Čúrání a strach

[JIM]

Těžko posuzovat takhle na dálku, když člověk nevidí chování psa v dané situaci. Člověk si představí nedokonale popisovanou situaci jinak, než jaká je skutečnost. Každopádně bych to viděl jako spojení obou dvou stavů, tzn. radost i stres. Pokud si "ucvrnkne", předpokládám, že je to z radosti, že si např. hraje a je tak rozdováděn, že pozapoměl na držení svěrače, což si uvědomil až při "ucvrnknutí" a za normálních okolností by se zřejmě nevyčůral. Ovšem následně přichází stresová situace, kárání, napomenutí, hrozba či uvědomnění si, že provedl něco zakázaného -> další čůrání. Alespoň tak si to vykládám já.

Nevím jaký máte přístup k výchově, ale směle mohu tvrdit, že fyzické tresty (plácání, pleskání...) nemají na čsv nijak zásadní výchovný vliv, jediné čeho se dle mého soudu s nimi dá docílit je zkažení povahy a reakcí psa(feny) ve štěněcím věku. Ovšem stejně jako u lidí, i u psů platí, že psychické tresty jsou ještě horší než fyzické. Tím odkazuji na to povinné sezení po určitou dobu jakmile něco provede (samozřejmě to nemusí být tak hrozné jak jsem si to vybavil já, ale ve mně to evokuje vzpomínku na dlouhé sezení u oběda při nechutné krmi, kterou jsem nechtěl sníst a výchovnou metodu "dokud to nesníš, tak od stolu nepůjdeš").

Pokud si dobře vzpomínám, tak Raven měl zhruba v tomto období podobné stavy, tím myslím, že si občas ucvrnknul (jednou se dokonce celý ze spaní počůral ), nejednalo se o nějak pravidelný jev, jen se mu to stávalo častěji než dříve či potom. Tento stav vydržel zhruba měsíc. Myslím, že je to pouze adolescentní stav, který pozvolna přejde v normální projevy psí puberty. Jak psal např. jerabekj i já znám psy, kteří si "ucvrnkávají i v dospělosti.

[Drummer]

Napisał JIM

Těžko posuzovat takhle na dálku, když člověk nevidí chování psa v dané situaci. Člověk si představí nedokonale popisovanou situaci jinak, než jaká je skutečnost. Každopádně bych to viděl jako spojení obou dvou stavů, tzn. radost i stres. Pokud si "ucvrnkne", předpokládám, že je to z radosti, že si např. hraje a je tak rozdováděn, že pozapoměl na držení svěrače, což si uvědomil až při "ucvrnknutí" a za normálních okolností by se zřejmě nevyčůral. Ovšem následně přichází stresová situace, kárání, napomenutí, hrozba či uvědomnění si, že provedl něco zakázaného -> další čůrání. Alespoň tak si to vykládám já.

Nevím jaký máte přístup k výchově, ale směle mohu tvrdit, že fyzické tresty (plácání, pleskání...) nemají na čsv nijak zásadní výchovný vliv, jediné čeho se dle mého soudu s nimi dá docílit je zkažení povahy a reakcí psa(feny) ve štěněcím věku. Ovšem stejně jako u lidí, i u psů platí, že psychické tresty jsou ještě horší než fyzické. Tím odkazuji na to povinné sezení po určitou dobu jakmile něco provede (samozřejmě to nemusí být tak hrozné jak jsem si to vybavil já, ale ve mně to evokuje vzpomínku na dlouhé sezení u oběda při nechutné krmi, kterou jsem nechtěl sníst a výchovnou metodu "dokud to nesníš, tak od stolu nepůjdeš").

Pokud si dobře vzpomínám, tak Raven měl zhruba v tomto období podobné stavy, tím myslím, že si občas ucvrnknul (jednou se dokonce celý ze spaní počůral ), nejednalo se o nějak pravidelný jev, jen se mu to stávalo častěji než dříve či potom. Tento stav vydržel zhruba měsíc. Myslím, že je to pouze adolescentní stav, který pozvolna přejde v normální projevy psí puberty. Jak psal např. jerabekj i já znám psy, kteří si "ucvrnkávají i v dospělosti.

Děkuji za Vaši reakci. Taky se nám stalo že při spánku nám čúral, taktéž jednou. Pak se probral a přišlo mi že je sám v šoku co se to stalo. Je pro mě velmi důležitý a proto bych se velmi ráda vyvarovala chybám a mohla mu zařídit spokojené puberťácké a pak i dospělácké období. S tím sednutím je to spíš pro okamžitou záchranu před dalším močením. A pejsek dobře reaguje. Ještě se mi nestalo že by velké čúrání následovalo. Samozřejmě ho nenechávám sedět třeba půl hodiny , posedí minutku dvě a je po čúrání.

[JIM]

Napisał Drummer

Děkuji za Vaši reakci. Taky se nám stalo že při spánku nám čúral, taktéž jednou. Pak se probral a přišlo mi že je sám v šoku co se to stalo. Je pro mě velmi důležitý a proto bych se velmi ráda vyvarovala chybám a mohla mu zařídit spokojené puberťácké a pak i dospělácké období. S tím sednutím je to spíš pro okamžitou záchranu před dalším močením. A pejsek dobře reaguje. Ještě se mi nestalo že by velké čúrání následovalo. Samozřejmě ho nenechávám sedět třeba půl hodiny , posedí minutku dvě a je po čúrání.

Ten pohled při probuzení nikdy nezapomenu. Když je to s tím sezením fakt chvilka tak to nevadí. Ještě bych napsal mou radu ohledně výchovy, rozhodně bych upřednostnil důraz v hlase, z kterého má pes respekt, než plácání rukou. Při větších prohřešcích pak důraznější formy, ale klasické fyzické tresty mají dle mého názoru spíše negativní vliv na formování povahy psa.

[Janiz]

Myslím že ano protože když tohle udělal byla jsem u počítače na druhé straně místnosti a zaregistrovala jsem to ihned právě proto že z tama tak rychle utekl. V tu chvíli jsem se mu nevěnovala a on si hrál.

Já myslela kdybyste byli uplně pryč nebo aspoň v jiné místnosti, ale nemusí to být pro věc zásadní.

To posazení jsem pochopila jako na chvilku a myslím že na odreagování a uklidnění to naopak vubec neni špatné! Navíc pod sebe čurat nebude.
Za to první ucvrknutí bych nic neřikala - nekárala, podle mě tim ukazuje že je podřízenej.
Muže to být uplně jinak, ale mě přijde že buď mu přišlo nějaké předchozí pokárání za nějakou neplechu moc velký(ale na to je dost velkej on) a nebo zjistil že se učurknutím pokárání za tu neplechu co mu předcházela v podstatě vyhne, pže se pak řeší učurknutí.
Ale takhle se to ale dost špatně odhaduje, kor když ho neznáme.