trest nebo pochvala?

[Bára]

Mně pes přiběhne kdekoliv hned a jak uvidí psa, tak nikdy. Vím, že bych ho měla dát zase na stopku, ale od té doby, co jsem si díky stopce zlomila nohu, už na to kašlu...Holt ji volám dřív, než si všimne toho, čeho by neměla

Je mi docela líto, že ČV asi už mít nikdy po tom mém broučkovi nebudu, protože jsou to strašní ničitelé a to poslední, co chci, je pořídit si barák a mít z něj kůlničku...Je to nejlepší pes, kterého jsem kdy měla. Neuvěřitelně chytrý, hodný, s parádní mimikou....

[yzengrin]

Originally Posted by Bára

Je mi docela líto, že ČV asi už mít nikdy po tom mém broučkovi nebudu, protože jsou to strašní ničitelé a to poslední, co chci, je pořídit si barák a mít z něj kůlničku...Je to nejlepší pes, kterého jsem kdy měla. Neuvěřitelně chytrý, hodný, s parádní mimikou....

Můžu se zeptat, kolikátého čsv máte?!
Pravda, mám své první vlčisko, pravda, mám svého prvního psa od štěněte..ale na jednu stranu ho vychválit, jak je úžasný atd. a na druhou stranu konstatovat, že už si takového psa resp. čsv nepořídím, mne trochu zaráží. Všechno má svá pro a proti..Ale více či méně snad ničí každé štěně. Je to štěně. Za sebe mohu říci, že než jsem si čsv pořídila, zjišťovala jsem poměrně hodně, "co jsou zač" a tak nějak se připravovala na nejhorší možné varianty. Dodnes s úsměvem vzpomínám na setkání s Helenou Hubáčkovou, která začla své vyprávění o čsv těmi "nejlepšími" historkami..záměrně. Nepříjemně mne překvapily zcela jiné věci. Přesto jsem si celkem jistá, že jiné plemeno (pokud bych neuvažovala o kříženci z útulku apod.) než čsv bych si nepořídila.
Přeci jen, pes je pes. Je to zvíře, je to závazek na "nějaký ten pátek", je to parťák, je to člen rodiny. Ale věci, jsou jen věci. Neříkám, že mne nenaštve a nemrzí zároveň, když mi pes něco zničil...ale nikdy to nebylo nic, kvůli čemu bych si řekla, že tohle plemeno už si nepořídím. Stále jsou to jen věci..(a že už jsem taky zažila pár perných chvil). Ve Tvém případě tomu příliš nerozumím už jen proto, že si, pokud se nemýlím, vcelku své štěndo velmi pochvaluješ..jak je víceméně bezproblémové atd.
Vše je věcí priorit. U mne je v případě pes vs. věc, naprostou prioritou pes.
To je jen můj názor...

Jani a Sofušín

[mellorn]

S nicenim veci ve stenecim veku {tak do cca 1 roku,plus minus} ma bohate skusenosti asi kazdy. Ja nejsem vubec materialista,na veci kaslu,pes je pro me na prvnim miste,ale pokud clovek zije s nekym,komu na vecech zalezi vic nez jemu a vic to resi,tak celkem chapu,ze to muze byt i docela slusny tlak. A tady je mozna zakopany pes....Ja jsem si rikala,ze kdybych se rozesla s nynejsim pritelem,at uz z jakehokoliv duvodu,tak dalsiho chlapa si jen tak neporidim,ale poridim si druheho psa. Coz je mi ted zakazovano nebo neni dovoleno,at to zni lip a musim rict,ze trosku me to mrzi,ale nemuzu jit za kazdou cenu proti nekomu s kym a hlavne u koho ziju,muj byt to bohuzel neni...

[Tyger]

Já si dovolím nesouhlasit, musím přiznat že zkušenosti s ničením tenda moc nemám. Jako joo, rozkousal mi jednu knihu, sluchátka od mp3 a jednu kožešinovú čepičku půjčenou od kámošky (nemluvím o kradnutí jídla), ale jinak je to hodňoučké "šteně". Ale já vím já vím, je to malej Akeenak

A co se týče přivolání, taky si občas užiju. Někdy má světlé chvilky a poslouchá jako hodinky, jindy (hlavně když vidí psa nebo dlabe něco mooooc chutnýho) můžu si vykřičet hlasivky - to se už po věčšině ani nesnažím ho po prvním povelu přivolat, ale rovnou si jdu pro něj. Mám jediné štěstí, že i když mu je přes rok, pořád se chce hrát a s nikým se nepere
A v poslední době používam jako výstražné znamení plechovku s kamínkama, když něco podozrivého dělá, nebo se mně snaží ignorovat, stačí zachrastit, a mám jeho plnou pozornost (druhý stupeň je letíci plechovka ) a musím říct, že docela začína slyšet i bez něj (ale možná má opravdu jenom světlé chvilky jelikož je to stále puberťák)

