trest nebo pochvala?

[Vlkodlak]

[quote=jerabekj;367866]8m stopovačka poskytuje psovi dostatek volnosti, i když je třeba troše trpělivosti, než se naučí na ní moc netahat.

Asi jak kterému psovi. Moje se na 10 m stopovačce nevyběhá. Můžu s ní ujít třeba 15 km, ale jak jí nedopřeju šílený trisk a sprint, řádně vyvenčená není. Ani běh u kolo to nenahradí. Pro temperamentnější psy je stopovačka sice řešením (taky často používám), ale plnohodnotné vyvenčení to prostě není.

[Pouliche]

Originally Posted by Vlkodlak

Asi jak kterému psovi. Moje se na 10 m stopovačce nevyběhá. Můžu s ní ujít třeba 15 km, ale jak jí nedopřeju šílený trisk a sprint, řádně vyvenčená není. Ani běh u kolo to nenahradí. Pro temperamentnější psy je stopovačka sice řešením (taky často používám), ale plnohodnotné vyvenčení to prostě není.

V tomhle mám stejný "problém"...na plnohodnotné vyvenčení potřebuje alespoň chvilku pořádného běhu na volno, aby si protáhl svaly. 10 m lano vždy bylo, je a bude zoufale málo, ale někdy to jinak nejde

[Undertaker]

Tak ta stopovačka by měla bejt jen jištěním a nástrojem k naučení přivolání. Tam, kde nehrozí žádnej průšvih to jde asi i bez ní, ale nám hrozil průšvih každou chvíli někde, takže ji fásnul někdy v pěti měsících, půl roce a nosil dokud neměl zažitý přivolání aspoň za normálních podmínek bez rušivých vlivů. Co mám teď čubinu z útulku, tak ta mi od druhého dne chodila v pohodě navolno. Ono je to pes od psa a většinou stačí jenom použít rozum a přijít na to, co je u kterýho psa dobře a co ne a odkud jsem schopnej ho odvolat. Rhillien tiše závidim... všichni maj tak hodný štěnda a já měl takovýho obluďáka

[Pouliche]

Originally Posted by Undertaker

...Tam, kde nehrozí žádnej průšvih...

Takové místo neexistuje, kromě oploceného pozemku Vždycky se může odněkud vynořit nějaká srnka, divočák nebo cizí pes z houští mezi loukami a pokud bych to lano už předem nedržela na konci, tak není šance ho (to vodítko) chytit. Dokud nepřekleneme dospívání, tak bude mít volného pohybu bohužel minimum. Nechce se mi riskovat

[Kometa]

U nás to teda funguje tak, že Dingo má stopovačku pořád, pokud není na vodítku. Jedině, kdy si troufnu ho pustit bez ní je, když jdeme na vycházku s jiným psem, který poslouchá... to pak vím, že se bude držet jeho a je minimální pravděpodobnost, že by provedl něco jiného. Stopovačku nesundávám, protože všude se může objevit cizí člověk, kterého poběží přivítat, skočí na něj a zarafne se mu nadšením do ruky... všude může vyjít děcko, které radostí sejme k zemi a bude ho štípat do hlavy... všude může vyběhnout pes, se kterým si bude hrozně chtít hrát a 90% psů si s ním nějak hrát nechce, nevím pročD... všude může být nas... nebo něco jiného vhodného k natření do kožichu, případně k sežrání (to mě trápí nejmíň)... všude může vyběhnout srna nebo zajíc nebo kočka nebo co já vím (i když ty lidi a děti jsou pořád ještě větší problém). Ale že by nemohl volně běhat, tak s tím problém nemá... stopovačku nedržím, tahá jí volně za sebou a já si dávám pozor, abych se držela poblíž ní, abych po ní v čas skočila, když se objeví nějaké nebezpečí. Pokud jdeme někde, kde nevidím za zatáčky atp., tak si ho před každou zatáčkou zastavuju povelem "čekej", aby mi tam nevyběhl na někoho... pokud neuposlechne (což je dost často), tak zašlápnu konec šňůry. Pokud jdeme někde, kde je riziko průšvihu minimální, tak si může běhat jak chce a stopovačka složí jen jako pojistka... když se někdo někde nečekaně vynoří, tak mám prostě větší šanci chytit 10m dlouhou šňůru než metr, nebo kolik, dlouhého psa.

