Puberta

[Kometa]

Já teda musím nesouhlasit Mám pocit, že trpělivost a důslednost ani zdaleka nestačí Aspoň teda u nás ne. Někdy mám pocit, že to naše torpédo přišlo do puberty hned, jak se narodilo... od prvního dne doma na nás zkouší to, co jiní popisují z pubertálního věku Ačkoliv, abych ho jen nepomlouvala, v mnoha věcech je zase úžasný, mnohem lepší, než jsem čekala, že by mohl být.
Ale po pravdě, pokud jste v něčem osm měsíců dokonale důslední a nepřináší to prakticky žádný výsledek, tak to asi bude nějak špatně Takže bych přidala k důslednosti a trpělivosti ještě něco jako vynálezavost, nebo tak něco, co vám pomůže být vždycky o krok napřed, nebo aspoň ne moc pozadu, za psem Přiznám se, že občas mám fakt pocit, že to zvíře je chytřejší než já... Ať vymyslím, co vymyslím, vždycky mě nějak převeze a udělá si to po svém, tak jak já nechci))) A můžu být důsledná, jak chci, že to dělat nesmí, když se dokáže vyhnout trestu a za rohem se mi vysmát... To je pak důslednost na dvě věci

[Czertice]

Pubertu jsem u naší feny vůbec nezaznamenala (2 roky). Těsně před prvním háráním ale začla na některé cizí feny vrčet. Nadále dělá na fenky ramena, ale pokud je druhá fenka smířlivá, tak si nakonec taky pohrajou (naštěstí takové potkáváme většinou). Tak tiše doufám, že tímhle změny povahy u Rakši končí

Přihoďte někdo ostřílený historku k dobru, já mám s Rakšou akorát opakující se příhody s kradením jídla Nejhorší bylo komplet grilovaný kuře...

[Beruska]

ja myslím, že moc pěkně popsané historky mají Branbůrci - teda aspoň mě se to krásně čte. A rozhodně doporučuji článek LH junior :-)))
http://www.bran.estranky.cz/clanky/denicek.2/

[Kometa]

Jo, Branovy historky taky ráda čtu, ještě jak je podobně starý, jako ten náš blázen, máme vždycky podobné zážitky ve stejné době Já zase zbožňuju historky Yperitky, to jsem četla, ještě než jsme si pořídili Dinga Ostatně taky máme na stránkách deníček, ale je to spíš hromada stížností, než vtipné příběhy.

[Rhilien]

Tak jsem to tu se zajmem procetla...a mam jediny dotazek chcete rict, ze puberta u CVcka probiha klidne i rok a pul a nekdy treba i vic???

[Elsia&Benjamin]

Originally Posted by Rhilien

Tak jsem to tu se zajmem procetla...a mam jediny dotazek chcete rict, ze puberta u CVcka probiha klidne i rok a pul a nekdy treba i vic???

Pamatuju si na památnou průpovídku jedné nejmenované chovatelky. No hele tak od tří už je to se psama docela dobrý, a ten můj si už v sedmi uvědomil, že trři už mu bylo.

[sdivokoukrvi]

Originally Posted by Elsia&Benjamin

Pamatuju si na památnou průpovídku jedné nejmenované chovatelky. No hele tak od tří už je to se psama docela dobrý, a ten můj si už v sedmi uvědomil, že trři už mu bylo.

jo tuhle hlášku miluju

[Rhilien]

Originally Posted by Elsia&Benjamin

Pamatuju si na památnou průpovídku jedné nejmenované chovatelky. No hele tak od tří už je to se psama docela dobrý, a ten můj si už v sedmi uvědomil, že trři už mu bylo.

