trest nebo pochvala?

[Vlkodlak]

[quote=jerabekj;367866]8m stopovačka poskytuje psovi dostatek volnosti, i když je třeba troše trpělivosti, než se naučí na ní moc netahat.

Asi jak kterému psovi. Moje se na 10 m stopovačce nevyběhá. Můžu s ní ujít třeba 15 km, ale jak jí nedopřeju šílený trisk a sprint, řádně vyvenčená není. Ani běh u kolo to nenahradí. Pro temperamentnější psy je stopovačka sice řešením (taky často používám), ale plnohodnotné vyvenčení to prostě není.

[Pouliche]

Originally Posted by Vlkodlak

Asi jak kterému psovi. Moje se na 10 m stopovačce nevyběhá. Můžu s ní ujít třeba 15 km, ale jak jí nedopřeju šílený trisk a sprint, řádně vyvenčená není. Ani běh u kolo to nenahradí. Pro temperamentnější psy je stopovačka sice řešením (taky často používám), ale plnohodnotné vyvenčení to prostě není.

V tomhle mám stejný "problém"...na plnohodnotné vyvenčení potřebuje alespoň chvilku pořádného běhu na volno, aby si protáhl svaly. 10 m lano vždy bylo, je a bude zoufale málo, ale někdy to jinak nejde

[Undertaker]

Tak ta stopovačka by měla bejt jen jištěním a nástrojem k naučení přivolání. Tam, kde nehrozí žádnej průšvih to jde asi i bez ní, ale nám hrozil průšvih každou chvíli někde, takže ji fásnul někdy v pěti měsících, půl roce a nosil dokud neměl zažitý přivolání aspoň za normálních podmínek bez rušivých vlivů. Co mám teď čubinu z útulku, tak ta mi od druhého dne chodila v pohodě navolno. Ono je to pes od psa a většinou stačí jenom použít rozum a přijít na to, co je u kterýho psa dobře a co ne a odkud jsem schopnej ho odvolat. Rhillien tiše závidim... všichni maj tak hodný štěnda a já měl takovýho obluďáka

[Pouliche]

Originally Posted by Undertaker

...Tam, kde nehrozí žádnej průšvih...

Takové místo neexistuje, kromě oploceného pozemku Vždycky se může odněkud vynořit nějaká srnka, divočák nebo cizí pes z houští mezi loukami a pokud bych to lano už předem nedržela na konci, tak není šance ho (to vodítko) chytit. Dokud nepřekleneme dospívání, tak bude mít volného pohybu bohužel minimum. Nechce se mi riskovat

[Kometa]

U nás to teda funguje tak, že Dingo má stopovačku pořád, pokud není na vodítku. Jedině, kdy si troufnu ho pustit bez ní je, když jdeme na vycházku s jiným psem, který poslouchá... to pak vím, že se bude držet jeho a je minimální pravděpodobnost, že by provedl něco jiného. Stopovačku nesundávám, protože všude se může objevit cizí člověk, kterého poběží přivítat, skočí na něj a zarafne se mu nadšením do ruky... všude může vyjít děcko, které radostí sejme k zemi a bude ho štípat do hlavy... všude může vyběhnout pes, se kterým si bude hrozně chtít hrát a 90% psů si s ním nějak hrát nechce, nevím pročD... všude může být nas... nebo něco jiného vhodného k natření do kožichu, případně k sežrání (to mě trápí nejmíň)... všude může vyběhnout srna nebo zajíc nebo kočka nebo co já vím (i když ty lidi a děti jsou pořád ještě větší problém). Ale že by nemohl volně běhat, tak s tím problém nemá... stopovačku nedržím, tahá jí volně za sebou a já si dávám pozor, abych se držela poblíž ní, abych po ní v čas skočila, když se objeví nějaké nebezpečí. Pokud jdeme někde, kde nevidím za zatáčky atp., tak si ho před každou zatáčkou zastavuju povelem "čekej", aby mi tam nevyběhl na někoho... pokud neuposlechne (což je dost často), tak zašlápnu konec šňůry. Pokud jdeme někde, kde je riziko průšvihu minimální, tak si může běhat jak chce a stopovačka složí jen jako pojistka... když se někdo někde nečekaně vynoří, tak mám prostě větší šanci chytit 10m dlouhou šňůru než metr, nebo kolik, dlouhého psa.

