Platonickým vztahům moc nevěřím..ty snad patří do puberty. Jinak nic proti dospívající mládeži a lepení plakátů na zeď.
Např. Kazan a Rep měli velmi odlišné povahy, o exteriéru snad ani nemluvě a přesto oba dva byli představiteli jednoho plemene.
Mě osobně se líbili oba, každý po svém. Ale slavný Kazan nechal „vystřízlivět ze zamilovanosti“ nejednoho vojáka na posádce v Libějovicích, pokud s ním měl sloužit!
O opravdové „lásce“ a obdivu můžeme snad hovořit jen o psech, kteří s námi prožijí celý život a něco pozitivního v nás zůstane.
Protože konec dobrý, všechno dobré.