Tak to je teda zasek , to jsem zvedava od kdy a jak dlouho to bude cekat nas...treba nas to taky mine, jako par stastlivcu..(kez by)

[CDaniela]

Když tam přemýšlím nad tím co tu čtu, nemůžu říct, že by se moji psi nějak výrazně měnili nebo zhoršili v období dospívání. Spíš bych mluvila o určité snaze o samostanost ze strany zvířete. Najednou se ze závislého štěňátka stává pes, který začíná jednat sám za sebe. Psi se "tvarují" do 3,5 až 4 let a feny se mění (k lepšímu) po prvním hárání. S každým háráním a březostí vidím určitý posun. Jinak to ale spíš cítím tak, že člověk si od prvního dne ke psu a pes k člověku vytváří určitý postoj a pohled na jeho chování, vytváří se mezi nimi vzájemný respekt a vztah. Jak silné a trvalé toto všechno je, závisí převážně na schopnostech člověka. Někdo hledá problém úplně ve všem a jiného nic nevyvede z míry.

[Vlkodlak]

[quote=CDaniela;408762]Když tam přemýšlím nad tím co tu čtu, nemůžu říct, že by se moji psi nějak výrazně měnili nebo zhoršili v období dospívání. Spíš bych mluvila o určité snaze o samostanost ze strany zvířete. Najednou se ze závislého štěňátka stává pes, který začíná jednat sám za sebe.

No já furt čekám, kdy přijde ta fáze "závislé štěňátko". Do půl roku mě totálně ignorovala (tedy venku, doma se mi zubama věnovala velmi pečlivě). Nějaký skovávání? nebo odchod bez psíka? Většinou jsem po půl kilometru nevydržela a vrátila se pro ní. Stále si hrála se zdechlinou a ani asi nezaregistrovala, že jsem zmizela, někdy měla výraz "jééé,ty si zpátky? to je fajn." Přidávala se mi k úplně cizím lidem, kteří měli psa. (lidí bez psa se bála). Když jsem se schovala, tak buď si ani nevšimla a nebo zákon optiky,"já nevidím tebe, tak ty neuvidíš mě" - skovala se taky. Běžela jsem od ní, běžela na druhou stranu. Jako sedmitýdennímu štěndu jsem se jí schovala v lese, čekajíce, že mě bude zmateně hledat a pobíhat. Ta obluda si sedla na chlupatej zadek, chvíli přemýšlela a pak šla po stopě domu. Běžně si jako štěňátko ve stráni nebo v lese vyhrabávala noru, že je unavená a de se teď hned spinkat, žádný že dokončíme procházku a půjdeme spát domu, ona se klíďo vyspí pod smrkovejma větvema a já jí přinesu večeři Asi v půl roce teprve vzala na vědomí, že bydlíme spolu. A až tak od roku mě přijala za paničku, kterou ovšem není třeba moc poslouchat. Napsala bych, že s věkem je to čím dál lepší,ale nechci ji moc chválit, protože po každé pochvale obvykle následuje zločin

[CDaniela]

Originally Posted by Vlkodlak

No já furt čekám, kdy přijde ta fáze "závislé štěňátko".

Teď už asi ne

[Rhilien]

Originally Posted by CDaniela

Když tam přemýšlím nad tím co tu čtu, nemůžu říct, že by se moji psi nějak výrazně měnili nebo zhoršili v období dospívání. Spíš bych mluvila o určité snaze o samostanost ze strany zvířete. Najednou se ze závislého štěňátka stává pes, který začíná jednat sám za sebe. Psi se "tvarují" do 3,5 až 4 let a feny se mění (k lepšímu) po prvním hárání. S každým háráním a březostí vidím určitý posun. Jinak to ale spíš cítím tak, že člověk si od prvního dne ke psu a pes k člověku vytváří určitý postoj a pohled na jeho chování, vytváří se mezi nimi vzájemný respekt a vztah. Jak silné a trvalé toto všechno je, závisí převážně na schopnostech člověka. Někdo hledá problém úplně ve všem a jiného nic nevyvede z míry.

To velice rada slysim (tedy ctu), ani nevite jak rada..

[Dušan]

Originally Posted by Rhilien

To velice rada slysim (tedy ctu), ani nevite jak rada..