[Pouliche]

Tak my chodili vždycky na volno bez vodítka a hlídala jsem okolí, abych ho včas přivolala. Když viděl srnky, tak se sice rozeběhl, ale za chvíli se zastavil a běžel ke mně. V blízkosti silnice nebo v místě, kde se pohybují lidi byl na krátkém vodítku. Stopovačka (později lano) se nikdy nestíhala chytat - má bleskové reakce a vodítko se mi pod nohama necourá. Když je pes ode mě třeba 15 m, tak je mi 10m vodítku na nic. Dingo je ještě mladý štěně, tak to máte zatím jednoduché
Lano jsem začala naplno používat až letos (včervnu měl Bolt 2 roky), kdy byl od listopadu dlouhé měsíce doma kvůli mému úrazu a trochu zdivočel. Loni jsem použila stopovačku jen párkrát, když jsem byla unavená na sledování okolí, ale opravdu si nedovedu představit zašlápnutí stopovačky, aniž by mi tím nepodtrhl nohy. To bych si troufla leda u psího mrňouse. Boltík šel od mala do všeho s co největší silou, které byl schopen

[Kometa]

No náš drobeček má 35kg a já asi 53kg, takže když se rozhodne někam jít, tak mám smůlu a jdu taky Fakt už ho neudržím... proto chodí na vodítku na ohlávce, protože jinak by mě vláčel po městě tam a zpátky, jak by se mu zamanulo Na stopovačku ho pouštím jen tam, kde je vysoká pravděpodobnost, že nebude živáčka... ale bohužel lidi jsou všude, hlavně teď na podzim houbaři, se vynořují z těch nejnepravděpodobnějších míst Okolí taky hlídám, začínám mít pocit, že mám smysly jako rys Naštěstí Dingo dělá to, že když uvidí někoho nebo něco zajímavého, tak se na moment zarazí a kouká, vteřinu, dvě, než se rozeběhne... a to mi musí stačit, abych po té šňůře skočila Zašlápnutí celkem funguje, protože než se rozeběhne na plno, tak ještě nemá takovou sílu, aby mi jí vyrval... a jak se zastaví, tím jak to s ním trhne, tak jí chytím do ruky. Je to trochu akrobacie, ale už to cvičíme asi od jeho půl roku, takže už je to celkem ok Přivolání je u nás utopie... ač ho trénujeme od mala, úspěšně ho ignoruje často i když nemá jiný podnět, pokud něco vidí, tak okamžitě dokonale ohluchne
Jinak žiju v naději, že hůř už být nemůže, že přece se musí časem přestat chovat jako malé štěně, minimálně přestane vítat cizí lidi, takže už bude problém jen pes, nebo srna a ne všichni lidi a děti

[Pouliche]

Originally Posted by Kometa

No náš drobeček má 35kg a já asi 53kg, takže když se rozhodne někam jít, tak mám smůlu a jdu taky Fakt už ho neudržím...

Říkám - ještě štěně Sílu bude mít ještě mnohem, mnohem větší...proto byl ten můj drobeček pár měsíců bez vycházek, když jsem nemohla chodit - máma ho už tehdy neudržela a bez toho to nejen v pubertě nejde.

Bolt jde na plno do běhu už při prvním skoku, takže zašlápnutí určitě nee u nás.
Při přivolání jsem, když byl prcek, běžela klidně na druhou stranu (občas se mu schovala a to zabírá dobře, aby si pak člověka hlídal) a zároveň pobízela vesele "pojď, pojď, pojď", třeba zatleskala, abych přerušila jeho soustředění na podnět, zachrastila řetízkovým obojkem nebo ho hodila po něm.

Myslím, že hůř bude určitě, pokud není Dingo výjimkou

[Kometa]

Originally Posted by Pouliche

Bolt jde na plno do běhu už při prvním skoku, takže zašlápnutí určitě nee u nás.
Při přivolání jsem, když byl prcek, běžela klidně na druhou stranu (občas se mu schovala a to zabírá dobře, aby si pak člověka hlídal) a zároveň pobízela vesele "pojď, pojď, pojď", třeba zatleskala, abych přerušila jeho soustředění na podnět, zachrastila řetízkovým obojkem nebo ho hodila po něm.