[Pouliche]

Tak my chodili vždycky na volno bez vodítka a hlídala jsem okolí, abych ho včas přivolala. Když viděl srnky, tak se sice rozeběhl, ale za chvíli se zastavil a běžel ke mně. V blízkosti silnice nebo v místě, kde se pohybují lidi byl na krátkém vodítku. Stopovačka (později lano) se nikdy nestíhala chytat - má bleskové reakce a vodítko se mi pod nohama necourá. Když je pes ode mě třeba 15 m, tak je mi 10m vodítku na nic. Dingo je ještě mladý štěně, tak to máte zatím jednoduché
Lano jsem začala naplno používat až letos (včervnu měl Bolt 2 roky), kdy byl od listopadu dlouhé měsíce doma kvůli mému úrazu a trochu zdivočel. Loni jsem použila stopovačku jen párkrát, když jsem byla unavená na sledování okolí, ale opravdu si nedovedu představit zašlápnutí stopovačky, aniž by mi tím nepodtrhl nohy. To bych si troufla leda u psího mrňouse. Boltík šel od mala do všeho s co největší silou, které byl schopen

[Kometa]

No náš drobeček má 35kg a já asi 53kg, takže když se rozhodne někam jít, tak mám smůlu a jdu taky Fakt už ho neudržím... proto chodí na vodítku na ohlávce, protože jinak by mě vláčel po městě tam a zpátky, jak by se mu zamanulo Na stopovačku ho pouštím jen tam, kde je vysoká pravděpodobnost, že nebude živáčka... ale bohužel lidi jsou všude, hlavně teď na podzim houbaři, se vynořují z těch nejnepravděpodobnějších míst Okolí taky hlídám, začínám mít pocit, že mám smysly jako rys Naštěstí Dingo dělá to, že když uvidí někoho nebo něco zajímavého, tak se na moment zarazí a kouká, vteřinu, dvě, než se rozeběhne... a to mi musí stačit, abych po té šňůře skočila Zašlápnutí celkem funguje, protože než se rozeběhne na plno, tak ještě nemá takovou sílu, aby mi jí vyrval... a jak se zastaví, tím jak to s ním trhne, tak jí chytím do ruky. Je to trochu akrobacie, ale už to cvičíme asi od jeho půl roku, takže už je to celkem ok Přivolání je u nás utopie... ač ho trénujeme od mala, úspěšně ho ignoruje často i když nemá jiný podnět, pokud něco vidí, tak okamžitě dokonale ohluchne
Jinak žiju v naději, že hůř už být nemůže, že přece se musí časem přestat chovat jako malé štěně, minimálně přestane vítat cizí lidi, takže už bude problém jen pes, nebo srna a ne všichni lidi a děti

[Rhilien]

Originally Posted by Undertaker

Rhillien tiše závidim... všichni maj tak hodný štěnda a já měl takovýho obluďáka

A co tak "obludnyho" Ti provadel? Kolik mu ted je?

[Undertaker]

Originally Posted by Rhilien

A co tak "obludnyho" Ti provadel? Kolik mu ted je?

V listopadu mu budou tři... nejhorší máme snad za sebou. Teď už jen standartní věci jakože nemusí psy samce (ty co zná je schopnej s občasným napomenutím ignorovat, ty co zná odmala zvládá), no a je to lovec. Někdo tady psal, že za srnkou nebo zajícem mu pes 2-3s kouká a pak vyběhne... co bych za to dal. U nás s pohledem stranou jdou i nohy a vybíhá prakticky hned. To ještě zkusim nějak dořešit, protože to je jedinej moment kdy nevnímá.
Teď už je to celkem salámista, ale jako mylej byl děsně vzteklej. Všichni sme od něj měli ruce samou jizvu a když jsem jen pomyslel na to, že už je to celkem fajn a mám ruce skoro zahojený, vyvedl mě z omylu. Běhěm pár hodin to bylo zas horší než posledně
No a lidi si s ním s oblibou hráli... rozblbli ho a pak "tady ho máš, já už ho nechci, kouše. No a zuřivý vítání taky probíhalo, u některých probíhá ještě dneska a je to už celkem sranda, když už nemá ani 15, ani 20, dokonce ani 30 a vlastně už ani 40kg. To jen tak pro začátek... určitě bych si vzpomněl na víc vtipných historek... třeba když mi vzal čáru do školní kuchyně, kde si nechali otevřenej zadní vchod

