Kde spí váš vlčák aneb závisláci

[Mirkawolf]

S příchodem nového štěněte nastal u nás doma drobný problém. Pořídili jsme ohrádku, postavili ji do kuchyně a unavenou Ali do ní vždy dáváme spát. Potíže nastaly v noci, kdy se Ali probudí a začne výt a kvílet. Mysleli jsme, že jí jde o to, jít čurat ven. Chyba lávky, příšera nechce být sama. Po týdnu nocí bez spánku a z obav ze sousedů jsme to tedy vzdali a na noc stěhujeme ohrádku do ložnice vedle postele. Ali je spokojená, spí celou noc a dokonce se v noci ani nedožaduje venčení (ohrádka 2x1 m, s novinama a pelíškem).
Teoreticky jsme spokojení, hurá můžeme spát. Jenže, jak to zvíře naučíme být samo doma? U Ciry to tak nějak přišlo samo. Ali nestačí ani přítomnost druhého psa, popřípadě kocoura. Musí mít nablízku svou lidskou smečku.
Kde spí váš vlčák?

Mirka

[artus]

Ahoj Mirko, do necelých čtyřech měs.věku byl náš Alfík s námi v domě (teď už je venku v kotci nebo volně), mám za to že je pro stěně lepší být doma mezi svou smečkou. Spal s námi v ložnici vedle postele na dece nebo v pelechu z krabice od TV, až na vyjímky spal skoro celou noc a budil nás pravidelně v 6 až 6.30hod.ráno. Když jsme ho nechali samotného v jiném pokoji (taky pro nás trochu soukromí a tak), moc dlouho to bez kňučení nevydržel. Někdy skočil i k nám do postele, ale když začal zabírat celou jednu postel a vážit skoro 20kg rychle jsme mu to zatrhli. Přes den byl doma sám od 7.30 do 15.00hod kromě poledne kdy jsem ho jezdil krmit a venčit. Zvykl si, největší problém je asi s hygienou to se nám stále nějak nedaří - občas si o to neřekne a udělá louži u nás doma nebo třeba v restauraci a to v pěti měsích když váží 32kg není žádný med. Dan

[alexa]

Ahoj Mirko,

naše Lexina spala do prvních štěňat (měla je ve čtyřech letech) venku v kotci, a to už asi od 8-mi nebo 9-ti týdnů (i když byla venku zima - přivezl jsem si ji domů jako pětitýdenní 17. listopadu 199. Samozřejmě ale přes den s námi vždy trávila spoustu času doma, jen v noci když jsme šli spát jsem ji šel vyvenčit a pak šla do kotce.
První štěňátka jsme odchovali v obýváku (a pak i druhá a třetí ), a od té doby spává v obýváku. V noci až se uvolní křesla, tak si obvykle na jedno vyleze a spí tam, nebo ve svém pelíšku. Když není doma Martina (moje drahá polovička), tak si občas vleze i do postele (musím přiznat, že ji rozmazluju a sem tam jí to dovolím).
S čistotností jsme nikdy problém neměli - už v 9-ti týdnech celkem spolehlivě dělala svou potřebu jen venku - se štěňaty to řeším tak, že si ty první týdny dávám budíka ze začátku každé cca 3 hodiny a i když psisko spí, vezmu ho a vynesu ven a tam počkám dokud se nevyvenčí. Pak následuje pochvala a jde se zas spát - tak dva tři týdny se člověk sice moc nevyspí, ale funguje to. Praktikují to většinou i majitelé našich štěňat a mají s tím také dobré výsledky.
Jen jedna moje poznámka - osobně si myslím, ža ať spí ti naši vlci kde chtějí, závisláci jsou to více či méně všichni .

Vše nejlepší v Novém roce
Karel Skoupý

[Mirkawolf]

Ahoj Karle,

my bydlime v byte, takze kotec je u nas mimo hru. Vsak ono se to casem nejak vyvrbi, priznavam, ze mi hlavne slo o to, zkusit na foru rozproudit nejakou pratelskou debatu. Vzdyt pokud se tu o neco nehadame, je tu totalni mrtvo
S cistotnosti jsme na tom asi za vami jeste pozadu, Ali je ted devet tydnu, celkem uz zacina chapat, ze potreba se dela venku, ale sem tam ji to doma jeste ujede. Ale chapu to spis jako svuj prohresek, nez jeji. A koneckoncu, je to jeste mimino

Vsechno nejlepsi do noveho roku,

Mirka

[alexa]

