Já mám dvě feny a maximální spokojenost. Vždycky jsme měli feny (různá plemena) a vždy jsem k nim táhla více, ale je pravda, že otec míval na hlídání na autovrakovišti Staforda - psa. Já k němu chodila od 11- ti let, kdy on byl štěňátko a on mě naprosto miloval a byl úplně oddaný (né jako ty nevděčný čůzy šediví :-). Měl mě nejradši a neuvěřitelně mě bránil. Takže otázka je fakt těžká já mám zlatou fenu co se týče chování, rodiny, dětí... ale naprosto dominantní vůči cizím fenám. Je to těžké, ale jak říkají - holky byly zvyklé na lidi, děti, psi v okolí - to není problém takže ať je to samec či samice rodinu bude milovat stejně. Záleží opravdu na vkusu každého znás. Práce je s tím stejná - krmení, socializace, výchova, výcvik ... Někdo řekne, že se mu lépe pracuje se psem, někomu s fenou. Jinak souhlasím s Karlem určitě naštívit nějakou akci kde vlčáky uvidí tam si nejlépe zkusíte "na vlastní kůži" co jsou zač :-)
|