Myslím, že hůř bude určitě, pokud není Dingo výjimkou

Jo, to taky fungovalo, když byl ještě prcek... někdy. Teď občas, když zavolám dřív, než si uvědomí, co chce vlastně dělat, tak ho zarazí povel "čekej" aspoň po tu dobu, než stihnu chytit šňůru, ale často to nepomůže a pak už nepomůže nic, na nic nijak nereaguje. Nebo teda sem tam, když zařvu z plných plic, hne ušima, ale to spíš mám pocit, že to udělá automaticky, jak je mu nepříjemný ten randál:/ Tleskání, pískání, házení věcí... všechno jedno)) Když uteču, tak si toho v nejmenším nevšimne. On v tu chvíli úplně vypne a nevnímá absolutně nic, mám pocit, že bych po něm mohla hodit třeba dlažební kostku, akorát by zakvičel a běžel dál
Ale on tohle má od malička, má prostě chvíle, kdy sepne, třeba když nás vítá, nebo když byl malý a začal se kvůli něčemu vztekat, že absolutně nevnímá... třeba se nám nadšením zahryzl do ruky při vítání a vší silou držel a jak jsme se mu tu tlamu snažili vypáčit, protože to fakt krutě bolelo, tak řval bolestí taky, protože jak mu člověk mačkal ty pysky, tak ho to muselo dost bolet, ale nepustil, prostě byl úplně mimo sebe, totálně v transu, jen ječel a držel dál... Jak se postupně učí ovládat, tak se to lepší, ale občas má pořád ještě takové temné chvilky, kdy vypne... možná je to normální, nevím, asi to dělají všechna čévéčka, že jsou trochu pošuci, no... ale někdy je to o nervy

Já tajně doufám, že jsme si nejhorší prožili, když byl štěně (rozhodně byl minimálně nejhorší ze všech sourozenců), a teď za to bude hodný v pubertě Celkem by mi ke štěstí stačilo, kdyby si přestal všímat těch cizích lidí, nebo si je šel aspoň jen očichat a rovnou na ně neskočil a nekousl do ruky, jak figuranta při obranách... to je fakt dost blbý, když dělá cizím lidem v lese:/ I když, abych byla úplně upřímná, tak se malinko lepší, už to nedělá všem, co potkáme, jen některým lidem

[Rhilien]

Originally Posted by Undertaker

Rhillien tiše závidim... všichni maj tak hodný štěnda a já měl takovýho obluďáka

A co tak "obludnyho" Ti provadel? Kolik mu ted je?

[Pouliche]

Originally Posted by Kometa

Ale on tohle má od malička, má prostě chvíle, kdy sepne, třeba když nás vítá, nebo když byl malý a začal se kvůli něčemu vztekat, že absolutně nevnímá...

Takové soustředění na "cíl" moc dobře znám
S raubířem se člověk alespoň nenudí...

[CDaniela]

Originally Posted by Kometa

Jo, to taky fungovalo, když byl ještě prcek... někdy. Teď občas, když zavolám dřív, než si uvědomí, co chce vlastně dělat, tak ho zarazí povel "čekej" aspoň po tu dobu, než stihnu chytit šňůru, ale často to nepomůže a pak už nepomůže nic, na nic nijak nereaguje. Nebo teda sem tam, když zařvu z plných plic, hne ušima, ale to spíš mám pocit, že to udělá automaticky, jak je mu nepříjemný ten randál:/ Tleskání, pískání, házení věcí... všechno jedno))

Vzpoměla jsem si na naší poslední společnou procházku, jak ho maminka a tetka stoply byl taakhle malinký

[Kometa]

Originally Posted by CDaniela

Vzpoměla jsem si na naší poslední společnou procházku, jak ho maminka a tetka stoply byl taakhle malinký

Jo, já to pořád říkám, že si k němu pořídím ještě jednoho hodného, vychovaného psa... nějakého labradora nebo tak něco, kterého se bude při vycházkách držet a bude ho poslouchat, tak jako maminu... a bude to

[Undertaker]

Originally Posted by Rhilien

A co tak "obludnyho" Ti provadel? Kolik mu ted je?

