajímalo, jak by se na to Dingo tvářil, kdyby po kliknutí dostal místo odměny pochvalu. Jen tak mimochodem - žravost u psů je skvělá věc na výcvik, ale např. při vodní záchranařině se krmit nesmí - ani drobné odměny - prostě nic - prý zvýšené riziko torze - a taky se cvičí na pozitivní motivaci a tam člověk nic jinýho než pochvalu - případně hračku (ale když je pes 10 m od břehu, tak se moc tahat nelze) a vlastní charisma k dispozici nemá

[Kometa]

Pokud s ním začnu cvičit bez pamlsků, tak udělá pár cviků, kouká co bude a když nic nedostane, tak se sebere a odkráčí s výrazem "Si děláš srandu, ne?". Tak ono u všech těch zkoušek a závodů v poslušnosti a nevím čem taky pamlsky používat nesmíš, tak by skoro bylo ideální učit to bez nich Ale to si jednak neumím asi u 99% plemen psů představit a jednak mi to přijde trochu divné, proč by ten pes měl ze sebe dělat šaška zadarmo? Pokud mu pochvala stačí, tak prosím, ale já si myslím, že většině psů nestačí. Dingovi teda rozhodně ne, tomu je to šumák, jestli ho chválím, nebo nadávám, hlavně když z toho něco kápne

[Undertaker]

Jano, jsem rád, že tady přispíváš... a potěším tě, tohle je totiž asi v rodině... ikdyž 43kg není úplně málo, tak je to váha někde na hranici. Pak stačí pár dní s háravkou nebo víkendový výlet s jistou dávkou pohybu a kamarádi mi řikaj, že konečně vypadá trochu k světu a za týden zas že nějak zhubnul a takový ty klasický řeči o radiátorech.
A s tou poslušností je to podobný, jenom je tam ta jeho věčná myšlenka, že má koule na to, aby se sám rozhodoval co bude nebo nebude dělat Věřim tomu, že mít ho ženská, tak může bejt už dávno někde jinde i s výcvikem, ale mít ho chlap, kterej by na něj neměl, tak bych asi výsledek ani vidět nechtěl. Ale pes je to i přes svoje (a moje) chyby suprovej a řek bych, že i povahově jsme si výborně sedli, jen je tam pořád to zkoušení a přetahování ani ne o pozici, ale jenom o detaily.

A k dalším tématům... jednak mám pocit, že už jsme tak nějak OT, ale co se puberty týká, tak její konec bych viděl v momentě, kdy se člověk se stavem svého psa smíří

Co se týká pamlsků, tak to jsem zabalil asi chvíli po jeho roce... vystřídaj jsem jich kupu a výsledky se stejnejma pamlskama byly i den ode dne jiný. Pak ale nastala doba, že bylo celkem jedno, co mám za pamlsky, Akkon měl priority postavený jinak. No a když byl hladovej, tak sice na pamlsky fungoval, jenže občas aby ho začly pořádně zajímat, tak byla potřeba 2-3dny hladovka... když ji měl za 14dní dvakrát, tak potom zase následovala pohádka o radiátoru. Na základě tohodle jsem se rozhodl, že pamlsky vynechám (vlastně jsem je začal spíš zapomínat) a utáhnu ho na sebe... venku to jde, ale na cvičáku by to celkem určitě nefungovalo.

[Pouliche]

Já na zahradě někdy vezmu místo pamlsků starý kožešinový límec z bundy a hned se mu rozzáří očíčka a cvičí za něj (jinak je to neskutečný žrout a od mala cvičí za jídlo), ale nevím, jestli se mi to podaří dotáhnout do konce, aby poslouchal i mezi psy na cvičáku výhradně na tohle. Když měl pod nosem hejno kachen, tak raději sledoval cizího psa a lovecký pud šel stranou...ale třeba až plně dospěje, tak to půjde. Největší změny (v povaze) u nás nastávají vždy po narozeninách

[Anathema]