[yzengrin]

Originally Posted by mellorn

S nicenim veci ve stenecim veku {tak do cca 1 roku,plus minus} ma bohate skusenosti asi kazdy. Ja nejsem vubec materialista,na veci kaslu,pes je pro me na prvnim miste,ale pokud clovek zije s nekym,komu na vecech zalezi vic nez jemu a vic to resi,tak celkem chapu,ze to muze byt i docela slusny tlak. A tady je mozna zakopany pes....Ja jsem si rikala,ze kdybych se rozesla s nynejsim pritelem,at uz z jakehokoliv duvodu,tak dalsiho chlapa si jen tak neporidim,ale poridim si druheho psa. Coz je mi ted zakazovano nebo neni dovoleno,at to zni lip a musim rict,ze trosku me to mrzi,ale nemuzu jit za kazdou cenu proti nekomu s kym a hlavne u koho ziju,muj byt to bohuzel neni...

Jasně, jsem na tom stejně, ale neřekla bych, že proto, že moje štěně teď hodně ničí, už si čsv nikdy nepořídím...
Vždyť sama víš, jaké jsem měla i já sama se Sofou trable..ono je to hlavně o lidech. Teď taky nebydlím ve svém (na půl), taky bydlím v bytě a žádný problém není. Taky je to o tom, jak dalece přemýšlím dopředu a snažím se nepříjemnostem ve všech možných podobách předcházet (tj. např. aby pes zničil něco, co je někoho komu na věcech záleží). Zkrátka, mě ten komentář jen hodně překvapil..
Na druhou stranu, díky vlastnictví psa se i více či méně vyselektují potenciální partneři. Pravda, u mě je to trochu extrém :-D.

[yzengrin]

..a teď koukám, že máš stejného tatíka jako my! Báro..:-)

[Kometa]

Já jsem zjistila, že ničení věcí se dá poměrně účinně předcházet úklidem, už díky mým potkanům... vzhledem k tomu, že jsem je mívala v pokoji na volno skoro pořád, musela jsem mít všechno bezvadně uklizené, aby na nic nemohli... návštěvy se vždycky divily, jak mám uklizeno, ale kdyby otevřeli skříň, nestačili by zírat
Se psem jsme to vyhnali krapet do extrému, náš byt vypadá jako po nájezdu exekutorů, všechny cenné nebo zničitelné věci jsou zavřené ve skříních (ty si zatím neotevře, uf) a do metru a půl nad zemí u nás nenajdete nic, krom psích hraček Notebook vytáhnu na stůl jen když u něj sedím, ubrus na stole je přidělaný svorkami, bundy místo na věšák házíme rovnou do skříně, převislé kytky jsem ostříhala do patřičné výšky, ručníky a útěrky jsou věčně někde poschovávané, sklidili jsme monitor a anténu, takže teď nemáme ani televizi, všechny nízko položené poličky jsou komplet vyklizené, co se nevešlo do skříní, třeba vysavač, bylo vystěhováno na záchod (máme ho mimo byt, takže tam se fakt nedostane), na který se teď nedá skoro projít přes všechny ty věci... Na druhou stranu ale ani moc neničí nábytek, zatím jen okousal gauč, polstrování židlí a komplet zdemoloval křeslo, ostatní nechává na pokoji, koberec je taky v pohodě a tapety orval jen decentně... Na to, že byt není náš a přítel je celkem materialista a na svoje věci dost háklivý, to zatím zvládáme celkem v pohodě

[Anathema]

No, všechno je to pravda, pes je určitě nad všechny věci cenný, ale jeden fakt je opomíjen. ČSV je extrémní ničitel, psychický a fyzický tyran. Měla jsem předtím jen jednoho psa, nicméně jako milovník psů jsem dobře poznala pěkných pár chlupáčů a můžu svědomitě říct, že jak jsem si myslela, že čsv nemůže být tak hrozný živel oproti jiným čtyřnohým poděsům, tak jsem se teda pěkně mýlila
A ukažte mi chovatele jiného plemene, který má ruce plné modřin atd. Podívejte se na výstavách psů, jak vypadají chovatelé čévéček a jak vypadají ostatní chovatelé (to rozhodně nebyla urážka, jen že my čévéčkáři chodíme ve vaťácích, maskáčích a věcech, u kterých nebudou vadit prokousnuté rukávy, nohavice, natržené kapsy na zadku a pod a to se tedy jen tak nevidí)
Na druhou stranu, máme zaručeně nejchytřejší bestie ze všech výstavních kruhů

Někde tady na wolfdogu jsem se kdysi dočetla jednu svatou pravdu, bohužel už přesně nevím, kdo ji vyřkl. Tedy cituji:
"Stene CSV je nesnesitelny maly kousavy tyran, ktery se snazi privest vsechny kolem sebe na pokraj silenstvi."
Tohleto se prostě o štěňatech jiných plemen normálně nikde nedočtete