žárlivost

[Tisethor]

Ahojky všem,
máme štěňátko, kterému jsou dva měsíce. Když jsme s Arískem byli na procházce, tak jsme se potkali s 3,5 měsíční fenkou NO (Zara). Podotýkám velmi roztomilou. Takže jsem si ji chtěla pohladit. Jenže když Arísek zjistil, že ji hladím, tak se ten náš malý lumpik začal po ní sápat, vrčet a štěkat. Když ji odehnal, tak se vrátil zpátky ke mně a stoupnul si významně tak, aby ona viděla, že ke mně nesmí. Když se ke mně jakkoliv přiblížila, tak se to opakovala. Bylo to dost překvapující, protože jinak si pejsků skoro vůbec nevšímá. Mám pocit, že kdyby nebyli, byl by šťastnější. Nejvíc mě asi dostalo to, že si to nedovolil pouze k ní (jakožto ke slabšímu jedinci, což velmi zaručeně pozná), ale i k pejskům daleko starším a silnějším, i když ne tak suveréně, jako na Zaru. Moje otázka zní: "Co mám v té situaci dělat? Nechat ho a podporovat nebo mu říct, že se to nesmí?".
Je mi jasné, že jsou mu dva měsíce a je to strašně moc roztomilé (a hlavně potěšující), ale až mu bude o pár měsíců více, tak už to tak roztomilé asi nebude.

[Undertaker]

Ahoj, zkus to nejen tady, ale i na poradně Rudy Desenského. Celkem jsem zvědav na odpověď.

[yzengrin]

..na druhou stranu, Sofču nepřepral, i když jste si ji hladili a šla za vámi

[Trepifajxl]

Ahoj,

hele tak jak to tak sleduju, tak ty naše děcka Vám dělají je samou radost . Aris bude hodně sebevědomej a bude si tě moc hlídat. Teď bych to nepotlačoval. Je t zravej vývoj. Dělá si svoje místo na světě...jen to sleduj a kdyby to přešlo přes únosnou mez, tak to řeš. Toto je myslím normální. Becky to dělá do teď A nejvíc "upozorňuje" ridgedback(y)"

Ondra.

[Irisdane]

Balthasar to dělal taky, odháněl ostatní psy, jakmile se chtěli přiblížit ke mě,nebo k příteli, sám o sobě na volno si s nimi hraje, dělá to dodneška a stejně tak špatně snáší, když se ke mě přiblíží jakýkoli chlap. Přítele "toleruje" a kamarády také překousne,ačkoli s pohledem typu: "Kdybych mohl, natrhnu ti kalhoty".
Poprvé to přepísknul,když mu bylo půl roku a začal vyjíždět právě i na mužské v okolí, bylo mu to okamžitě zatrhnuto, tak už drží jazyk za zuby a zuby za pysky.

[Tisethor]

Snad to nějak vyřešíme a nebudeme muset někomu "zašívat kalhoty"

[yzengrin]

Originally Posted by Trepifajxl

Ahoj,

hele tak jak to tak sleduju, tak ty naše děcka Vám dělají je samou radost .
Ondra.

Jj.... Ale musíme se pochlubit-vypadá to, že noc už přečkáme jen s jednou louží a ráno nemusím běžet ven v pyžamu, ale už se můžu aj v klidu obléct a Sofi se vzorně vyčůrá až venku.
..pravda, s postelí to je zatím stálý boj.

[Undertaker]

Taky mě docela zarazilo, jak je Akkon čistotnej i v kotci Za noc udělá sice jeden bobek, ale ráno se přivítáme, jdeme ven a on se během prvních pěti minut vyčůrá, udělá bobek a zase vyčůrá. Vevnitř už mi udělá taky louži jen víceméně když ho např. v hospodě hodim na vodítko ke stolu a odejdu si na záchod. Prostě pořád funguje "Jdeš pryč? Tak si to ukliď"

[CDaniela]

Originally Posted by Tisethor

Moje otázka zní: "Co mám v té situaci dělat? Nechat ho a podporovat nebo mu říct, že se to nesmí?".
Je mi jasné, že jsou mu dva měsíce a je to strašně moc roztomilé (a hlavně potěšující), ale až mu bude o pár měsíců více, tak už to tak roztomilé asi nebude.

Takhle majetnické sklony u dvouměsíčního štěněte? Nemá spíš ze psů strach? Jestli příčinu jeho chování vnímáš správně, tak se zařiď tak, ať v budoucnu nemusíš řešit důsledky, které správně předpovídáš v konci své citace
Čévéčka jsou ve všech naučených zlozvycích velice urputná.

[yzengrin]

Originally Posted by CDaniela

Takhle majetnické sklony u dvouměsíčního štěněte? Nemá spíš ze psů strach? Jestli příčinu jeho chování vnímáš správně, tak se zařiď tak, ať v budoucnu nemusíš řešit důsledky, které správně předpovídáš v konci své citace
Čévéčka jsou ve všech naučených zlozvycích velice urputná.

Byli jsme s bráškou v zoo a skutečně se chová majetnicky-pokud se k majitelce přiblížila Sofi, tak přesto, že Arísek byl někde o dost dál, přiběhl a bránil majitelku-nelíbila se mu Sofi u majitelky

[CDaniela]

Originally Posted by yzengrin

Byli jsme s bráškou v zoo a skutečně se chová majetnicky-pokud se k majitelce přiblížila Sofi, tak přesto, že Arísek byl někde o dost dál, přiběhl a bránil majitelku-nelíbila se mu Sofi u majitelky

Hm, tak to začíná brzy... pro takhle malé štěně je nutné volit přijatelnou formu domluvy, ale rozhodně netolerovat. Takhle si totiž prcek prosazuje svou. Panička si může hladit kdy chce koho chce, on by do toho neměl "mluvit". Ono totiž nejde jen o to "Já tě budu bránit" ale i o " Já si budu dělat co sám uznám za vhodné" . To prvé je sice fajn ale to druhé bývá problém.

