Rozhovor ve Světě psů...ach jo

[Marianka.W]

Originally Posted by luculda

... s tím názorem, že pes neudělá nic dítěti, s tím taky nesouhlasím, NIKDY bych v tomhle žádnému psovi nevěřila, ať je to čsv, borderka n. zlatý retriever, děti jsou nevypočitatelné a v tom je to nebezpečí...

S touhle jedinou tvojí větou nesouhlasím. Vyrostla jsem v psí boudě (obrazně a částečně i doslova), nebylo to sice čévéčko, nýbrž enóčo, ale to je fuk. Moje máma i táta se mohli na psa (na všechny tři, které jsme postupně měli) stoprocentně spolehnout, například když nechávali kočárek se mnou nebo mými sourozenci před krámem a pes ho na volno hlídal. Byli jsme sice naučení, že když pes (jakýkoliv, i náš vlastní) žere, nemáme ho otravovat. Přesto byla stoprocentní jistota, že by nám neublížil, kdybychom mu vlezli do misky. Trpělivě snášel tahání za ocas i za uši, sloužil za koně i za podušku a troufám si tvrdit, že byl rád, že po něm ti čtyři špunti bez ustání lezou.
Stejně tak Akeenah je vychován tak, aby děti považoval za nedotknutelnou svátost a nikdy (za to dám do ohně všechny končetiny, které mám) by dítěti neublížil. Dotáhl to dokonce tak daleko, že když nás někdo z rozumějších kolemjdoucích na procházce požádá, jestli si jeho dítě může některého z členů smečky pohladit, říkáme prckovi "Pohlaď si toho velikého, ten je nejhodnější".

Trochu mě zaráží srovnávání situací typu "co kdyby to bylo dítě nebo MALÝ PES". Pořád je to přece pes a kdo jiný by se měl se psem lépe dohodnout, než jiný pes. Na velikosti podle mě (i jiných - slovutných autorů knih o psím chování) v tomto případě nezáleží. Stále platí hierarchické rozložení sil - když má malý pes dost autority, jídlo si před velkým uhájí nebo mu je i sebere. Způsob komunikace je stejný u velkého i malého psa. To, že jsou psi malých plemen nezřídka rozmazlení nebo nevychovaní je záležitostí jejich majitelů (a bohužel jejich ega) a tím se vracíme na začátek celého začarovaného kruhu.
Takže to, že si pes hájí svoje žrádlo považuji za naprosto oprávněné a normální a to, že by si vodící pes neměl dovolit vůbec pomyslet na to, že by jinému žrádlo sebral zase za samozřejmé s ohledem na výcvik ("výcvik"), který absolvuje (a který mu "amputuje" téměř všechny psí vlastnosti). Když už ty psy cvičíte, paní Daušová a vy ostatní, kteří se tak holedbáte touto ?bohulibou? činností, dělejte to pořádně a stoprocentně, nebo to nedělejte vůbec. A pokud to chcete dělat a nezvládnete to stoprocentně, připusťte aspoň svůj díl nedokonalosti a neházejte špínu na ostatní, kteří se snaží jen v klidu žít se svým zvířetem-partnerem-přítelem a nikomu (v rámci obecných měřítek) neškodit. Každý normální majitel psa někdy zažil, že se jeho pes poškorpil s jiným a málokdo s toho dělá takovou tirádu a ještě míň z nich to používá k veřejnému očerňování psa, potažmo plemene.

Jinak co se týče osoby paní Daušové, musím podotknout, že ačkoliv jsem dámu nikdy nepotkala (naštěstí), její pověst ve formě lidové slovesnosti ji předchází. Nad tím, co se o ní vypráví, zůstává rozum stát. Sice jsou to jenom ústní zkazky, ale na každém šprochu... Kdyby jen polovina byla pravda, bylo by to stejně nad lidské chápání.

[Adrian]

Nedostanu se sem každý den tak se omlouvám. Myslím, že už jsem k tomu tématu všechny důležité věci napsal. Jestli ne tak prosím. Do Světa psů jsem odeslal reakci, ti byli natolik férový, že dali vědět i druhé straně a názory vyjdou najednou. Tím to podle šéfredaktora skončí a dobře tak. Přiznám se. že mě výsledek moc nezajímá. Od začátku to považuju za projeté, ale někdy si prostě i takové věci nedokážu odpustit/a, že se pak třískám do hlavy/ať to stojí co chce.
Především jsem do toho nechtěl zatahovat, žádné další lidi, včetně svědků a dovolávat se vyjádření autorit/a v jeden okamžik jsem to v reakci zlomyslně vážně udělat chtěl/ a je mi líto když tady jsou pak napadáni přátelé.

