Vždy s úsměvem

[Tisethor]

Originally Posted by gabriela

Ahoj, děkuji za rozesmání a za to, že alespoň někdo napsal něco veselého, jelikož to vypadá, že snad nikdo žádé historky nemá.

Myslím, že Hanka narážela pouze na tuto větu, nic víc nic míň . I my s Arískem máme spoustu témat na zasmání, i když v té konrkétní situaci tomu vždy tak není. Roztomilé je asi toto: Když jsem se chystala do postele, tak jsem všude pozhasínala, vypla televizi aj., jediné kdo zbýval byl Arísek roztažený na gauči. Njn, ale milý Arísek spinkal tak tvrdě, že jsem s ním prostě nehnula. Mluvila jsem na něj, tahala ho a nic. Pes jak když je mrtvý. Protože už jsem měla problém ho unést, tak jsem mu dala přední nožičky dolů a pak zadní nožičky dolů, jakože ho to probudí. A on i na to vypadal, že se probudil, jenže jak tam tak stál opřený o ten gauč, s hlavičkou dolů, tak se najednou sesypal jak domeček z karet. Tuhý a ani se nehnul. Pak jsem dostala nápad a šla jsem do ledničky a snad ještě dřív, než jsem ji stačila otevřít, tak zvíře vedle mě s hlavou uvnitř