|
Výchova & charakter Jak se postarat o štěně, jak ho socializovat, nejčastější problémy s ČSV a jak je řešit... |
|
Thread Tools | Display Modes |
28-05-2013, 08:19 | #21 |
Guest
Posts: n/a
|
Vykadeni byla zrejme moje chyba vzhledem k casu jizdy, ale bylo to asi po ctvrtem zvraceni a vsechna zvraceni jsem odchytl, takze zvracel venku. Spis je tedy problem to zvraceni a ne kadeni. Zvracel i kdyz jsem mu dal naposledn v sest vecer a jeli jsme rano asi v deset.
Na zahrade jsem dlouho zkousel davat povel "kadit" na jednom miste. Tedy na nejakych 20-30m2, ale musel jsem pak casto cim dal vic cekat diky tomu, ze nebyla rozhybana streva. Tak jsme si nasli misto v lese, kousek od domu, kam chodime kazdy den. Jeden rika chvalit, druhy nechvalit za kadeni na spravne misto. Takze jsem zmaten. Taky jsem si myslel, ze to treba nestihne, ale dvakrat se mi ho povedlo odchytnout, ze sel klidne a pomalu pred barak, tam si cupnul a vykonal Kdyz se vykadi na zahradu, tak bud ho pochvalim, nebo to proste bez kecu uklidim a to tam chodi i se mnou. Kdyz po nem uklizim vepredu, tak se drzi dal. Doma uz byl jako stene a znovu to pokouset nebudu, at je pes jakkoliv spolecenske plemeno. To, co delal vecer v kotci, za to nam jedna zdejsi bezdetna psi duchodkyne vyhrozovala ochrancema zvirat. Takze ted je klid a tak to zustane. Janiz..ne, ma voditko kolem ruky, ale tlaci kocar obema rukama. Takze nenadale trhnuti ma jasny nasledek. Nici jen nove kytky. Tech, co tu rostou driv jak on si vubec nevsima. A dokonce nenici uplne vsechny nove. Dali jsme na terasu do velkeho kvetniku velky buxus..uz jsou tam dva a nechava je na pokoji uz mesic, takze nechapu co ho primelo k tomu, aby to neokusoval. Mozna dostava rozum a samo se to nejak zmeni. Jinak diky vsem, vyvodil jsem si z toho, co musim udelat. |
28-05-2013, 09:14 | #22 |
Junior Member
Join Date: Nov 2010
Location: Jablonec nad Nisou
Posts: 153
|
Se zvracením a příšerným průjmem v autě jsme bojovali taky víc jak půl roku. Většina lidí radí, že pokud se psovi dělá v autě zle, je dobré ho zavřít do přepravky - v malém, tmavém prostoru to většinou snáší líp. U nás to bylo naopak - v přepravce se vystresoval, poblil a dostal průjem... Nakonec pomohlo, když jsem ho vozila na přední sedačce na klíně (to byl ale ještě malinký), postupem času jsem se s ním přesunula na zadní sedačku, pak jsem ho měla v přepravce, ze které mi hlavou ležel na klíně a po cca půl roce už byl schopen jezdit normálně v kufru v přepravce. Úplný konec těmto problémům nastal, když mu bylo asi osm měsíců a vyrazili jsme na týdenní dovolenou, kde jsme najeli cca 2000km Pak to přestal řešit Sice se sem tam pozvrací do dnes, ale jelikož nedostává před jízdou žrát, vždycky jsou to jen šťávy, takže žádná tragédie Do dneška (dva a půl roku) do auta nastupuje neochotně a dělá ksichty, občas zkouší nějaké fórky, jak se tomu vyhnout, ale je to v mezích zvladatelnosti. Já ho plně chápu, taky se mi dělá v dopravních prostředcích zle, ale nedá se nic dělat, když chce být s námi, musí jezdit autem