Taky to rád čtu... Garka má dva roky a právě jí končí první hárání. Pořád občas vyvádí, splašeně běhá i po 15ti km procházce, stačí jí jen naznačit pohybem, okamžitě sprintuje a "krade" co najde, to se nemění, ale je fakt, že jsem to asi moc řešil. Naučil jsem se ovládat své emoce, vše v klidu, jejích šílených zběsilých běhů po dvoře si nevšímat, dělat si svoje...Už tak nekouše, neskáče, neteskní, nějaké ječení jen občas, krátce zavyje a je klid. Ale je to pořád mimino, ani náznak nějaké vyspělosti, je to bláznivé vyvádějící štěně, mentálně někde ve věku 3-4 měsíců (takhle se mi nechovalo žádné předchozí čsv). Není to nějaká vrozená mentální porucha?

[Rhilien]

Originally Posted by Dušan

Není to nějaká vrozená mentální porucha?

To je vazna otazka? ..nebo recnicka s usmevem na konci?

[Dušan]

Originally Posted by Rhilien

To je vazna otazka? ..nebo recnicka s usmevem na konci?

S úsměvem samozřejmě )

[Dušan]

Originally Posted by Dušan

S úsměvem samozřejmě )

Jen bych dodal některá fakta:

1) asi 2 měsíce po skončení hárání už se s cizími lidmi nevítá, jen se známými, na cizí štěká a vrčí, ocas nahoře
2) venku na procházce si lidí vůbec nevšímá, nezajímají ji, zato na psy je vysazená
3) divoké, nečekané a zběsilé běhání zničehonic po dvoře skončilo, ale velice ráda se k tomu nechá svést, ale už to není tak intenzivní. Na procházce ji to baví jen chvilku
4) velká změna nastala ve snášení dotyku - neustále se nabízí ke hlazení, čechrání kožichu, jen na tu hlavu si nechce nechat sáhnout. Trénuju poctivě už několik měsíců předvedení zubů, postoj a dotyky na bonitaci. Zuby by už ušly, hřbet a hrudník taky, jen ta hlava, to bude problém. To mi komise nebude věřit, že trénujeme půl roku

[Dušan]

Originally Posted by Dušan

S úsměvem samozřejmě )

A ještě jeden dodatek - Garka je od malička zlatá v tom, že nepiští, nekňučí, neječí, je prostě hodná, a krásně táhle vyje... naprosto nehrozí obtěžování sousedů tím nechvalně známým čévéčkovským ječením, mimo 2-3 minutové okamžiky, kdy jí někdo nese svačinku nebo ví, že se jde na procházku

[mellorn]

nas vztah se vyrazne zlepsil v asi dvou a pul-trech letech.Harala jen jednou,na jare to budou dva roky,takze tohle na to vliv asi nemelo.Je dokonce hodnejsi i na feny,ne na vsechny,ale dnes jsem ji pustila si hrat a blbla venku s nejakym retrivrem a 10mesicni nemeckou dogou-fenou a pak jeste s jednou 2,5 letou fenou a ani naznak nejake agrese,celkem me prekvapila,bylo to nahodne setkani. Porad je na cem pracovat,ale i lip posloucha,nedemoluje,nevyje..rada krade pred prochazkou moje veci,treba cepici nebo druhou botu,kdyz si obouvam tu prvni snad to vydrzi....teda ne to kradeni,ale to,ze je hodna a mazliva....

[tombr]

Ahoj, našemu zlobiči je 14 měsíců a zápasíme s několika problémy. Tak bych rád věděl, jestli mám doma "normálního" vlčího puberťáka.

1. kousání
Sice od doby kdy přezubil, uplynul nějaký ten pátek, stále mívá záchvaty kousání, kdy mi masíruje boty, skáče kolem mě a tahá za bundu a občas to i zabolí. Těžko ho uklidnit. Myslím, že je to výzva ke hře, ale ...