V listopadu mu budou tři... nejhorší máme snad za sebou. Teď už jen standartní věci jakože nemusí psy samce (ty co zná je schopnej s občasným napomenutím ignorovat, ty co zná odmala zvládá), no a je to lovec. Někdo tady psal, že za srnkou nebo zajícem mu pes 2-3s kouká a pak vyběhne... co bych za to dal. U nás s pohledem stranou jdou i nohy a vybíhá prakticky hned. To ještě zkusim nějak dořešit, protože to je jedinej moment kdy nevnímá.
Teď už je to celkem salámista, ale jako mylej byl děsně vzteklej. Všichni sme od něj měli ruce samou jizvu a když jsem jen pomyslel na to, že už je to celkem fajn a mám ruce skoro zahojený, vyvedl mě z omylu. Běhěm pár hodin to bylo zas horší než posledně
No a lidi si s ním s oblibou hráli... rozblbli ho a pak "tady ho máš, já už ho nechci, kouše. No a zuřivý vítání taky probíhalo, u některých probíhá ještě dneska a je to už celkem sranda, když už nemá ani 15, ani 20, dokonce ani 30 a vlastně už ani 40kg. To jen tak pro začátek... určitě bych si vzpomněl na víc vtipných historek... třeba když mi vzal čáru do školní kuchyně, kde si nechali otevřenej zadní vchod

[Rhilien]

Originally Posted by Undertaker

No a lidi si s ním s oblibou hráli... rozblbli ho a pak "tady ho máš, já už ho nechci, kouše. No a zuřivý vítání taky probíhalo, u některých probíhá ještě dneska a je to už celkem sranda, když už nemá ani 15, ani 20, dokonce ani 30 a vlastně už ani 40kg. To jen tak pro začátek... určitě bych si vzpomněl na víc vtipných historek... třeba když mi vzal čáru do školní kuchyně, kde si nechali otevřenej zadní vchod

Tak to velmi dobre znam..lidi se jdou pominout.."ten ja krasny, no ten je krasny, no pocem, hop haha, no Ty si skokan, hele nekousej, to je moc, no pockej pockej, to uz neee, VEM SI HO!" a nejlepsi je to v ty jejich hatmatilce (valenciano), je pravda, ze obcas mam fakt problem ho pak uklidnit..Ale to jsou pochopitelny situace.
Jinak jsem ho lehce podcenila a doslo mi, jak se to projevi, kdyz ho par dni nevezmu k mori , zameril se na nase jezirko s rybkama , rozlamal Sachor, neskutecne to cele zabahnil, rozhrabal okraje apod., ale ryby to prezily Premyslela jsem ale proc je tak v pohode (a fakt neco vyvede jen vyjimecne), a je to jasny - jsme s nim vlastne tak 23hodin denne, takze je s nama hooodne v kontaktu, to bude asi fakt tim (myslim)..
S tou skolni kuchyni, to kdyz si predstavim... jaks ho lapnul?Ty museli byt "nadseni" z noveho "hladoveho zaka"..

[Kometa]

Originally Posted by Rhilien

Premyslela jsem ale proc je tak v pohode (a fakt neco vyvede jen vyjimecne), a je to jasny - jsme s nim vlastne tak 23hodin denne, takze je s nama hooodne v kontaktu, to bude asi fakt tim (myslim)..

To si nemyslím, že bude tím... nebo možná záleží na povaze, ale u nás to bylo spíš na opak. Asi do čtyř měsíců jsem taky byla s Dingem skoro pořád, ještě neměl kotec, já neměla skoro žádnou školu a když, tak jsem ho brala většinou s sebou. Takže sám byl taky akorát skoro, když jsem šla nakoupit. Neustále jsem se mu věnovala, chodili jsme na procházky, hrála jsem si s ním, cvičila... a nebylo to nic platné, on byl k neutahání. Jak si na chvíli lehl, tak jsem odpadla a než jsem se stihla trochu sebrat, tak už zase šmejdil, co by provedl. Pak doma ničil věci, otravoval, já byla naštvaná, že pořád zlobí, on otrávený, že nic nesmí a nudí se. Jak jsem začala víc jezdit do školy a začala ho odkládat do kotce, tak se to začalo lepšit. Já přestala být 24h v kuse ve střehu, co provádí, a on přestal 24h v kuse poslouchat mojí buzeraci, co nesmí. Zavedla jsem režim dopoledne procházka a pak kotec, aspoň tak na dvě hoďky. On se naučil, že tam jde po procházce spát a já měla čas si aspoň v klidu uvařit oběd A když jsem si pro něj odpoledne přišla, byli jsme oba odpočinutí a mohli jsme ještě někam jít, jít cvičit nebo cokoliv, v dobré náladě
Možná na některé psi to funguje naopak, že jsou spokojení, že jsou s pánem a tak jsou hodní, ale u nás to tak není

