tak já, když jsem si přinesla Anubího domů byl to pěkný vztekloun, misku jsem pokládala na zem on se přihrnul dlabat a než jsem stačila položit úplně na zem vrčel a ťafnul do ruky a to byly jen granulky. tak jsem na něj vrčela a cenila zuby, chvilku to pomáhalo, ale s masem to nešlo. Tak jsem zvolila taktiku malé místnosti. máme chodbičku 2x2m tam jsem se s ním zavřela kuřecí křídla v kapsách, sedla si na zem první jsem mu hodila aby mě nekous a pořád opakovala copak to máš ty pejsku? ty jsi šikovný a jen seděla bez hnutí. Neměl kam zmizet, kde by v klidu hodoval a tak chodil okolo a to nevydržel a začal dlabat, dojed vytáhla jsem další a postupně jsem docílila toho,že mi jde hrdě ukázat co to má a mohla jsem na něj šáhnout pohladit ho. Pak už jsem neházela, ale v klidu podávala, vrčení ustalo, žádný kousanec se už nekonal.
Dnes občas brouká, tak mu řeknu ne! ticho! a on se jde lísat, abych se nezlobila. Odměním ňamkou a je to o.k.
Už jsem to zvládla i venku když si našel zdechlinku, nechal si jí vzít z tlamky - tak doufám, že nám to vydrží.
|
27-01-2010, 18:42
Threaded Mode