Drummer z Blatnických vinic

[Tyger]

A nedalo by se mu najít třeba něco jako "dočasnou opatěru" s tím, že by jste si ho pak vzali zpátky, když se dítě narodí a přítel se bude mít líp? (tedy nevím v jakém měsíci si a jak dlouho bude trva přítelova rekonvalescence).
Neumím si ani představit, jak těžké rozhodnutí to musí být a doufám, že se před podobnou volbu nikdy nedostanu... Držím palce!

[yzengrin]

Originally Posted by Tyger

A nedalo by se mu najít třeba něco jako "dočasnou opatěru" s tím, že by jste si ho pak vzali zpátky, když se dítě narodí a přítel se bude mít líp? (tedy nevím v jakém měsíci si a jak dlouho bude trva přítelova rekonvalescence).
Neumím si ani představit, jak těžké rozhodnutí to musí být a doufám, že se před podobnou volbu nikdy nedostanu... Držím palce!

To mne také napadlo, ale asi tam vždy bude riziko, že dočasní majitelé/opatrovníci si na psa zvyknou a pak pro ně bude stejně těžké vrátit jej..
Taktéž držíme palce!

[Drummer]

Uvažovala jsem nad "dočasným umístěním" ale kdo si štěka vezme na půl- třičtvrtě roku. Navíc co by to bylo pro Drummíka za zmatky. Věřím, že sotva by si v novém zvykl a už by zase musel měnit. Sama jsem z této situace v koncích. A neskutečně trpím. Je to jako bych měla ze sebe urvat kus. Mám ještě časovou rezervu a chci ji využít abych vybrala co nejlépe, ale stejně se bojím, že to nezvládnu. Život bez něj nebude nikdy dobrý.

[Tyger]

Já bych si třeba šteníka na ten půl rok vzala, i když vím, že by mi hodně přirostl k srdci a bylo by těžké se s ním pak rozloučit. Ale na druhé straně by mě těšilo, že by se pak vrátil k původním páníčkům, který ho milují.
Já bych to na tvém místě alespoň skusila domluvit se s novými majitelmi, jestli by taková možnost nepřipadala v úvahu (samo by jste pak museli řešit, jak se na to tváří Drummík). Za to přece nic nedáš a kdyby se to náhodou povedlo a oni by pak přeci jen chtěli vlčka, mohli by pak dám domov nějakému jinému štěndu, které by bylo jenom jejich A Drummík by byl zase doma...

[Undertaker]

Obě uvažujete výborně, klobouk dolů, ale mám pocit, že nejlepší variantou bude změnit Drummíkovi páníky a domov jen jednou. Sám to teď nebude mít jednoduchý, protože je ve věku, kdy neví co se sebou a potřebuje pevnější vedení. Navíc třeba zjistíte, že i mateřství je dost náročné na čas a nervy a bude lepší si pořídit psa až časem, stejně tak není asi jisté, kdy bude v pohodě přítel. Přijde mi, že je lepší počkat si až to všechno sedne a pořídit si pak Drummíka II.

[Drummer]

Pokud by někdo pro mne tuto možnost měl určitě bych ji zvážila, ale je pro mne nejdůležitejší "Drummíkův pohled". Pokud bych ho měla trápit přemisťováním, které by těžce nesl. Raději se s ním rozloučím. A pak jen sledovat v dnešním světě internetu jak se má. Prioritou pro mne zůstává. Rozhodnout se tak aby Drummík co nejlépe snesl celou tuhletu nepříjemnou situaci.

[Vlkodlak]

Originally Posted by Undertaker

Obě uvažujete výborně, klobouk dolů, ale mám pocit, že nejlepší variantou bude změnit Drummíkovi páníky a domov jen jednou. Sám to teď nebude mít jednoduchý, protože je ve věku, kdy neví co se sebou a potřebuje pevnější vedení. Navíc třeba zjistíte, že i mateřství je dost náročné na čas a nervy a bude lepší si pořídit psa až časem, stejně tak není asi jisté, kdy bude v pohodě přítel. Přijde mi, že je lepší počkat si až to všechno sedne a pořídit si pak Drummíka II.

Tak s tímhle absolutně nesouhlasím. Vždycky se najde důvod, proč "to nejde". S těhotenstvím se počítat musí a spousta těhotných se psy normálně funguje a ani mateřství není důvod proč dát psa pryč. Na majitelku je toho ale teď asi moc najednou a zodpovědnost za psa ji tíží. Neznám detaily, ale pojďme radši zkusit vymyslet, co s tím. Půl až třičtvrtě roku není tak dlouho, aby se nedalo pomozt jednomu psovi a jedné rodině v krizové situaci. Nemám přesný návrh řešení, jen představu. Třeba někdo z čévéčkářů, kdo by byl ochoten psa ubytovat, nebo poskytnout zahradu na kotec, nebo věděl o kotci na cvičáku ideálně v blízkosti bydliště majitelky. Na kotec a krmení bysme se případně mohli složit a přispívat osobě, která by se o psa starala (pokud třeba mají teď vinou úrazu i finanční problémy)...možná by majitelka zbavená stresu co bude se psem, kdyby cítila, že není na všechno sama s blížícím se porodem na krku a když by neměla psa na starosti 24 hodin denně byla schopná fungovat aspoň při venčení, krmení, cvičení atd..a zůstala by se psem v kontaktu a vlastně ho měla "jen" ubytovaného dočasně jinde..možná je to moc idealistické, možná blbost, možná ale zoufale jednoduché kdyby se našlo dost zájemců o účinnou pomoc a nějaký organizačně zdatný jedinec..

[Drummer]

Ano s těhotenstvím jsme počítali. A byli jsme na něj připraveni. Se psem chodím ven a jde nám to spolu. Jenže u rizikového mě můžou přesunout do nemocnice. Přítel bude také v nemocnici na operaci. A co Drummík? Doma sám? Rodiče mám v Jeseníkách. Máma alergická na psy. Mám dát klíče od bytu sousedovi ať ho chodí venčit, ale v noci a celé dny bude sám? To přece nejde. I kdyby byl přítel už doma ze špitálu. Nebude moct chodit. Kdybych už pár dní nepřemýšlela nad jiným řešením. Pokud bych měla psa někde blízko. Nevím zda by to Drummer zvládl. Žije s námi v bytě. Vlastně ani ještě nikdy neviděl kotec zvenku natož v něm být zavřený. Spí s námi v ložnici. Nemyslíte, že bych mu tímhle ublížila než bych něco vyřešila.

[Vlkodlak]

Špatně mě chápete, můj příspěvek nebyl myšlen tak, že se zbavujete psa kvůli těhotenství, to vůbec ne. Nesouhlasila jsem s Underteakerem, že je lepší dát radši psa pryč, protože dítě Vám zabere čas a nervy. To by si nepořizoval psa nikdo, protože každý se může dostat do problémů. Bylo to zamyšlení, zda by se to nedalo dočasně nějak vyřešit s pomocí ostatních čévéčkářů, aniž byste musela psa dát pryč definitivně. Toť vše. Taky sem měla psa do 8 měsíců doma v posteli, teď po x stěhování bydlim na ubytovně a pes je venku v kotci v areálu, kde nesmí běhat volně, žádná zahrada. Nesu to mnohem hůř než feňule. Jasně že to neni ideální (nechci psa mít v kotci, ale u sebe) a je to i hodně náročný vynahradit jí to časově a to nemám zatim děti, ale je se mnou a je spokojená. Zvykla si rychle. Tohle řešení považuju za dočasný, než se povede něco lepšího. Přeju hodně štěstí a sil v rozhodování, ať už to dopadne jakkoliv.