Dotaz na chov psa v bytě

CDaniela · 16-06-2010, 09:24

Quote:

Originally Posted by Bára

Teda tak to mám ještě docela hodný ČV...ona do věcí moc nekouše. Zato šíleně kouše do lidí. Už nevím, jak ji to odnaučit, zkoušela jsem snad všechno. Tedy všechno ne, bít ji a provozovat na ni jiné podobné kruťárny odmítám.

Ale je to blbý, protože je schopná jít na krev. U mě to ještě jde, ale u slabších osob (děda) je to příšerný. Ale je fakt, že i já už toho někdy mám dost, když se mi zavěsí za stehno, že tam mám jelita jak blázen.

Zkoušela jsem (vše občas zabere a často prostě ne): Převést pozornost na hračku, na povely, na pamlsek, chytnout za čumák, seřvat, nevšímat si, odejít...

V kotci zkoušela taky trhání, ale chvíli..nevšímala jsem si toho a ji to přestalo bavit...Možná je to krutý, ale co jí to zkusit jednou neuklidit? Třeba by si příště vylejvání vody rozmyslela..nebo ona v tom mokrým normálně leží?

Kouše každé čévéčko. Pokud z vás necítí skutečnou autoritu a nedáte jí jasně OPRAVDU NE, bude to dělat stále, nebo aspoň hodně dlouho ( v 10 letech už pravděpodobně ne

) Děda je slabý článek smečky a ona to ví. V podobné pozici bývají děti. Bití není řešení, spíš důrazné okřiknutí, chycení za tlamu a zmáčknutí plus hodně naštvaný výraz. "Autorita" se popsat nedá, buduje se stále, v průběhu celé výchovy a u psů v průběhu celého života. Souvisí s veškerým chováním člověka ke psu.

K vylévání vody - nepomůže když jí necháte v mokru. Udělá to opět a bude opět mokrá. Nepříjemné následky svého chování si pes v tomto případě nespojí. V přepravce bude morko a ona bude o to více chtít ven a ničit.

Pavel · 16-06-2010, 10:02

Kousabost a ničení věcí je také často poděděná vlastnost po rodičích. Především by měl majitel tyhle problémy řešit s chovatelem svého štěněte, protože ten nejlépe zná matku a otce štěněte. Navíc by měl tyhle nejzákladnější informace (autorita majitele, trestání atd.) dát majiteli on.

Vlkodlak · 16-06-2010, 10:19

Quote:

Originally Posted by Pavel

Kousabost a ničení věcí je také často poděděná vlastnost po rodičích. Především by měl majitel tyhle problémy řešit s chovatelem svého štěněte, protože ten nejlépe zná matku a otce štěněte. Navíc by měl tyhle nejzákladnější informace (autorita majitele, trestání atd.) dát majiteli on.

Děkuji za názor, ale ústředním bodem mého dotazu nebyla autorita majitele, třestání, kousavost a ničení věcí, ptala jsem se na odolný materiál. Mě vůbec nevadí, že moje čévéčko cupuje deky, jen chci, aby se jí v boudě dobře leželo. Chovatelka se mnou řeší velmi trpělivě úplně všechno, ale umístění psa v plastové přepravce zrovna není její specializace, s tím mi spíš můžou poradit lidi, co mají psa v bytě. Alespoň se domnívám. Máš li Pavle nějakou dobrou radu na skladě, budu za ni velmi ráda.

CDaniela · 16-06-2010, 10:59

Quote:

Originally Posted by Vlkodlak

Děkuji za názor, ale ústředním bodem mého dotazu nebyla autorita majitele, třestání, kousavost a ničení věcí, ptala jsem se na odolný materiál. Mě vůbec nevadí, že moje čévéčko cupuje deky, jen chci, aby se jí v boudě dobře leželo. Chovatelka se mnou řeší velmi trpělivě úplně všechno, ale umístění psa v plastové přepravce zrovna není její specializace, s tím mi spíš můžou poradit lidi, co mají psa v bytě. Alespoň se domnívám. Máš li Pavle nějakou dobrou radu na skladě, budu za ni velmi ráda.