Ahoj Mirko,

nápad "rozpoutat" přátelskou debatu je chvályhodný, úplně s Tebou souhlasím, že by bylo záhodno se konečně bavit taky trošku normálně :D . To že to Ali sem tam ještě ujede, je myslím celkem normální - já jsem napsal že Lexina byla v tomto věku už CELKEM (ne úplně) spolehlivá :lol: . Já už se taky těším, že si po Lexině nechám štěně (holku) - už jí je taky přes 6 let, tak jsem si říkal, že už ji se štěňátky budu "trápit" naposled a pak to necháme na mladších :D - Lexina to může dirigovat z křesla 8) .

Tak snad se někde potkáme a trošku splknem - třeba z jara v Jevišovicích. Zatím ahoj a pozdravuj psiska :P .

Karel

[alexa]

Teda až teď jsem si všiml, že máš adresu "Brusel" - tak to asi každej měsíc do Jevišovic na brigády jezdit nebudeš, co? Vůbec mě to nedošlo . Já furt že Plzeň ...

Ahoj, Karel

[Mirkawolf]

No pravda, Karle, my ted hnijeme tady v Bruselu, to je do Jevisovic trochu daleko. Parkrat do roka se do Cech dostanu, ale vetsinou nestiham se zucastnovat nejakych vlcackych akci
Nicmene, mam v umyslu privezt Ali na svod mladych (asi na podzim) a vzit ji na nejakou ceskou vystavu. Tady v Belgii dostane BOBa snad i cevecko, co ma pet nohou a usi jako kralik.
Mozna se do Cech dostaneme na jare, tak pak uvidim, jestli se v te dobe neco bude dit, pokusim se dostavit

Ali prave "ujela". To je neuveritelne, ja s ni pulhodiny saskuju venku a nic a pak se vycura pet minut po tom, co prijde zpatky domu..

Mirka

[Neny]

Ahoj,

naše Aischa se narodila v posteli, spala s náma asi do 4 měsíců v posteli a i když má už dávno svůj kotec, tak stejně vyje a dožaduje se společnosti, a když jedeme někam na víkend, hledáme penziónek, kde pustí pejska s námi na pokoj a Aischa si zase krásně zavzpomíná na svá první měsíce svého věku

Neny

[Dia]

Mirko ve věku 9 týdnů má Ali určitě nárok na úlet.Nestává se to pokud je štěně po dobu nepřítomnosti zavřené ve svém pelíšku. Prostě se naučí čekat. Dinčina štěňata byla odstavena přes den od mámy a musela vydržet do mého příchodu sama.Byla v předsíni a čas prospala v botníku,byl taková jejich nora. Po příchodu rychle vyhnat ven a až potom něco nazub.Naučila se to rychle.Stejně tak po jídle rychle ven a vyprázdnit přebytek bříšek.To spolehlivě uměla však daleko později.Spíš byl daleko větší problém při cestách autem..Ondra i Radek si dlouho stěžovali na maléry při jízdě.Ty malí raubíři to snad dělali schválně. Oni neblinkali ale se .........
Naši závisláci spí rozděleně.Gudy nesnáší teplo,tak je venku a Dia obsadila před dalším pododem ložnici i s postelí.Čeká mě další mateřská s hlídáním mámy i mrňousů. Ahoj Hana

[Mirkawolf]

Hanko,

neboj, vsak ja taky Ali nenadavam, kdyz se obcas jeste doma ucurne. Ale dneska ji musim pochvalit, pocet nehod doma od rana: 0 !! Ja s ni svistim ven vzdycky hned jak se probudi a taky po jidle. Nehody nastavaji obvykle v okamziku, kdy si Ali uz delsi dobu nekde doma hraje a je tezke odhadnout ten moment, kdy to na ni prijde
Jinak i nadale s nama spi v noci v ohradce u postele, rano ohradku stehuju do kuchyne a pres den tam ospalou Ali davam. Ma to vyhodu, ze kdyz se probudi, zacne kvilet a mam cas ji sebrat a vynest ven. Kdyz spi volne v byte, tak po probuzeni prijde za mnou a obvykle se ale cestou pocura

Momentalne me ale nervuje s necim jinym. Jak vyrazime na prochazku, jede jak sekacka a sbira a zere na co prijde - hlinu, kaminky, nedopalky od cigaret, nestacim ji to vyndavat z tlamy. Prisera je to. Hladem to neni, zere dobre. Cira tohle nedelala, ta se zacala zajimat o ruzne "fujtajbly" az nekdy po pul roce a to uz mela aspon vsechny vakcinace.

