No, odpovím za sebe. Už jsem překupníkovi štěňata prodala. bylo to před cca 10lety. Tehdy my zbývala už odrostlejší štěňata. Ač jsem dostala slib, že budu znát jména a adresy majitelů a budu s nimi v kontaktu, nic jsem se nedozvěděla. Takže jse nalítla jednou a už bych to neudělala. Proto. Já jsem strašně ráda, když vím, jak se naše štěňata mají a pokud má majitel zájem, jsem s ním v kontaktu po celý život jeho psa. Já na tom tedy mám velký zájem. Jsem ráda, když posílá fotky, když píše, jaké má pes zkoušky, jakou výstavu vyhrál atd.atd.
Beru to podle sebe. Když si vybírám štěně, dlouho hledám podle rodičů, prarodičů a vybírám si. Pak si jej zamluvím a pokud jsem si vybrala z vrhu, o který opravdu stojím, pak je cena vedlejší.Prostě zaplatím kolik řekne chovatel a jedu pro štěně třeba do horoucích pekel.Když mi volají lidi a první po představení chtějí vědět jen cenu, tak jim jí samozřejmě sdělím. Ale každého se ptám, proč nechtějí vědět něco o rodičích.Chápu, že každý není pejskař a jméno rodiče mu třeba nic neřekne, ale nejde jen o jméno.
Takže překupníky už ne. Nehledě na to, že to zrovna moc morální není a je špatné, že jim nevadí, že někoho obelhávají. Pro mě je něco jiného překupník se starožitnostmi a překupník se psy. Přeci jen jsem k nim citově zainteresovaná a chci pro ně jen to nejlepší.
|