Kdy začít s výcvikem obran?

[Pouliche]

Originally Posted by Anathema

Figurant se jmenuje Mirek Valentin, slyšela jsem na něj zatím jen chválu. S přivoláním to bylo myšleno tak, že se třeba na procházce rozhodne, že tamten člověk by mohl být skvělý jako figurant a vyběhne mi na někoho třeba v zimní bundě a zakousne se mu naplno do rukávu - nebo dojde k situaci, kterou vyhodnotí jako nutnou obranu, aniž by byla překročena hranice - a já ho neodvolám. Stává se to?

Pokud bude brát obranu opravdu jako hru, tak nevyhodnotí nic jako "nutnou obranu". Nám se docela hodilo v začátku, že na letním výcvikovém táboře jsme měli jako figuranta stejného člověka, co s námi dělal poslušnost - věděl, že tenhle člověk = štěkání, ale když měla být "jen" poslušnost a on začal pochopitelně obranařit, protože ještě nedělal rozdíl, tak jsem mu jen řekla párkrát důrazně "NE" a pochopil, že teď se tohle nehraje a má dělat něco jiného.
Do rukávu hned kousat nezačne a ze zkušenosti s Boltem, kdy si nejspíš spletl "reálný život" s obranou, to vypadalo takhle:
Jednou to bylo ze začátku, kdy ještě nechápal plně obrany a nějaký cizí pán na ulici, kolem kterého jsme šli, ho na sebe začal poutat a provokovat (nepochopila jsem proč???) a to na něho začal jen štěkat stejně jako na obranách, ale stačilo okřiknout a druhý případ byl letos v létě, kdy se soused postavil hned za plot v montérkách, když mluvil s mámou. Vypadal opravdu jako figurant a pes začal jakoby "obranařit", ale jen poskakoval okolo. Spíš se ho lekl.
Jen pro upřesnění, všechny sousedy má rád a nadšeně se s nimi snaží vítat, když je vidí. Když stejný soused opravoval zeď rozdělující naše zahrady, tak na ni taky přitom skákal, aby se podíval co nejvíc z blízka a přivítal.

Nikdy se mi nestalo, že by se na procházce na někoho vrhl, když byl na volno, ale já ho vždy hlídala a snažila se včas přivolat (než si všiml on, že se někdo blíží). Průběžně jsem ho přivolávala i "na prázdno", dala odměnu a hned volno, takže mu nepřipadalo zvláštní, když ho volám.

[Anathema]

On totiž Bran si kousne rád do čehokoli a kdykoli, je to pěkná podšívka. Třeba jsme na procházce, jdu ze svahu dolů, najednou se mi za zády objeví ten skřet, skočí mi na záda, div z toho kopce neudělám tři přemety a ještě se mi zakousne do lítka. Hrozná sranda je na něm vidět, že to nedělá ze zlomyslnosti, ale protože je to prostě legrace (pro něj). Jednou skočil na nějakou cizí paní, šla přímo k němu, tak hopnul na uvítanou, paní zaječela a on z radosti, že ječí, ještě udělal hudry hudry (zavrčel, ale stejně jako vrčí při hře na mě, žádná zloba, prostě hrozná sranda, paní ječí, zase jsem někoho překvapil) tak aby se to pak s těma obranama nezvrtlo ještě víc, šijou s ním všichni čerti a čím víc toho nachodíme, tím víc druhý den chce. Je teď v aktivitách zcela nenasytný a má tak strašně moc energie, že na cvičáku je za kozla, který si neumí hezky hrát, ale divočí až tak, že pak pejsci kníkají, jak razantně je zastavuje v běhu a jak se do nich zakusuje. Je moc hrr, moc sebevědomý, moc ješitný, všude kam přijde, chová se jak největší pašák, všude je to jeho. Zabila bych ho. Co se při hrách nařvu "něžně!" nebo "pomalu!" popřípadě "AUUUU!" Je to moc milý, nezáludný a naprosto čitelný dobrosrdečný pejsek, který si na spinkání vždycky přinese svého hajánka a dá si ho pod hlavu (no vážně, je to hrozně roztomilé), ale je to rebel bez příčiny!

[Marianka.W]

Pokud se pes rád přetahuje o hadr nebo kůži a je to pro něj příjemná zábava, tak není důvod váhat. Souhlasím, že ze začátku je dobré dávat bacha na bič a na střelbu, ale jinak klidně. Chce to figuranta s aspoň troškou zkušeností s ČsV a hlavně brát ohled na fyzickou zdatnost štěněte. Ale to dá figurantovi rozum (pokud ho má).