Takže můj hlavní problém v celé té kauze není ten, že něco bylo možná jinak, protože psy se prostě rvou, navzájem a občas i s námi, ale nikdy jsem nenapadl, byť i slovněl majitele třeba i hodně nebezpečného zvířete/protože ať je to jak chce i takové by měl někdo vychovávat/, zaseknutého v mém zvířeti. Prostě věřím, že pes má určitou osobnost a určitý rozsah vlastního rozhodování. Není to stroj ani nářadí/ač bychom mnozí rádi/a občas nás zkrátka převezou. Stejně tak větu:"Pes není špatný, je jenom špatný pán. Nebo jaký pán takový pes" považuju za přežitky, Křesťanské kulturní oblasti. Pokud mi opravdu záleží na osudu chovu psů u nás, tak prostě nedávám všem protivníkům záminku v podobě vzájemných konfliktů jejich hlasitou propagací. A hlavně: Nikdy nevyhrožovat fyzickým napadením, protože pak už jdou všechny pravidla stranou. Možná vizuálně působím jako snadná kořist pro zvýšení sebevědomí druhých, ale prozradím vám, že to je jen hnusná a zákeřná kalkulace. Paní Daušová ma v délce práce se psy 10let náskok, který nikdy nedoženu a navíc si nejsem jistý, zda li psům doopravdy rozumím. Pravda Humanitární organizace je v trochu jiném postavení, a i kdyby přišli kdoví jaké zákazy, oni tady budou se svými psy pořád, ale určitě ne pro lásku k přírodě.

[luculda]

[quote=Marianka.W;286957]S touhle jedinou tvojí větou nesouhlasím. Vyrostla jsem v psí boudě (obrazně a částečně i doslova), nebylo to sice čévéčko, nýbrž enóčo, ale to je fuk. Moje máma i táta se mohli na psa (na všechny tři, které jsme postupně měli) stoprocentně spolehnout, například když nechávali kočárek se mnou nebo mými sourozenci před krámem a pes ho na volno hlídal. Byli jsme sice naučení, že když pes (jakýkoliv, i náš vlastní) žere, nemáme ho otravovat. Přesto byla stoprocentní jistota, že by nám neublížil, kdybychom mu vlezli do misky. Trpělivě snášel tahání za ocas i za uši, sloužil za koně i za podušku a troufám si tvrdit, že byl rád, že po něm ti čtyři špunti bez ustání lezou.
Stejně tak Akeenah je vychován tak, aby děti považoval za nedotknutelnou svátost a nikdy (za to dám do ohně všechny končetiny, které mám) by dítěti neublížil. Dotáhl to dokonce tak daleko, že když nás někdo z rozumějších kolemjdoucích na procházce požádá, jestli si jeho dítě může některého z členů smečky pohladit, říkáme prckovi "Pohlaď si toho velikého, ten je nejhodnější".

Já jsem si myslela, že se na to někdo chytí, je to někdy velmi těžké popsat v pár souvětích ty mraky myšlenek co se člověku honí v hlavě. Já znám spoustu lidí, co mají děti, psi, kočky, koně a další němé tváře, žijí spolu v naprosté harmonii a můžou dát ruku do ohně za svého psa, tak je to správně a je to ideální stav. Já jsem měla na mysli hlavně ty situace, právě na takovýchto akcích, kde se můžou objevit "cizí děti" neznalé základních pravidel, jen milující pejsky. Spíš tu jde o ochranu psů samotných, děti prostě nemají soudnost a proto musí psa chránit majitel, psi jsou skvělí a moc dobře ví, že mláděti se nesmí ublížit ale raději odejít pryč, ale někdy to prostě nejde, děti psíky pronásledují a to opravdu může dojít trpělivost. Takže myslela jsem hlavně "nedomácí" děti. I když já se svojí zodpovědností a opatrností bych nenechala o samotě se psem (i když spolehlivým) ani vlastní dítě. To hlídání kočárku ano, ale raději s náhubkem. Protože člověk opravdu nikdy neví, co se v té psí šešuli občas honí (zvláště teda čsv) a opatrnosti není nikdy dost. Jinak mám hrozně ráda lidi, co nestraší své děti "nechoď tam, pes tě kousne". To přímo nesnáším, o co lepší je říct "počkej zeptáme se paní, jeslti si můžeme pejska pohladit" a tak podobně. Nehledě na to, že z mých tří psů (viz obrázek) je nejnebezpečnější právě border colie, kt. je nedůvěřivá a z dětí má strach ale přitom jí se nikdo nebojí, Kamots (čsv) je nebezpečný svou přehnanou láskou, vyjádřenou pacičkama a divokým skákání v momentě jakéhokoliv zájmu o jeho osobu (ale to tu nemusím nikomu říkat, to asi zná většina