No já myslím že kombinace hrnec s vodou a suchá podložka je v tomto případě jaksi neslučitelná. Jedině jí udělat nějaký pevný držák na nádobu s vodou. Suchá i když rozcupovaná deka není špatné ležení

Jak dlouho musí v bedně čekat?

yzengrin · 16-06-2010, 12:15

Quote:

Originally Posted by CDaniela

Pokud z vás necítí skutečnou autoritu a nedáte jí jasně OPRAVDU NE, bude to dělat stále, nebo aspoň hodně dlouho ( v 10 letech už pravděpodobně ne

) Děda je slabý článek smečky a ona to ví. V podobné pozici bývají děti. Bití není řešení, spíš důrazné okřiknutí, chycení za tlamu a zmáčknutí plus hodně naštvaný výraz.

Tak tak. Když byla fenka malá, tak blbla s kamarádčiným psem, asi o půl roku starším. Když to přesáhlo určitou mez, tak kamarádka zahřměla DOST! a oba psi ztuhli jak sochy. Od té doby, když se fenka rozdovádí takovým způsobem, že je jak neřízená střela, oštipuje na koho přijde a doráží, tak stačí 1x, max. 3x říci důrazné DOST a ona ví, že ukončení hry je myšleno vážně a ne z legrace.

Bára · 16-06-2010, 14:27

Aha...no naše feňule je třeba dámička a do mokrýho si nelehá...:-D

Možná u feny teda nemám autoritu, ale nejsem si vědoma toho, že bych jí ustupovala nebo byla nedůsledná. Je fakt, že já s ní mám nejmenší problém, je to max třikrát do měsíce, kdy je hodně neodbytná i vůči mně. Ale slabší články rodiny, ty tedy trpí. A to už fena přezubila...a zdá se to spíš horší :-)

Úplně nejšílenější to je, když se jdeme koupat. Jak je pak rozdováděná z vody a osvěžená, to by nás snad samou radostí zakousla na jednu hromadu.

Dušan · 17-06-2010, 12:52

Quote:

Originally Posted by Bára

Aha...no naše feňule je třeba dámička a do mokrýho si nelehá...:-D

Možná u feny teda nemám autoritu, ale nejsem si vědoma toho, že bych jí ustupovala nebo byla nedůsledná. Je fakt, že já s ní mám nejmenší problém, je to max třikrát do měsíce, kdy je hodně neodbytná i vůči mně. Ale slabší články rodiny, ty tedy trpí. A to už fena přezubila...a zdá se to spíš horší :-)

Úplně nejšílenější to je, když se jdeme koupat. Jak je pak rozdováděná z vody a osvěžená, to by nás snad samou radostí zakousla na jednu hromadu.

No já mám už asi desátého psa (šesté čsv), ale takovou hysterku, co mám doma, jsem teda nezažil. Od štěněte ji odnaučuju kousat lidi. Co bezpečně fungovalo na jiné, se u ní míjí účinkem. Bití - akorát tenkým proutkem přes zadek, to snad zabere. Nejlepší zkušenosti mám s důrazným Nesmíš!, ale není to jen o hlasitosti, ale spíš o výrazu. Nevím, zdá se mi, že naši miláčci velmi dobře přečtou výraz naší tváře, protože kolikrát stačí i ten, beze slov. Asi poznají, že teď už ale přestřelili... Jo a pije z hrnce, který je za obě uši pevně přidrátovaný v rohu kotce, jinak by ho hned převrátila nebo ho potahala po celém dvoře.

Bára · 17-06-2010, 14:43

A lepší se to u vás?

Jako mě tahle diskuze přivedla na úvahu ohledně rodičů feny a je fakt, že oba jsou jaksi labilní. Teda otce osobně neznám, ale v bonitačním kódu nemá ideální povahu. A matka je taková uječená.

S tím výrazem máš pravdu...já se nedokážu moc mračit na ni. Tak na tom zkusím zapracovat.

Dušan · 17-06-2010, 14:57

[quote=Bára;308192]A lepší se to u vás?