Co se týče toho oplocení části zahrady a přeskakování plotu - pokud vám už někdy ze zahrady utekl, tak tím spíš bych tohle řešila! Jak se to jednou naučí, už nepřestane... zatím je to štěně, ale až bude dospělý, tak pro něj ani dvou metrový plot nebude žádnou překážkou. Tady bych znovu navrhovala oplocení části zahrady (ovšem vhodným plotem, což asi nebude ve výsledku moc estetické) a nebo zavíráním do kotce. Opravdu si myslím, že pro psa není žádný rozdíl, jestli je sám na zahradě nebo sám v kotci. Čévéčko není nějaký strážní pes, který je spokojený, že může majiteli hlídat pozemek, nebo německý ovčák, který se zabaví tím, že běhá kolem plotu a štěká. ČSV se prostě sám na zahradě nudí úplně stejně, jako v kotci. Pro něj je to prostě prašť jak uhoď. Proto zahradu ničí. Pokud ho budete v době svojí nepřítomnosti zavírat do kotce, vyřešíte si všechny problémy a psovi tím nijak neuškodíte. Pokud máte pocit, že by v kotci trpěl, můžete mu ho udělat velký, ale sám uvidíte, že ho beztak nebude využívat. Náš pes má kotec 2x3m a i tak z něj půlku nevyužívá Celý den leží na jednom nebo dvou místech a spí, do druhé části vůbec nechodí. Co se týče procházek, tak 4km se mi pro půl ročního psa zdá celkem málo. Já jsem s půlročním psem chodila běžně procházky k deseti kilometrům, alespoň dvě hodiny denně. Plus každý den cca hodina výcviku. A stejně nebyl unavený A k těm trestům - na kadžého psa platí něco jiného. U nás tresty typu vytřepání, sevření čumáku, povalování na zem a takové podobné, co se v dnešní době prosazuje, jako "pro psa přirozené" taky nefungovaly. Měly vždycky úplně opačný účinek - pes se naštval a začal se bránit. Mě se nejvíc osvědčilo plácnutí přes čumák - opravdu to nemá rád a bere to jako nejvyšší trest. Nemusím u toho na něj ani křičet, ani nic, stačí se nepříjemně zatvářit nebo použít důrazný tón hlasu a k tomu plácnout přes tlamu a je to jasné Ovšem to záleží na každém psovi, co na něj platí
__________________
www.jezek.vyjimecny.cz |
28-05-2013, 09:31 | #23 |
Guest
Posts: n/a
|
Kdyz jedeme pryc autem, tak neutece, nevyvadi..je s tim smirenej. Akorat likviduje..ale ne vzdycky. To bych mu krivdil.
Problem nastane, kdyz jdeme pesky ja nebo pritelkyne pryc a nevezmeme ho sebou. To se stalo dvakrat. Byl jsdem v praci a pritelkyni prijela navsteva, tak jeli s kocarkem po vsi. Pes bud prolezl dirou v plotu, kterou jsem uz zadelal a ktera tam byla od zacatku (dneska je uz tak velky ze se ji neprotahne) nebo prelezl drevo, co jsem mel oprene o plot k sousedovi a ten mel otevrena vrata na ulici. Takze nemuzu rict, ze by utikal nejak pravidelne nebo bezduvodne. Add 4km. Nekdy 4, nekdy 8. Podle kadence prochazek. Ale to zmenim, ja sam potrebuju taky vic pohybu a rysuje se zmena sichet pouze na ranni 8 hodinove, coz by bylo uplne perfektni. Pokud by pritelkyne vyrazila s kocarem, bylo by to trikrat po cca tech 4km. Uvidime. Halti poridim, to vypada rozumne, zavirat budu vice. Trestat mene a jinak. Diky vsem |
28-05-2013, 09:57 | #24 |
Guest
Posts: n/a
|
Kolem krku jsem nameril nejakych 40cm, bude tahle velikost Ok?
