Nicméně je to tak, že čsv v zahraničí (tím myslím většinou západní Evropu) jsou na hrozné úrovni. Buď se bojí, mají černé huby nebo se chová na psech bez rtg. Najdou se tam i hezcí psi. Ale mrzí mě, že na výstavách posuzující rozhodčí asi moc vlčáků neviděli, nedůvěřivost zaměňují s plachostí (někdy až panickou hrůzou) a tituly dostávají i netypičtí vlčáci. Bohužel. To vlčákům moc dobrou reklamu nedělá. Lidi, kteří náhodou zabrousí na takovou výstavu můžou vidět něco, co se podobá vlkošedému NO a je taženo do kruhu, taženo v kruhu a posléze zase vytaženo ven. To přeci není PRACOVNÍ PLEMENO, to je ostuda. Máte někdo nápad, jak tomu zabránit? Jak evropanům (nejen) ukázat čsv a říct : tohle sebevědomé, dobře cvičitelné zvíře je čsv? A jsme na něj pyšní? Dá se s ním dělat spousta činností a může si na něj kdokoliv cizí sáhnout?
|
06-05-2006, 13:16
Threaded Mode