Mirka

[Dia]

Svého času jsem musela prcky hlídat aby nebaštili štěrk.Pomohly mi syrové hovězí drštky.Jsou k dostání i sušené a fakt to pomáhá.Všimla sis na sobě,že to druhé psisko a další nám dávají zabrat daleko víc.Máme spoustu krásných plánů jak vše dělat líp než poprvé a ono se to nějak zákonem schválnosti hatí. Poprvé šáhneš po štěněti a je ti to víceméně jedno ale podruhé.......
Nezbývá než rozmazlovat a trpět.Tak hezké sny Ali u postele a mějte se.

[Mirkawolf]

Ja snad bez piškotů nebo tvrdého sýra ani nevycházím z domu! Bez toho bychom se nikam nehnuli, pokud s námi nejde i Cira, tak se Ali zaprici hned pred barakem a odmítá chodit na vodítku. Dneska jsme udelaly v parku asi 200 m za pul hodiny! Pak dorazil manzel s Cirou (schvalne jsem je poslala jinudy, aby musela Ali taky chodit sama) a uz slapala trosku lip.
Ale zas to byla dobra socializace - deti, dospeli, babicky, psi, cykliste, bezci, skejtaci atd.
Plne souhlasim s tim, ze je velmi tezke doufat, ze s tim druhym psem vse udelame lepe a radostneji, zvlast kdyz je to rozeny dabel Ale ta snaha tu je.

Mirka

[alexa]

Ahoj,

taky plánuju, že si necham z příštích štěňat jednu fenku a jsem plný přesvědčení, že to zvládnu "lépe a radostněji" . Jak to tady tak čtu, tak se mám na co těšit . No ale po skoro sedmi letech soužití s čévéčky je mi jasné, že nudit se určitě nebudu . Jen pár lidí mě bude asi považovat za ještě většího magora než teď, ale to mi nevadí - asi všichni víte, o čem mluvím. Tak pozdravujte ty svoje "šedé ďáblíky".

Karel

[artus]

Ahoj Mirko, náš Alfík byl přesně jak říkáš taky řádná sekačka, do 3měs.nebylo co by nechtěl sežrat teď kolem 5měs.už se rovná, v kurzu zůstávají občas nějaké slepičince, papírové kapesníky(na ty je vysazenej). Kamínky ho pustily ale v 9-ti týdnech jsem ho nemohl uhlídat jak je šrotoval. Máte někdo zkušenost s tím jak naučit psa aby ve městě neudělal svojí potřebu na chodníku ale vždy alespoň na trávě, tohle je celkem síla když jdeme po pěší zóně, alf se najednou zastaví a je to venku.
Dík Dan

[Tyna]

Ahojky,

my jsme ucili oba nase psy, aby chodili na travu a ne nikam na chodnik nebo doprostred cesty. Jednoduse jsme to zkusili tak, ze co bylo na ceste bylo "hooooodne fuuuuuj" a za travu nasledovala pochvala. Musim rict, ze Amor (CSV) to pochopil mnohem rychleji nez nas prvni pejsek Briks (nemecky ovcak). Ted oba ve meste nikdy na tvrdy povrch nic neudelaji.

Hodne uspechu

Martina

[Fianna]

Ahoj Mirko,
tak můj pes, jelikož ho mám v bytě spí se mnou a přítelem na našem letišti. Vždycky, když se zhasne, přifrčí si to Joshua rovnou ke mě a nateplí se mi k zádům. Je to vážně hezký, když smečka takhle leží pohromadě chvíli tam vydrží, protože cítí, že je s námi a pak mu začne být vedro a dobrovolně (s pocitem toho, že je vše v pořádku) se odsune na svoje místo Je to taková komická psí hra a ve skutečnosti jsme ho to naučili my. On měl ze začátku naprosto opačný postoj, než jiná štěňata. Nekňoural po rodičích a první co bylo, že s náma začal zápasit a hledat si místo ... dost často jsme na sebe vrčeli a řekněme, že to byla taková menší procházka oboustranným (psychologickým) peklem .... (pakliže jsme ho nechtěli být a to jsme skutečně nechtěli ... no a jak miminko rostlo a rostlo, tak ty naše psychohrátky přinesly ovoce a Joshua za mnou běhá jako ocásek. Jakmile se zvednu, už juká kde jsem a kam mu mizím a i všichni kdo ho viděli tvrdí, že ten pes mě tak neuvěřitelně miluje, že to snad neviděli

