Hierarchia

[leila]

Tak som listovala v tunajšom nemeckom fóre a pri jednej téme mi napadla taká otázka:

Ako je to, keď žijú viacerí členovia rodiny s ČsV a náhodou sa vyskytne nejaká slovná hádka? Zvýšený hlas... Proste výmena názorov. Áno, treba komunikovať, ale stane sa, že nárory sa rôznia... A teraz k otázke. Ako je to potom s ČsV? V hierarchii vlkov sa stretávame s bojmi o postavenie. Nemôže brať vlčiak tú hádku ako boj o postavenie? A ak náhodou ja, ako jeho superalfa náhodou v hádke "prehrám" nebude to brať ako to, že som prišla o postavenie v hierarchii? Viem, že to by sa pri správnej výchove nemalo stať, že my musíme mať neohrozené postavenie, ale je niečo také možné?
Alebo naopak - nebude ma chrániť pri hádke? Nepostaví sa na stranu silnejšieho?
Už tu bola rozoberaná téma ochrany pána, ale zaujímalo by ma toto hladisko.
Je mi jasné, že sú to len domienky a špekulácie a nikto nevie povedať, ako sa zachová daný jedinec v danej jedinečnej situácii. Takže čisto hypoteticky...

[saschia]

Hm... co sa tyka priamo reakcie na hadku neviem. Hierarchiu v rodine ale CVcko vnima velmi dobre. Moju predchadzajucu, silne dominantnu suku, som musela pravidelne presviedcat o svojej nadradenosti. Ja som ju krmila, ja som ju vencila, ja som ju cvicila. Mna posluchala vacsinou a ak nie, tak sme si to museli vydiskutovat. Tatka posluchla vzdy. Proste vedela ze on je sef rodiny.

[Dušan]

Četl jsem jednu studii o chování vlků v zajetí - už jsem to nakousl v jiné diskuzi. Píší tam, že vlk - a určitě i pes - pozná na člověku, jestli se bojí, podle pachu, který člověk v tom kterém okamžiku vydává. Můžeme se snažit držet nervy na uzdě, přemáhat vztek, když nám nejde výcvik nebo máme z cizího vrčícího psa strach, ale on to snadno pozná, a možná se tiše směje našim snahám dělat ze sebe za každou cenu alfy.

[Hartman]

Saschia:
Ja som ju krmila, ja som ju vencila, ja som ju cvicila. Mna posluchala vacsinou a ak nie, tak sme si to museli vydiskutovat. Tatka posluchla vzdy. Proste vedela ze on je sef rodiny.


To přesně znám. Psa čsv jsem vyvdala, pak přišlo mimčo a nejvíc času strávil pejsek se mnou. Poslouchal spolehlivě pokud jsme spolu byli sami, ale když šel s námi ven páníček, měl mě na háku.
Teď máme roční štěndo, cvičím, venčím, krmím, a páníček slízne smetánku . Trouba jeden nezná pohádku o krku co otáčí hlavou.
My se moc nehádáme, věčné výměny názorů s dětmi ho ale nechávají v klidu. Zato se může zbláznit, když si chcem dát s tátou pusu. To se snaží dostat mezi nás žárlivec jeden.

[Jats]

no s tou pusou mi to připomíná..když si chceme s přítelem udělat hezkou chcilku tam psicka musely na balkón a i tak to byl hrozný bordel protože mě pořád chtěli oblizovat ksicht co se mi to jako děje a proč mi páníček ubližuje

[Ghost]

Ahoj,

mám jeden postřeh, který bych od vás rád měl potvrzený nebo vyvrácený.
Připadá mi to, že pokud je v rodině pes, snaží se víc prosazovat vůči páníčkovi a paničku bere v pohodě (možná jako družku :P ) a fenka se naopak víc vymezuje vůči paničce než vůči páníčkovi. Bez ohledu na to, kdo je vůdcem smečky a kdo velí v rodině.

Co si o tom myslíte?

Zdeněk

[leila]

Mno čo sa tohto týka - na jednom fóre ma doslova ukameňovali, za to, že si chcem vziať fenku a nie psa. Z dôvodom takýmto - na vrchole svorky je pár - pes a kúštik pod ním fenka. A tak že to má byť aj s vlčiakom - žena by mala mať psa a muž opačne. Aby tvorili "pár" a aby im to klapalo.
Ale toto som odmietla - z dôvodu - ako to, že napr. pri agility dokonale fungujú aj páry rovnakého pohlavia - muž so psom a žena s fenkou? Myslím, že záleží od jedinca. Je pravda, že ja osobne si lepšie rozumiem s fenkami, i keď neodsudzujem psov...