Trochu mě zaráží srovnávání situací typu "co kdyby to bylo dítě nebo MALÝ PES". Pořád je to přece pes a kdo jiný by se měl se psem lépe dohodnout, než jiný pes. Na velikosti podle mě (i jiných - slovutných autorů knih o psím chování) v tomto případě nezáleží. Stále platí hierarchické rozložení sil - když má malý pes dost autority, jídlo si před velkým uhájí nebo mu je i sebere. Způsob komunikace je stejný u velkého i malého psa. To, že jsou psi malých plemen nezřídka rozmazlení nebo nevychovaní je záležitostí jejich majitelů (a bohužel jejich ega) a tím se vracíme na začátek celého začarovaného kruhu.

To, že někdo srovnává děti a malé psy je přesně výsledek toho, že lidé pomažují malé psy za svoje děti, zde je kámen úrazu. Právě tito psi nemají dost často možnost komunikovat se svým vlastním druhem (jsou i tací co je nevenčí a mají je naučené na kočičí záchod !), pouze z náruče majitele, kt. je vesele utěšuje a směje se, když to malé kilové štěňátko štěká na velkého psa. A když v tomto vyrustá, je pak opravdu těžké komunikovat se svými psími druhy, myslí si že může všechno a tak to potom vypadá, majitel nedává pozor, myš mu uteče a jak je zvyklá jde si vzít co chce, jak to potom dopadne si už můžeme jen domyslet a zamyslet se a) náš pes má náhubek
b) náš pes nemá náhubek
..... lidi jsou pak nešťastní že přišli n. bylo zraněno něco je jako jejich dítě. Tím nechci říct, že když někdo miluje svého psa jako svoje dítě, že je to špatné, to vůbec. Já své psy taky miluji jako svoje děti, ale vím, že to jsou psi ne malí lidi, ale podle toho se k nim prostě chovám.
Prostě všechno je postavené na hlavu. Z dřívějšího "užitkového" zvířete skočil pes někam uplně jinam jako náhrada na děti, za partnera apod. A jen díky jeho neuvěřitelné přizpůsobivosti a společenskosti se z toho ještě nezblánil

[CDaniela]

A jen díky jeho neuvěřitelné přizpůsobivosti a společenskosti se z toho ještě nezblánil.
Já myslím že jsou i tací, co se z toho zbláznili. Pak nastupuje další vymoženost dnešní doby - psí psychologové.

[Marianka.W]

Luculdo, souhlasím s tebou (i s Honzou). Psovod je zodpovědný za svého psa, stejně jako rodiče za děti, řidič za auto, atd. Chtěla jsem vyjádřit svoje přesvědčení, že ačkoliv je pes jen zvíře, jsou psi, na které je opravdu možné se absolutně spolehnout a věřit jim. Já svým psům věřím bohužel to, že jakmile budou mít příležitost, vyvedou nějakou lumpárnu. ( , ) Proto chodí zásadně na vodítku, pravda, bez náhubku - nadělali by s ním víc škody než bez něj. Vím, že si tím potenciálně komplikuju život.
Akeenaha nějaký pátek znám a jsem si jistá, že Adrian neriskoval zdraví žádného člověka, natož dítěte. To ale neplatí pro psy, k těm se chová jako ke psům. Když pes nerespektuje jasný signál, dostane za uši. (O tragičnosti majitelů "myší" a jejich výchově nemá cenu se bavit.)

Můžeme tady donekonečna polemizovat, jestli bylo správné nechat psy krmit se na veřejném prostoru, ale mám pocit, že téhle diskuzi uniká jeden podstatný argument, a to, že Adrianův pes toho vodícího vůbec NENAPADL. Aspoň o tom není žádný důkaz.

[jerabekj]

Originally Posted by Marianka.W

Můžeme tady donekonečna polemizovat, jestli bylo správné nechat psy krmit se na veřejném prostoru, ale mám pocit, že téhle diskuzi uniká jeden podstatný argument, a to, že Adrianův pes toho vodícího vůbec NENAPADL. Aspoň o tom není žádný důkaz.