http://www.baron.cz/pes/vychovna-ohl...0-X000323.html |
28-05-2013, 10:38 | #25 | |
Junior Member
Join Date: Jul 2004
Posts: 237
|
Quote:
A ještě k těm trestům, já bych řekla spíš umravňujícím prostředkům. Ono např. to chycení za čumák funguje výborně, když to neuděláte jako hrou, ale rozhodně a se slyšitelně (nemusí být nijak moc nahlas, pes slyší výborně!)nejlépe hlubokým hlasem vyjádřeným nesouhlasem(ale to se blbě popisuje, to je lepší vidět a taky se samozřejmě v ruzné situaci hodi různé umravnění) ale musí se pak psu ukázat co tedy muže a co je správně a odvest tím pozornost od tý neplechy, jinak to vypadá že umravnění nezafungovalo pže i přes něj, když pes nedostane jiné zabavení pujde dělat to zakázané. On se prostě potřebuje nějak zabavit a vybít, není schopen se ovládnout a nedělat nic, kor když je takhle mladý! |
|
28-05-2013, 10:41 | #26 |
Junior Member
Join Date: Jul 2004
Posts: 237
|
Halti nemám, ale podle toho jaký rasy psů píšou v tom vašem odkazu tak bych řekla že tuta velikost nebude stačit a budete potřebovat alespon o jednu větší.
|
28-05-2013, 11:02 | #27 | |
Junior Member
Join Date: Nov 2010
Location: Jablonec nad Nisou
Posts: 153
|
Quote:
__________________
www.jezek.vyjimecny.cz |
|
28-05-2013, 11:32 | #28 |
Guest
Posts: n/a
|
Neco jsem objednal v mistnim "zverimexu" Kdyz mu to pak bude maly, tak koupim jiny. Zadna darda to neni, tak je to v pohode.
Jinak dneska se mi na zaklade vasich doporuceni poprve povedlo, ze me nekouse do rukou, kdyz si hrajeme...predtim se mi to nevedlo. Ted jsem skombinoval micek do tlamy a hrat si s nim, drbani po tele a chytnuti za tlamu se zavrcenim "Nekousej", kdyz doslo na kousnuti. Po trech chytnutich uz to nedela..tak ted uz jen opakovat opakovat Miluje noseni micku, tak jsem mu ho asi dvacetkrat hodil a po tech 6 kilometrech lesnim terenem, misty velmi narocnym, je klidnejsi nez obvykle |
13-06-2013, 17:37 | #29 |
Guest
Posts: n/a
|
Rozsiruju trosku dotaz. Baba, co nam tu vyhrozovala ochrancema zvirat, kdyz si to nase stendo zvykalo na kotec, si vsimla, ze je pes vic zavreny nez byval a zase zacala po vsi roznaset, ze je zavola. Je vuci tomuto nejaka ucinna obrana?
Respektive co mi muze takova organizace vycist atd. Ma s tim nekdo zkusenosti? Jinak s tim zavrenim je ted vsechno lepsi. Chodime min.8km, max tak 12. Dvakrat az trikrat denne. Hrajeme si, rozmazlujeme tak pul hodiny. Kdyz je pekny pocasi, nechame ho i jit dovnitr k nam, ale stejne dlouho nevydrzi a zas jde ven. Nejaky zasadni problemy uz nemame. Diky za radu |
13-06-2013, 22:29 | #30 | |
Junior Member
Join Date: May 2011
Posts: 96
|
Quote:
Osobní zkušenost nemám, ale tohle se už řešilo na jiném fóru. S ženskou bych si starosti nedělala. Snaží se dělat bububu, ale ve výsledku, i kdyby na vás někoho poslala, nemůžou vám nic vytknout. Pes potřebuje přístřešek (= kotec, bouda), neustálý přístup k čisté vodě, musí být dostatečně krmen, dostatečně venčen a psychicky/fyzicky zaměstnán. Samozřejmě, že kotec by neměl být nějak extra špinavý. Hádám, že tohle všechno budete mít dobře "ošéfované". Hodně štěstí s polovlčetem. |
|
14-06-2013, 09:57 | #31 | |
Guest
Posts: n/a
|
Quote:
|
|
14-06-2013, 10:17 | #32 |
Junior Member
Join Date: Nov 2010
Location: Jablonec nad Nisou
Posts: 153
|
A nebylo by lepší, než si dělat sousedské vztahy ještě horší, zkusit si s paní promluvit? Já vím, že s některými lidmi je těžká domluva, ale někdy se to dá, i když se to nejprve nezdá Zajít za ní, nebo jí pozvat, vysvětlit jí, že psa máte v kotci, protože vám jinak utíká a nechcete přece, aby se mu něco stalo, zajelo ho auto, nebo tak... a že mu to nevadí, protože s ním chodíte na dlouhé procházky a hrajete si s ním a věnujete se mu a on je pak sám rád, že si může v klidu v kotci odpočinout... Jiní lidi mají psa celý život uvázaného u boudy a nikam ho neberou, zatímco vy ho sice máte v kotci, ale mezi tím se mu věnujete.