K tomu, že každý pes se dá naučit na pamlsky - každý pes se dá naučit i na prosté granule, když je hladový
Pes který má hlad se víc snaží, musí si jídlo zasloužit a je to přirozené - vysvětlila mi to naše chovatelka. Hladový pes ve smečce je aktivní, pracuje, aby sehnal jídlo. Najezený pes si buď hraje, nebo řeší postavení ve smečce.
Co se týče vrčení, když má pes kost a zavrčí, tak nekompromisně okamžitě seberu. Neexistuje, aby na mě zle zavrčel, prostě ne. Je to velký pes a pokud by si dovolil víc, je to velký malér. Představte si, že budete mít děti a ty to nevyhodnotí správně - děti často nepoznají, kdy je zle a nemůžete uhlídat všechno.
Pokud jde o granule, nebo zkrátka jídlo do misky, není žádný problém. Jakmile ale dostane něco, co si odnese a hlodá to delší dobu, tak si to přirozeně střeží. Ale to prostě neexistuje. Kdyby podřízený vlk zahrozil na vůdce smečky tak ho snad zabije. Pán si může vzít cokoliv kdykoliv - v tomto případě mu to pán taky dal, on si nic neulovil.
Většina psů - včetně toho mého - je rozmazlených a neváží si toho co mají. Vemte si psa z útulku a bude se chovat naprosto jinak, s neskonalou vděčností i za hloupé pohlazení. Můj pes už pohlazení ani nevnímá, protože je to denní chléb a samozřejmost a nikdy nepoznal nic zlého - včetně hladu.
Takže mně se to radí, když sama potřebuju radu
Ale nechávat psa na vás vrčet (nemyslím škádlivé nebo hravé vrčení, popřípadě brumlání - každý na svém psovi poznáme, když vrčí výhružně) je velká chyba.
To nedělejte. Nikdy svého psa nenechte, aby na vás výhružně vrčel. Nemusíte ho mlátit. Třeba ho vylučte ze smečky, zavřete ho do malé místnosti a zhasněte, dejte mu najevo, že ho nechcete a on bude přemýšlet proč je vyloučený, zatímco bude úpěnlivě brečet za dveřma. Každý pes má určitou tvrdost, můj předchozí pes nepotřeboval v podstatě žádné tresty. Bran je pěkně tvrdá palice.
Jak mně řekla naše chovatelka, nespolehlivější a nejposlušnější psi jsou ti, kteří prošli sparťanskou výchovou a je to svatá pravda. A určitě to neznamená psa mlátit nebo týrat - ale i pro mě je těžké mít pevnější ruku, když je to můj kamarád a parťák, s kterým sdílím byt. Ono vůbec pánečci bytových psů to mají v tomto těžší - nerozmazlete psa, který s Vámi kouká na telku a spí v ložnici, "pomáhá" při vaření a uklízení, zahřívá když je zima nebo nachlazení...
Na chronické utíkání a výsměch do tváře psovodovi i přes ZNALOST POVELU (a to je základ - pes musí umět povel, který po něm chcete) je nejlepší elektrika (když vás někdo povede). Odvolání resp. přivolání je ve výcviku u psa to nejdůležitější ze všeho, zvlášť u velkého a na tom se asi shodneme všichni. Situace vzniklé v důsledku neodvolání jsou dost nebezpečné - psa může srazit auto, může ho něco napadnout nebo on může něco/někoho napadnout. Může ho zastřelit myslivec, nebo vám ho sní bezdomovci.
já taky nemám psa 100% odvolatelného a ovladatelného, je to bubák, který sice miluje fenečky a štěňátka, ale s každým psem, který si čichne k "jeho" fence, nebo který se k nám zjevně připojí na procházku, si chce poměřit síly a občas i s těmi, které na těsno míjíme... taky na výstavě, na cvičáku... jsem prostě moc měkká a nezarazím mu to dost důrazně. A v tom je dost často kámen úrazu.

Šakalko, Bran také - když má chuť být sám - tiše zavrčí, když se jde někdo pomazlit. Ale to je všechno špatně. Je to obyčejná domýšlivost a ješitnost, nevyřešené postavení. Ty si můžeš sednout kam chceš a když budeš chtít pohladit svého psa, tak také můžeš - pes by za to měl být rád úplně vždy a ne že si usmyslí, že tě teď vyžene. Taky s tím bojujeme a je to u nás čistě rozmazleností.

Vlkodlaku - ono se toho dá dosáhnout, aby pes byl opravdu šťastný za pochvalu a prosté pohlazení po hlavičce. Viděla jsem to na vlastní oči na cvičáku, kde se nepoužívají pamlsky a odměňuje se pouze pochvalou - ale když pes nechce poslouchat, je k tomu donucen prostou silou - ale zároveň i pochválen, když vykoná správně. Ale ne tím jásavým afektovaným cvičákovským Ááááááno výýýýýýýýýýborněěěěěěě!!!!! Ale prstým klidným dobře, výborně. Zírala jsem na to s vykulenýma očima - ti psi mají (pro mě kupodivu) velmi dobrý vztah se svými pány, na první pohled je vidět, že si vzájemně 100% důvěřují. (a jsou tam i čéva). Ale je to opravdu sparťanská škola (nicméně trenér je ke psům neuvěřitelně vlídný a trpělivý a to i k těm opravdu hodně problémovým a vzteklým, kteří k němu přicházejí na převýchovu).
Myslím, že s klasickým vyčůraným čévem na klasickém cvičáku kde odměňuješ super a nejlepšími pamlsky, které musíš 5x týdně vystřídat a používat ty nej high lvl, ničeho takového nikdy nedosáhneš. Pes je pak prostě rozežraný a to doslova
Základní filozofie toho cvičáku je - na začátku výcviku se musí urovnat role pán pes - nejprve je pán, dlouho nic a pak až pes. Když společně zvládnou povelovou techniku, přijde fáze pán a pes = pracovní tým - na konci výcviku už pak je člověk a pes = kamarádi (což neznamená, že by kamarádi nebyli i předtím, je to ale asi nejvhodnější formulace, jak popsat vývoj výchovy - ona se tam totiž cvičí nejprve velmi dlouho výchova a ne klasická poslušnost, to až později)
My jsme z klasického pamlskového cvičáku s jásavým zvoláváním a k něčemu takovému se asi nikdy nedopracujeme. Zato má ze mě pubertální Bran občas dobrou čurinu
Každopádně štěňátka takový typ cvičení moc baví