Naštěstí se to lepší (kousání), ale jelikož oba rodiče jsou hodně vítací typy, tak ta hyperaktivita (až ztřeštěnost) tam je možná částečně dědičná, to ale neumím posoudit, třeba je to jen její povahový rys, nechci spekulovat. Na dědičnost povahy jsou tu určitě lepší odborníci. Genetiku jsme sice brali, ale je to moc dávno

Saren · 17-06-2010, 16:32

No já doufám, že to nezakřiknu, ale moje téměř osmiměšíční čuba je zlatá. V kotci skoro nevyje, jen občas. Hrnec s vodou má přivázaný tkaničkou od bot a ta je stále netknutá. Boudu nekouše, když je volně na zahradě tak vyhrabe maximálně malou jamku třeba v záhonu, kde je zkypřená hlína. Květináče jí nezajímají, do bazénu neleze, misku granulí druhé feny ignoruje, do své se vrhá až po mém povelu. Kousání rukou jí zatím ještě drží, ale jen do stavu začervenalých stop, nikdy víc, a to hlavně když má radost z mého návratu atd. Když vyletí z vody, je rozjívená - asi jako každý pes - ale na důrazné NE přestane skákat a vletí zpátky

Pravda je, že slabší články smečky, a kupodivu i můj otec, který je jinak Alfa rodiny, s ní mají někdy problém, musím ji odvolat a zaměstnat třeba pár povely z poslušnosti.

Tak a doufám, že dneškem počínaje nezačne všechny ty ptákoviny praktikovat

16-06-2010, 10:02	#2
Pavel Moderator Join Date: Sep 2003 Posts: 2,190	Kousabost a ničení věcí je také často poděděná vlastnost po rodičích. Především by měl majitel tyhle problémy řešit s chovatelem svého štěněte, protože ten nejlépe zná matku a otce štěněte. Navíc by měl tyhle nejzákladnější informace (autorita majitele, trestání atd.) dát majiteli on.

16-06-2010, 14:27	#6
Bára Junior Member Join Date: Mar 2010 Location: Prague Posts: 137	Aha...no naše feňule je třeba dámička a do mokrýho si nelehá...:-D Možná u feny teda nemám autoritu, ale nejsem si vědoma toho, že bych jí ustupovala nebo byla nedůsledná. Je fakt, že já s ní mám nejmenší problém, je to max třikrát do měsíce, kdy je hodně neodbytná i vůči mně. Ale slabší články rodiny, ty tedy trpí. A to už fena přezubila...a zdá se to spíš horší :-) Úplně nejšílenější to je, když se jdeme koupat. Jak je pak rozdováděná z vody a osvěžená, to by nás snad samou radostí zakousla na jednu hromadu.

17-06-2010, 14:43	#8
Bára Junior Member Join Date: Mar 2010 Location: Prague Posts: 137	A lepší se to u vás? Jako mě tahle diskuze přivedla na úvahu ohledně rodičů feny a je fakt, že oba jsou jaksi labilní. Teda otce osobně neznám, ale v bonitačním kódu nemá ideální povahu. A matka je taková uječená. S tím výrazem máš pravdu...já se nedokážu moc mračit na ni. Tak na tom zkusím zapracovat.

17-06-2010, 14:57	#9
Dušan Junior Member Join Date: Oct 2004 Location: Veselí nad Moravou Posts: 65	[quote=Bára;308192]A lepší se to u vás? Naštěstí se to lepší (kousání), ale jelikož oba rodiče jsou hodně vítací typy, tak ta hyperaktivita (až ztřeštěnost) tam je možná částečně dědičná, to ale neumím posoudit, třeba je to jen její povahový rys, nechci spekulovat. Na dědičnost povahy jsou tu určitě lepší odborníci. Genetiku jsme sice brali, ale je to moc dávno

17-06-2010, 16:32	#10
Saren Junior Member Join Date: Dec 2009 Posts: 38	No já doufám, že to nezakřiknu, ale moje téměř osmiměšíční čuba je zlatá. V kotci skoro nevyje, jen občas. Hrnec s vodou má přivázaný tkaničkou od bot a ta je stále netknutá. Boudu nekouše, když je volně na zahradě tak vyhrabe maximálně malou jamku třeba v záhonu, kde je zkypřená hlína. Květináče jí nezajímají, do bazénu neleze, misku granulí druhé feny ignoruje, do své se vrhá až po mém povelu. Kousání rukou jí zatím ještě drží, ale jen do stavu začervenalých stop, nikdy víc, a to hlavně když má radost z mého návratu atd. Když vyletí z vody, je rozjívená - asi jako každý pes - ale na důrazné NE přestane skákat a vletí zpátky Pravda je, že slabší články smečky, a kupodivu i můj otec, který je jinak Alfa rodiny, s ní mají někdy problém, musím ji odvolat a zaměstnat třeba pár povely z poslušnosti. Tak a doufám, že dneškem počínaje nezačne všechny ty ptákoviny praktikovat