Pokud s paní není řeč, tak je to špatné, ale kontroly bych se nebála. Za to, že máte několik hodin denně psa v kotci vám nemůže nikdo nic říct
__________________
www.jezek.vyjimecny.cz |
14-06-2013, 18:53 | #33 |
Guest
Posts: n/a
|
A jako na zavolanou zrovna sla okolo
Takze ze zacatku to bylo docela bourlive, ale pak se to uklidnilo a uplne ji odzbrojil ten muj fesak, kdyz jsem sel do kotce s tim, ze ho zavolam a pribehne. Ona rekla: No, ten tam chtit nebude!..Meli jste videt ty vyvalene oci, kdyz s vrticim ocasem pribehl do kotce Akorat jsem vylezl ven a povidam: Kdyby tady v tom kotci trpel, myslite, ze by sem takhle radostne pribehl na jednoduche zavolani? Od te doby jsme se nejak domluvili s tim, ze ochranare volat nechtela, ale ze ji vadilo, jak zevnitr smutne kouka. Takze snad uz bude klid. Diky |
06-08-2013, 20:44 | #34 |
Junior Member
Join Date: Nov 2007
Posts: 105
|
I am sending this communication, if you are interested. Thank you. New book in English on the history of the Beast of Gevaudan with historical data on the anthropophagy of the wolf from the Middle Ages to the present in Europe and in Asia, the Middle East and North America. The man-eater of Gévaudan This is a true story, happened in France in the XVIII century. It talks about the hunt, lasted for a good four years, against a mysterious anthropophagous beast, which plunged into terror the poor people of the Gévaudan and of the Auvergne, today Lozère. The animal was terribly lethal, shrewd, elusive, but also ferociously reckless and apparently invulnerable. This is the story of the men in charge of killing what was simply nicknamed the Beast, of the strategies which were carried out, of the beatings that were made even with dozens of thousands of men and many packs of dogs, of the long posts in the wild mountains of that area with such a terrible climate, so described : “Nine months of winter, three months of hell”. In spite of the soldiers and the famous hunters sent by the King of France, the monstrous beast continued committing slaughters most of all of women and children, attacking hundreds of times and making at least 131 victims, many of which were devoured. Only after years of terror the Beast was finally killed and they were able to ascertain which species it belonged to. Thanks to the impressive quantity of official documentation of the time, the told facts are not imaginary, but they are a scrupulous historical description of the events, treated in an enthralling and unusual way by the author, who is not only a naturalist journalist and historian, but also consultant of the Italian authorities for the identification and bloodless capture of potentially dangerous animals. Therefore, a theoretical and practical analysis of the facts which makes the book one of the most detailed treatment about the “man-eaters” and which conveys fascination, adventure and terror. The part about cannibalism of the wolf (in Europe never occurred, mind you, I am a fan of the wolf) consisted of: France, Italy, Spain, Portugal, Switzerland, Germany, Austria, Poland, Romania, Sweden, Norway, as well as countries of 'East, Ukraine, Belarus, Finland, Turkey, Russia, Korea, China, Mongolia, Japan, India, Pakistan, Iran, Iraq, Yemen, Afghanistan and Arab countries, Canada and the United States. Giovanni Todaro is a journalist and author of several books on dogs and other animals and founder of an international nature museum in Bardi. He collaborates with the Italian authorities for the identification and bloodless capture of native and exotic animals. For sale on Lulu com: (search Books - Lulu)
The man-eater of Gévaudan Ebook available - ISBN: 978-1-291-51098-0 Paper book available from August 30, 2013 – ISBN: 978-1-291-50340-1 |
|
|