Znovu tohle téma ve mě otevřela tenhle týden Yzegrin, když mi napsala, že potkala nějakého "zasloužilého chovatele", který už nechová a který jí pěkně vysvětlil, že její 3 měsíční štěně je úplně špatné a vlastně už to ani není pravý vlčák. ....Támhle kousek přebývá, tady chybí, no a ta barva, to oko, tohle, támhle...
No myslím, že to známe všichni. Všude kam přijdete budíte úsměvy a obdiv a pak bum. Narazíte na znalce přísného oka, který dříve než budete psychicky připraveni, na realitu v podobě bonitační komise. Citlivější povahy/což se u tak romantického plemene není řídký jev/pak začnou malého zvířáka třeba nenápadně pozorovat, jestli opravdu znalec neměl pravdu. "A má pak vůbec smysl chodit pro ostudu na nějakou výstavu nebo bonitaci?" Znám dost takových, které tam už bohužel nikdo nedostane. Občas může někde odsunout společensky na vedlejší kolej, třeba koupě štěněte z "nevhodné" chovné stanice.
Je mi líto když vidím jak třeba kolem Rudy Desenského/kterého si osobně vážím
/ vyrůstá parta vlkařů kteří nechtějí mít s klubem nic společného. Prostě třeba jen proto, že se/a hafany zvlášť/ nechtějí stresovat.
Přátelé to, že před čerstvým majitelem vysypete rodokmen jeho ratolesti do 4. generace vás neopravňuje k tomu, abyste ji vzápětí z pozice autority jakkoliv hanili, byť by byl důvod. Je to stejný jako když koukáte prvorodičce do kočárku. Taky matce neřeknete že má hnusný dítě/a že tedy některý děti vážně jsou
......oproti vlkům teda určitě
/.
Úplně stačí "zasvěcené přátelské rady" z řad jiných kynologů, majitelů vlkošedých NO jejichž matka byla téměř vždy F1, a některých antikomunistů.
Je dobré aby ti nový věděli, že existují taky magoři
kteří vyskočí z tramvaje a poběží půl kilometru ulicí, nebo otočí auto na magistrále, jenom proto, že tam někde zahlédli "jakéhosi" vlčáka a chtějí jej omrknout a hlavně pomuchlovat. A takových je pořád vážně dost.