[Undertaker]

Ono se to časem většinou klidní, ale tohle je zrovna typickej příklad, že ať si kdo chce co chce říká proti kotcům, tak kotec je super věc mimo jiné u mladého psa... nemá tam co zničit a pokud tam netráví drtivou většinu života, tak si člověk může udělat co potřebuje, může odejít kam potřebuje a to bez toho, aby se musel bát co mu pes kde zničí a vyvede.

[Rhilien]

To urcite souhlasim, ze kotec je dobra vec, kdyz tam pes neni porad..ja bych ho rozhodne na par hodinek denne taky uvitala a prave stale cekam az ho manzel postavi (pusou uz ho stavi par tydnu )
Myslim si taky, ze to je na povaze psa a na chovani panika, protoze jsem vypozorovala, ze kdyz vylozene ocekavam, (nebo na to jen myslim) ze by mohl neco provezt..tak se otocim a on radi v jezirku. Ale kdyz jsem v pohode, privolam si ho k sobe a dam mu lehni (musim mu to samozrejme obcas parkrat zopakovat ), tak sebou placne a ja jdu klidne varit - lezi pred kuchyni a sleduje me nebo chrupka..do kuchyne nesmi a kdyz jsem uvnitr, tak to uz ani nezkousi (to bych ale nesmela jit napr. na zachod.., to se pak vracim a vidim jak prcha z kuchyne protoze uz jdu-nastesti neprcha uplne, ale sedne a sleduje co ja na to, ze byl v kuchyni, tak se na nej jen kouknu, a on zas lehne a pohoda) Ale verte, ze me to stalo celkem dost usili dostat se k tomuhle bodu
No a jak se chova mimo domov..to je uuuplllneee jina kapitolka

[GabrielaVesela]

Tak tady je to asi lepsi nez kdejaka knizka...docela se smeju a to asi zatim jen proto, ze jeste nemam cevecko...ono me to zrejme prejde...:-)
Planovala jsem psa v byte, ale jak tak premyslim, kotec bude nutny, alespon na to, aby se v nem pes naucil odpocivat a clovek udelal ten obed v klidu...Ale nejen to...Nejak se mi zda, ze kotec na odlozeni neni jen o klidu pro cloveka, ale uci psa byt trochu sam. Znam majitele psu, kteri jsou porad v byte a to tak, ze tedy maji svobodu, kde jsou, kam si chodi atd. Vetsina z nich ma sice skvely vztah s clovekem, ale vetsi vetsina i problem se samostatnosti, zustat sam apod. Muj prvni pes byl kotcovy, ale pochopitelne jsem se snazila mu pres den doprat tolik spolecnosti, aby nestradal a mel vztah v noci byl pak ale venku v kotci. Myslim, ze to bylo v pohode a prinosem pro obe strany. Kdyz rodice nebyli doma, brala jsem ho domu, ale chtel za chvili zase ven do sveho. Jen tedy kazdou noc v jednu hodinu zpival na mesic. Dnes si to vysvetluji tim, ze mu bylo smutno, volal svou smecku, ale presto v byte v noci zustavat nechtel, behal ke dverim atd., takze uplne jasno v tom nemam...Kazdopadne moje budouci Cevecko bude v byte i venku a kotec poridim urcite taky a to jak dovnitr tak venku...

[yzengrin]

Bude hodně záležet, jakou náturu bude mít zrovna Tvé štěndo. Někteří jsou dost samostatní, moje fena byla od malička dost závislák a já to bohužel také podcenila. Takže určitě trénovat. Až se poznáte, uvidíš sama, jestli bude potřeba kotec i doma, či nikoliv atd. Také je dobré myslet na to, že ne každému je milé vlčí vytí..zvláště, pokud zmiňuješ pobyt v bytě. Pokud je byt Tvůj, budeš na tom o fous lépe, ale výsledek bude stejný jako bydlení v podnájmu. Na sousedské vztahy opravdu pozor. Dobré je počítat se všemi variantami, pak už Tě nějaké ty "drobnosti" jen tak nerozhodí
Jani a Sofušín