[Rhilien]

Originally Posted by Undertaker

No a lidi si s ním s oblibou hráli... rozblbli ho a pak "tady ho máš, já už ho nechci, kouše. No a zuřivý vítání taky probíhalo, u některých probíhá ještě dneska a je to už celkem sranda, když už nemá ani 15, ani 20, dokonce ani 30 a vlastně už ani 40kg. To jen tak pro začátek... určitě bych si vzpomněl na víc vtipných historek... třeba když mi vzal čáru do školní kuchyně, kde si nechali otevřenej zadní vchod

Tak to velmi dobre znam..lidi se jdou pominout.."ten ja krasny, no ten je krasny, no pocem, hop haha, no Ty si skokan, hele nekousej, to je moc, no pockej pockej, to uz neee, VEM SI HO!" a nejlepsi je to v ty jejich hatmatilce (valenciano), je pravda, ze obcas mam fakt problem ho pak uklidnit..Ale to jsou pochopitelny situace.
Jinak jsem ho lehce podcenila a doslo mi, jak se to projevi, kdyz ho par dni nevezmu k mori , zameril se na nase jezirko s rybkama , rozlamal Sachor, neskutecne to cele zabahnil, rozhrabal okraje apod., ale ryby to prezily Premyslela jsem ale proc je tak v pohode (a fakt neco vyvede jen vyjimecne), a je to jasny - jsme s nim vlastne tak 23hodin denne, takze je s nama hooodne v kontaktu, to bude asi fakt tim (myslim)..
S tou skolni kuchyni, to kdyz si predstavim... jaks ho lapnul?Ty museli byt "nadseni" z noveho "hladoveho zaka"..

[Kometa]

Originally Posted by Rhilien

Premyslela jsem ale proc je tak v pohode (a fakt neco vyvede jen vyjimecne), a je to jasny - jsme s nim vlastne tak 23hodin denne, takze je s nama hooodne v kontaktu, to bude asi fakt tim (myslim)..

To si nemyslím, že bude tím... nebo možná záleží na povaze, ale u nás to bylo spíš na opak. Asi do čtyř měsíců jsem taky byla s Dingem skoro pořád, ještě neměl kotec, já neměla skoro žádnou školu a když, tak jsem ho brala většinou s sebou. Takže sám byl taky akorát skoro, když jsem šla nakoupit. Neustále jsem se mu věnovala, chodili jsme na procházky, hrála jsem si s ním, cvičila... a nebylo to nic platné, on byl k neutahání. Jak si na chvíli lehl, tak jsem odpadla a než jsem se stihla trochu sebrat, tak už zase šmejdil, co by provedl. Pak doma ničil věci, otravoval, já byla naštvaná, že pořád zlobí, on otrávený, že nic nesmí a nudí se. Jak jsem začala víc jezdit do školy a začala ho odkládat do kotce, tak se to začalo lepšit. Já přestala být 24h v kuse ve střehu, co provádí, a on přestal 24h v kuse poslouchat mojí buzeraci, co nesmí. Zavedla jsem režim dopoledne procházka a pak kotec, aspoň tak na dvě hoďky. On se naučil, že tam jde po procházce spát a já měla čas si aspoň v klidu uvařit oběd A když jsem si pro něj odpoledne přišla, byli jsme oba odpočinutí a mohli jsme ještě někam jít, jít cvičit nebo cokoliv, v dobré náladě
Možná na některé psi to funguje naopak, že jsou spokojení, že jsou s pánem a tak jsou hodní, ale u nás to tak není