Quote:
|
Originally Posted by artus
Milá Lucie, s podobnými příběhy se setkáváme všichni kdo chodíme na cvičák, vídáme boxery, NO, oříšky a rotvíky, kteří fungují na šňůře jako hodinky a po odepnutí z ní udělají cokoli aby před svým páníčkem, který ho po přiběhnutí zase jistě připne na vodítko, utekli co nejdál a na co nejdélší dobu. Jak pak na to reaguje Váš výcvikář, co ti radí on? Je to naprosto běžné a z daleka toto přirozené chování není doménou čsv a už vůbec to nesouvisí se slintáním a strachem v autě. Pročti si něktéré z témat zde ve fóru nebo nějakou literaturu a získáš odpovědi na tvé otázky. Ujišťuji tě, že pokud tvůj čsv nemá v pěti měsících přivolání je to naprosto normální, čeká tě dlouhá cesta přes jeho pubertu a dospívání než ho spolehlivě přivoláš třeba od hrajících si psů. Co se týče slintání, nevolnosti a strachu z auta, tam bych snad doporučil dávat pesanovi žrát v autě a pomalu, postupně prodlužovat dobu pobytu v něm, ale jenom pokud je žravý. Já měl s autem stejné problémy, neřešil jsem je žrádlem ale hrou-naučil jsem ho hru kdo bude první v kufru u kombíka, většinou jsem prohrál, byla to náramná legrace, vždycky se při tom úplně vyrajcoval že skákal tam a zpět, dneská když udělám krok ke vratům kňučí u auta a otvírá ho čenichem prevít jeden. Ahoj Dan
|
ahoj Dane,
no já si právě myslím, že to s autem má spojitost, když jdu třeba na procházku do lesa, který je kousek od našeho domu, tak při zavolání bezproblému přiběhne i když je puštěn na volno a v ruce mám vodítko, protože asi ví, že jsme přišli po svých a ne autem...
výcvikář mi právě radil, abych jej hned nepřipnula, změna zatím žádná... a hlavně ať na něj nevolám povel ke mně, když si nejsem jistá, že přiběhne,abych zbytečně nekazila přivolávku, snad ho to časem přejde..
a v autě cokoliv odmítá, jídlo, oblíbenou hračku ani pohladit se nenechá...
Lucie