[Anathema]

Děkuju tak my v pondělí vyrazíme na první lekci

[GabrielaVesela]

O obranach toho moc nevim...Chtela bych se zeptat, jak zacit se psem a jestli vubec zacit se psem NO , 1,5 roku ( zacala jsem ho nedavno vencit sousedum ), ktery je povahove spise submisivni. Docitam se, ze obrany pomohou dodat sebevedomi, coz chapu jako kdyz se bojacna zenska nauci karate, ze se ji pak taky chodi lepe v noci parkem, ale na co si dat pozor pri ne tolik jiste povaze ? Nerada bych sousedum zavarila nejaky problem, psa maji jen tak, na vychazky. K detem je fajn, cizi lidi ignoruje, nebo se jim trochu vyhne. Na mensi psy si trochu dovoluje, velkym se okamzite podridi . Sozializaci se snazim dohanet.
Nebo obrany radeji nedelat a sebevedomi dohanet sozializaci a prikladem dasich psu ?
Vencim ho spolu se svymi fenami a uz to se na nem odrazilo, ze je trochu jistejsi, konecne se aspon trochu vzdaluje, neschovava se za me, jako tomu bylo zpocatku. Tipuji proste, ze nemel az tak dobrou sozializaci a nebyl dostatecne ochozen v ruznem prostredi.
Tematika obran u ruznych povah psu me ale zajima i tak celkove...Dekuji i za doporuceni nejake dobre literatury.

[Pavel]

S jakýmkoliv výcvikem lze začít hned od malička. e vždycky důležité zvolit patřičný přístup a na psa neklást nároky, které není schopen splnit. Nácvikem obrany je už jen přetahování se štěnětem o hadr.
Výcvik obrany není, jak si hodně lidí myslí, vzbuzování agresivity psa a dělání z něj nezvladatelného útočníka. Právě naopak. Nejbezpečnějším psem je dobře vycvičený pes-obranář. Při obranách se totiž nejen velice upevňuje vztah mezi psem a psovodem, zvyšuje se ovladatelnost psa a pes se učí zvládat s přehledem pro něj krizové situace ale především se zněj stává sebevědomý jedinec a to je pes, který je ovladatelný a hned tak něco ho nevyvede z míry. To jsou pro své okolí nejbezpečnější psi. Ale je třeba cvičit skutečně obranu a ne nějakou její diletantskou parodii pod vedením neumětela, který se vydává za trenéra. Takže základ je - vybrat skutečně odborného výcvikáře.

[GabrielaVesela]

Originally Posted by Pavel

Ale je třeba cvičit skutečně obranu a ne nějakou její diletantskou parodii pod vedením neumětela, který se vydává za trenéra. Takže základ je - vybrat skutečně odborného výcvikáře.

no prave...:-) proto si chci nejdriv alespon vse nacist, abych pri vyberu cvicaku uz mohla trochu posoudit, jestli je cvicitel pako, nebo jestli opravdu umi rozlisovat postup pri nejiste povaze psa atd. Nepospicham, protoze se psem, ktereho jsem pred par mesici zacala vencit, teprve budujeme vztah. Myslim, ze se nam dari, majitel si stezuje, ze mu nechce prijit se nechat chytit na voditko, me uz chodi dobre , nenasilne ho to naucily moje cubky a k tomu velka pochvala a jasne ze opetne vypusteni na svobodu. Zaciname teprve zkouset aport a vubec se poradne seznamit, takze i kdyz uz to neni stene, pracuju s nim, jakoby byl, protoze proste doted zadny vycvik nemel a zrejme byly ve vychove nejake chyby, protoze se voditka bal atd. Za to tedy nemuze nynejsi majitel, protoze ho koupil v deviti mesicich a uz se bal.... Nynejsi majitel je duchodce, ktery se psem jen brouzda po okoli, ale je rad, kdyz se pes se mnou ochodi i jinde a neco se nauci. Pes se mi zpocatku moc nelibil, ale prirostl mi k srdci po nekolika prochazkach. Prekvapilo me, jak si treba hlida moji dceru, ceka na ni, kdyz se nekde zasekne. Zrejme byl na deti zvykly. No proste zatim nemuzu mit Cevecko, tak vencim pul vesnice a ted az bude dcera ve skolce, chci zacit krome prochazek dopoledne delat s temi co vencim neco vic, nez jen brouzdat po lesich..:-) Doufam, ze se tak naucim sama rozumet ruznym povaham...

[Pavel]

Originally Posted by GabrielaVesela

Tematika obran u ruznych povah psu me ale zajima i tak celkove...Dekuji i za doporuceni nejake dobre literatury.

Josef Růžička - Pes k obraně osob a majetku (nakladatelství DONA). Pepu Růžičku shodou okolností dobře znám, je to můj letitý kamarád. Je to bývalý dlouholetý velitel Veterinární základny AČR v Grabštejně, takže zkušeností má dost a dost.