2. lovení aut a všeho co se rychle pohybuje
Ač se snažím sebe víc, nemůžu ho to odnaučit. Někdy s jedoucím autem nemá problém jindy na něj vyráží dřív, než přijede k nám. Už se mu tak podařilo ulovit auto Policie ČR, když přetrhl stopovačku a zastavil se před auto a když zastavilo, šel se podívat na příslušníky přímo do okýnka

3. krádeže a následná likvidace všeho co mu padne do oka

4. listonoš
Velký problém má se všemi, kteří něco hází do poštovní schránky, ať je to listonoš nebo jen kluk co nosí letáky. Všechny tyto pozná i venku, třeba jen podle zvuku motoru auta. Nevím, jak by to dopadlo, kdyby se k nim dostal. Když jsem dal pošťákovi piškot, aby ho psovi dal, tak si pes piškot v pohodě vzal i poslechl na sedni, ale vzápětí by zase vyrazil.

Co se týče poslušnosti, tak se střídají dny, kdy mě mile překvapuje a dny kdy je jednoduše na zabití.
Myslím, že jsem určitě na něco zapoměl, ale s těmito problémy se potýkáme vlastně denně.

Za vaše poznatky a zkušenosti předem díky.

Tomáš

[Šakalka]

Tomáši,
myslím, že máš doma úplně standardní ČSV. Všechno, co jsi napsal, se dělo a stále děje i u nás a to je nám aktuálně dva roky.

1) Kousání se obávám, že je jim vlastní, je to prostě jejich způsob komunikace. Tuto vlastnost se nám nepodařilo úplně odbourat, stejně tam částečně zůstala. Ale někdy je i vtipná, třeba večer nás jednotlivě odvádí z koupelny za ruku do postele.
Když mě to její kousání hodně obtěžuje, nebo když přikusuje už bolestivě, "trápím" jí lechtáním po horním patře, nebo po kořeni jazyka, stačí dvakrát třikrát a nechá toho.A nejúčinější metoda je u nás košík, teď už stačí jen ukázat a znechuceně odchází. Dříve jsme jí okamžitě nasadili košík a třeba minutku jí ho na hubě nechali.

Záchvat s útokem na nohy jí taky ještě někdy přepadne, nicméně je to opravdu jen minimální, tohle u nás vymizelo nějak samo.

2) Startování na auto taky přešlo nějak samo, ale měli jsme problém úplně stejný. Vcelku pomáhalo dát jí na škrťák a vyrazit na nějaké frekventované místo, podmínka samozřejmě byla mnoho pamlsků za úspěšný neútok. Stačí třeba jednou denně pětiminutovka chůze po silnici.

3) Kradení a likvidace se též nějak umírnily samy. Ale třeba v baráku bych jí samotnou nenechala ani omylem. Stejně je to zloděj zlodějská . Dříve mi třeba s oblibou ničila stěrače na autě, nebo ostřiky světel. Dokážou zničit i to, co by člověka nenapadlo, kupříkladu kohouty topení nebo zásuvky. Teď má v oblibě kradení jídla, to dříve nebylo.

4) Listonoš. Na toto odpovědět nedokážu. Naše čuba štěká na každého, kdo je za plotem, nerozlišuje, zda je to listonoš, nebo jen kolemjdoucí, prostě je to možný vetřelec, kterého je potřeba zničit. Tohle nijak neregulujeme, spíše jsme rádi, že hlídá.

Za nás je třeba obrovský nešvar hrabání a tvorba děr velikosti hrobu DDD.


Ale tohle všechno jsou jen naše poznatky a příběhy, každý pejsek se chová jinak. Sami nejsme odborníky ve výchově, takže se možná některé věci i dají nějak řešit. Jenom nevíme jak.

Já myslím, že Tvé ČSV je v naprostém pořádku, prostě "parádní zákeřňák" .
Věř, že jsem dříve byla na prášky a věřila, že jinak než Bohnicema to skončit nemůže a vida, nějak jsme se přehoupli a vše si samo sedlo. Teda úplně samo to nebylo...za tu dobu jsem vydala tisíce zákazů, příkazů a povelů a naučila jsem se důslednosti. Ačkoliv s tou taky můžu jít někdy pro našeho psa k šípku .