[Tisethor]

Originally Posted by CDaniela

Hm, tak to začíná brzy... pro takhle malé štěně je nutné volit přijatelnou formu domluvy, ale rozhodně netolerovat. Takhle si totiž prcek prosazuje svou. Panička si může hladit kdy chce koho chce, on by do toho neměl "mluvit". Ono totiž nejde jen o to "Já tě budu bránit" ale i o " Já si budu dělat co sám uznám za vhodné" . To prvé je sice fajn ale to druhé bývá problém.

Je mi jasné, že je to sice velmi roztomilé, ale taky že je to špatně. Jenže co je přijatelná forma domluvy, když vůbec neposlouchá nebo spíš nevnímá neboť je naprosto pohlcen svojí žárlivostí v ten moment.
Na druhou stranu, když si Sofinka brala z jeho krmení, tak neceknul ani slovo. Za to Sofinka se hrozně moc zlobila, i když dlabala z jeho. Jenže jak je to odnaučit? Tím, že jim dáme 220V? Nebo že je vytaháme za kožíšek a řekneme fuj? Spíš by mě zajímala rada, jak na ně. Když něco udělají špatně, jak jim vysvětlit, že se to nesmí.
Třeba nechápu ani to, proč když má žrádlo v mističce, tak nevrčí. Člověk mu do toho hrabe, nabere si a nic. Naproti tomu, když má žvýkací kost, tak je najednou jak proměněný - vrčí a zahlíží. Což si dovolit taky nesmí. Jenže co mám v té chvíli udělat? Říct fuj a vzít mu kost? Protože ono to nezabírá. Někdy si vás ani nevšimne a je jak zlatej. Přitom si ho hladíme jak po těle, tak i po čumáku a nic. Pak nevím co se stane, ale začne vrčet a není to zrovna moc milé. Řeknu fuj a přestane. Ale vím, že když za chvíli příjdu, bude se situace opakovat. Takže co teď?

PS: Zdravíme Sofinku a Akkonka a blahopřejeme k čůrání.

[CDaniela]

Originally Posted by Tisethor

Je mi jasné, že je to sice velmi roztomilé, ale taky že je to špatně. Jenže co je přijatelná forma domluvy, když vůbec neposlouchá nebo spíš nevnímá neboť je naprosto pohlcen svojí žárlivostí v ten moment.
Na druhou stranu, když si Sofinka brala z jeho krmení, tak neceknul ani slovo. Za to Sofinka se hrozně moc zlobila, i když dlabala z jeho. Jenže jak je to odnaučit? Tím, že jim dáme 220V? Nebo že je vytaháme za kožíšek a řekneme fuj? Spíš by mě zajímala rada, jak na ně. Když něco udělají špatně, jak jim vysvětlit, že se to nesmí.
Třeba nechápu ani to, proč když má žrádlo v mističce, tak nevrčí. Člověk mu do toho hrabe, nabere si a nic. Naproti tomu, když má žvýkací kost, tak je najednou jak proměněný - vrčí a zahlíží. Což si dovolit taky nesmí. Jenže co mám v té chvíli udělat? Říct fuj a vzít mu kost? Protože ono to nezabírá. Někdy si vás ani nevšimne a je jak zlatej. Přitom si ho hladíme jak po těle, tak i po čumáku a nic. Pak nevím co se stane, ale začne vrčet a není to zrovna moc milé. Řeknu fuj a přestane. Ale vím, že když za chvíli příjdu, bude se situace opakovat. Takže co teď?

PS: Zdravíme Sofinku a Akkonka a blahopřejeme k čůrání.

Nejsem sice váš chovatel který by měl radit, ale když už jsem se do debaty vložila ... Žárlivost u psů jsem nikdy nemusela řešit, možná proto že jich mám víc než potřebuju a oni jsou na rozložení mé pozornosti zvyklí. Kdyby ale k něčemu podobnému došlo a některý z mých psů se dožadoval pomocí zubů a vrčení pozornosti asi bych rázně zakročila. Mám ale psy velké a u štěněte budeš muset volit jemu přijetelnou formu napomenutí. Chyť ho za kožich a důrazně mu takové chování zakaž. Je celkem jedno co mu řekneš, protože pes stejně vnímá spíš intonaci než slova. Snaž se jeho pozornost přesměrovat na sebe, případně na něco zábavnějšího než je druhý pes. Některé věci se po netu těžko popisují ale důležité je si uvědomit, že takhle se chovat nesmí.
K tomu krmení: Já dávám psům žrádlo v klidu. Starým volně a mladým v kotcích, aby měli na jídlo klid a nikdo je neobtěžoval, to samé platí i pro lidské členy naší smečky. Když psi žerou nikdo k nim nechodí. Proč taky? Není důvod. Když chci psu odebrat kost, jakože to zbytečně také neprovozuju, zavolám ho k sobě a vyměním za něco lákavějšího. Pokud půjdeš ty směrem k jeho pelechu na kterém hoduje s úmyslem vzít mu dobrotu. bude vrčet. Dělá to většina samců.