Takže tolik k ležení na letišti. A to nedej bože, že by přítel nebyl doma, protože (a to už mám vyzkoušené) v tu ránu mám hafoša vedle mě, lehne si a hlídá. Normálně je schopnej celou noc ostražitě polehávat, pořád ke mě ňufat, jestli jsem v pořádku a hlídat až do rána. To pak má ještě tendenci mě ráno probouzet tím, že mi vylizuje ospalky z očí (jako si to dělají vlci ve smečce a co teda není zas tak čupr, jak by si kdo mohl myslet a pak když zjistí, že jsem se vyspala, tak mu začne padat hlava únavou. A to, musím uznat, vypadá naprosto kouzelně

[Ali]

Ahoj Mirko,

Kdyz jsem si privezla Monkeyho mela jsem stejny problém. Poridili jsme mu prenosnou plastikovou boudicku (box). Pres den byl v kuchyni a na noc jsme mu ho dali do ustrani do predsine, aby mel klid a nestal se z nej zavislak. Stejna chyba! Knucel a vyl tak strasne, ze nikdo nespal. Mame sice rodinny domek, ale presto jsem prvni dva dny chodila poslouchat ven jestli to nahodou sousedi neslysi. Rikali jsme si vzali jsme ho od mami, potrva to tak tri dny, pak si zvykne a s vytim bude konec. Uplynul tyden a nic se nezmenilo.
Ve dne byl Monkey svetovy pejsek a v noci stejna pisnicka. Za to na nas uz se lide zacali divat jako na umrlce. Nevyspali, vycerpani, kruhy pod ocima, Robertovi se nekolikrat stalo, ze usnul v praci pod kamionem a ja jsem v praci systematicky prodluzovala svoje pauzy. Jak jsem si sedla, usnula jsem. Tak jsem se obratila na kamarada zaroven cvicitele psu, ktery kdyz jsem mu situaci vylicila mi rekl. "No to je jasny, chce byt s vami. Dej mu box na noc do loznice a budes mit klid".
Dalsi noc jsme prenesli box k nam do loznice a bylo po vyti. Jenze jsme oba spali tak tvrde, ze ani jeden z nas neslysel budika a prisli jsme pozde do prace. Ale od té doby byl s vytim konec.

Do 4 mesicu byl Monkey doma a pak jsme do zacali zvykat venku. Nejprve tri az ctyri hodiny sam venku, pak s nami doma a na noc v boxu v predsini. Postupne jsme dobu venku prodluzovali, az nakonec kdyz jsme odchazeli do prace, dali jsme ho ven a po nasem navratu ho brali domu. Zvykl si na to uz bez problému. Dnes to funguje skoro stejne.
Po prestehovani (zacatkem prosince) jsme mu v novem domku dali velky box na noc do skepa (tady jsou sklepy delané jako obytné, ale jeste to tam nemame hotové), pres den je venku a odpoledne po chvilkach s nami. Na zimu si zvykl tak dobre, ze me to az prekvapilo. Pripomina mi Huskey, casto i kdyz mrzne, presto ze ma zateplenou boudu, spi stejne jako Huskey na snehu a do boudy jde jen kdyz snezi anebo po zradle, to spi a chce mit klid. Takze kdyz mu jdu dat nazrat, musim davat pozor abych neuklouzla, protoze jak spi na snehu, svym teplem pod sebou vytvori led a kdyz napadne snih neni to videt. Nebo, kdyz vi, ze jsme doma, vleze si do boudy, ale jen predsinky a hlava mu kouka ven, to aby nahou neco nepropasl.

S curanim doma to sice bylo delsi nez u jinych psu, ale ve ctyrech mesicich uz doma nic neudelal. Jen jsme ho museli sledovat a vypozorovat
jeho zpusob jak nam dat najevo, ze chce ven. Nekdy zaknucel a sel ke dverim, jindy si jen sedl ke dverim a cekal, a kdyz jsme nereagovali, prisel ke mne, cumakem do me strcil a sel ke dverim. Nekdy se stalo, ze jsem ho byla vyvencit a pak jsme si doma hrali. Po ukonceni hry, bezel znovu ke dverim, ale ja jsem si rikala, ze to na me hraje, ze chce jen abych sla ven a zaridila se podle jeho vule. Tak chvili cekal, pak prisel ke mne zduchnul do me a kdyz se nic nedelo provokativne vedle me udelal malou louzicku. Od té doby po kazdé hre jsem ho znouvu brala ven a uz to neopakoval.
Ted kdyz je pres den hodne venku, narostla mu nadherna husta srst a kolem krku ma tu prekrasnou vlci hrivu. Proste je to vlk. Je radost se na nej podivat.