Proto jsem psal trochu offtopic, obecně a o vlastních zkušenostech se zodpovědností a snažil se vyvarovat dalších komentářů k tomu o čem to vlastně bylo. Nebyl jsem tam a tak nemohu soudit natož soudit objektivně. Úryvek pana Primáka z článku mi až tak konfliktní nepřišel a vyjádření na stránkách Helppesu, mi přišlo relativně korektní (s přihlédnutím k jeho "subjektivitě", stejně jako je subjektivní podání Adrianovo. Na vlastní oči "jsem několikrát neviděl" , jak Agyr v jednu chvíli chňapnul a ve druhou se tvářil jakoby nic a to celé bez změny polohy těla. Na druhou stranu, ale taky vim, co se dělo když jsem mu zasedl ucho nohou od židle a co se dělo, když měl ucho na dvou místech natržené v rozmezí 0,5 až 1cm. Nechce se mi věřit, že by jen protože má tenhle pes "plachťáky", neřval jako tur už v okamžiku, kdy ho Akeenah údajně seknul a způsobil mu 3cm natržení, které dost krvácelo.

[yzengrin]

Originally Posted by Marianka.W

Můžeme tady donekonečna polemizovat, jestli bylo správné nechat psy krmit se na veřejném prostoru, ale mám pocit, že téhle diskuzi uniká jeden podstatný argument, a to, že Adrianův pes toho vodícího vůbec NENAPADL. Aspoň o tom není žádný důkaz.

Jo, to je přesně ono. Osobně si myslím (teď se mi to kecá), že ty kosti se měly nechat na jiné místo a čas....tak či onak, podle mého, jak jsem tam byla (a proto jsme z toho byli také tak překvapeni a zaskočeni) k napadení nedošlo.

[Zuzana]

Originally Posted by yzengrin

Jo, to je přesně ono. Osobně si myslím (teď se mi to kecá), že ty kosti se měly nechat na jiné místo a čas....tak či onak, podle mého, jak jsem tam byla (a proto jsme z toho byli také tak překvapeni a zaskočeni) k napadení nedošlo.

Ano, Vám to jako napadení nepřipadalo, Vy jste to nazvala "zamručením a lehkým ohnáním", díky kterému ale teklo hodně krve z vodícího psa a následkem je kousek chybějícího ucha.

[Zuzana]

Originally Posted by yzengrin

Jo, to je přesně ono. Osobně si myslím (teď se mi to kecá), že ty kosti se měly nechat na jiné místo a čas....tak či onak, podle mého, jak jsem tam byla (a proto jsme z toho byli také tak překvapeni a zaskočeni) k napadení nedošlo.

Ale, ale, slečno, nějak si zase nevidíte do klávesnice? Ale pardon, ono přece prokousnuté ucho pro Vás nic neznamená, to je banalita, vy uznáváte pouze ukousnutou nohu, že. Alespoň tak jste to psala. A dle Vás lehké ohnání, které skončí na veterině, pro Vás samozřejmě není napadením.

[Zuzana]

Originally Posted by Marianka.W

Luculdo, souhlasím s tebou (i s Honzou). Psovod je zodpovědný za svého psa, stejně jako rodiče za děti, řidič za auto, atd. Chtěla jsem vyjádřit svoje přesvědčení, že ačkoliv je pes jen zvíře, jsou psi, na které je opravdu možné se absolutně spolehnout a věřit jim. Já svým psům věřím bohužel to, že jakmile budou mít příležitost, vyvedou nějakou lumpárnu. ( , ) Proto chodí zásadně na vodítku, pravda, bez náhubku - nadělali by s ním víc škody než bez něj. Vím, že si tím potenciálně komplikuju život.
Akeenaha nějaký pátek znám a jsem si jistá, že Adrian neriskoval zdraví žádného člověka, natož dítěte. To ale neplatí pro psy, k těm se chová jako ke psům. Když pes nerespektuje jasný signál, dostane za uši. (O tragičnosti majitelů "myší" a jejich výchově nemá cenu se bavit.)

Můžeme tady donekonečna polemizovat, jestli bylo správné nechat psy krmit se na veřejném prostoru, ale mám pocit, že téhle diskuzi uniká jeden podstatný argument, a to, že Adrianův pes toho vodícího vůbec NENAPADL. Aspoň o tom není žádný důkaz.

Nutná přítomnost policie, mnoho svědků, odvoz vodícího psa sanitou a 4 stehy na jeho uchu, tvrzení zcela přímé účastnice Yzengrin o "zamručení" a v jejím vidění "lehkém ohnání" psa p. Adriana po psu vodícím a fotodokumentace Vám jsou málo?