Ali

[Mirkawolf]

Hezke povidani, Ali. Je videt, ze ti Monkey dela radost. My jsme zatim nijak zvlast doma nepokrocili. V noci spime, s Ali v ohradce. (Krucis, ted mi dosla ta shoda jmen ) Pres den ji uz do ohradky nedavam, pokud jsem doma, jde to celkem nejak zvladnout.
Horsi je, kdyz chci odejit z domu a nechat ji v ohradce. Kdyby jenom vyla a kvilela, ale ona z te ohradky dokaze vylezt. Nejdriv se naucila vyrazit dvirka, po tom, co jsem je zajistila retezem, tu ohradku prelezla. Podotykam ze je to kovova mrizova ohradka, 76 cm vysoka, nicmene nejak ji presplhala. No a pak samozrejme si v byte "pujcila" kde co. Takze ohradka je pase, jak to dokazala jednou, udela to znova. Jako na potvoru mi nejdou poradne zavrit dvere do kuchyne, tudiz je snadno vyrazi.. Pripadne ji vsechny dvere ochotne otevre Cira Byt mame pronajaty, no bude to radost.
S curanim jsme na tom stale stejne, vetsinou uspesne venku, sem tam neco doma. Bohuzel si zatim Ali nijak nerika o to, ze chce jit ven. Snad ji to casem dojde.

Mirka

[Ali]

To je fakt, ze mame z Monkeyho radost. Zivot bez nej uz si ani neumim predstavit.
Vis vzdy jsme byli nepratele kleci nebo plastikovych boxu v byte. Povazovali jsme to za terorizovani zvirat. Kazdy z nasich psu mel deku na zemi a mohl se volne pohybovat. Tentokrat jsme vsak poslechli naseho cvicitele a rekli si, ze to zkusime, nebot uz pred prichodem Monkeyho jsme vedeli, ze CSV jsou destruktori a neni jednoduché je to odnaucit. Zpusob jakym nam nas cvicitel podal vysvetleni nas presvedcil, ze to za zkousku stoji. Rekl nam: Kdyz mas malé dite a das ho do postylky, co udelas pro jeho bezpecnost? Zvednes strany, aby nespadlo, nebo kdyz ho mas v pokoji a potrebujes napr. varit, das ho do ohradky a zabezpecis ho pred nebezpecim urazu. Se stenetem je to stejné. Naopak, stene si na klec nebo box zvykne a zacne toto misto povazovat jako své soukromé misto, kde ma klid a muze nerusene odpocivat.
Tak nam tedy nase dcera pujcila svuj velky plastikovy box na boxera. Monkey v nem mohl tancovat a to byl kamen urazu. Po kazdé kdyz jsme prisli domu, Monkey lezel v jednom rohu a mel nacurano v druhém. Tak jsme mu prehradili prostor tak, aby mohl lezet nebo sedet, ale nemohl se
v nem otocit a curanim byl konec. Pomohlo to v tom, ze jsme meli klid behem nasi nepritomnosti a Monkey se rychle naucil udrzet svoje potreby. Pres den mel box otevreny a na noc nebo kdyz jsme nebyli doma jsme ho zavreli. Za nedlouho box adoptoval a zacal do nej chodit sam i pres den napr. po zradle, kdyz chtel v klidu spat. Pokud bys to chtela zkusit, myslim, ze by Ti to vyresilo problém.

[Peťo_Bano]

Náš Časke, keď ku nám iba nedávno prišiel, spal so mnou. Keďže sme psa už mali a máme skúsenosti s neprespatými nocami a keďže spávam v kožušinách a na zemi, presťahoval som sa na chodbu a Časke spával so mnou. Horšie to bolo, keď chcel čúrať, jednoducho sa zodvihol a než som stačil zasiahnuť, už to bolo. Takže noci boli hodne prerušované, ale časom sme si zvykli, ak sa prebudil on, prebudil som sa aj ja a už sme sa ponáhľali von.
Teraz je už Časke sám, občas si pozavýja, ale už si zvykol.
Zdraví Peťo "vlk"