Trudník psí a jiní paraziti
 

Ahoj,
chci se zeptat, jestli máte někdo zkušenosti s léčbou parazita s názvem trudník psí nebo jemu podobné havěti. U našeho psa jsem ho našel u čenichu a veterinář nám namíchal nějakou smradlavou vodičku, kterou psovi každý večer místo potírám (je to zábava, protože to vážně smrdí a pes to nechce :agrr ). Už je to skoro týden a zatím se mi nezdá, že by to mělo nějaký zvláštní účinek.
Už jste se s tím někdo setkal? A jak jste to léčili?
Díky
Zdeněk "Ghost" Havlík

Budu asi otravný stálým opakováním jednoho a totéž - neměl jsem zatím, bohudíky, s mým psy problémy s kožními parazity ale v takovém případě bych jistě nevyhledal pomoc normálního veterináře ale šel bych za odborníkem-kožařem.

Bylo mi několika chovateli řečeno, že konkrétně trudníka má každý pes od malička a záleží pouze na imunitě konkrétního jedince, jestli se projeví (většinou v pubertě). Nevím, jestli je to pravda a není to podstatné.

Když máme nějaký problém, chodíme na veterinární kliniku (v Praze - ul. Kolmá), kde nám zatím dokázali vždycky pomoct.

Jen mě zajímají názory ostatních majitelů a chovatelů, pokud s tím má někdo zkušenost.

Zdeněk Havlík

Dá se říct, že trudník je relativně banální problém a podle mě rozhodně není třeba s tím hned běhat za kožním specialistou.
Ta relativita banálnosti samozřejmě spočívá ve včasném zachycení a tedy i léčbě. Lysající místa se objevují jako první právě na hlavě - v okolí tlamy, popřípadě očí - odkud se pak dále šíří při neléčení na celé tělo.
Trudník jako takový nezpůsobuje svědivost, ale velmi často dochází na holé kůži k drobnému poranění a následné infekci a to už potom psa svědí. Začne se škrábat a začarovaný kruh je na světě. (Viděla jsem na snímcích zvířata postižená na většině povrchu těla a to opravdu není hezký pohled).
Často zkušenosti vypozorované ze života dokonce ukazují, že k přemnožení trudníka na časti hlavy může dojít dokoce i při lokálním snížení imunity jako následek drobného zranění (kousnutí druhým psem) popř. bodnutí včelou (to není nic vycucaného z prstu ale holá skutečnost).
Léčba je pro čichový aparát opravdu bohužel nepříjemná, ale nedá se nic dělat, voňavý prostředek nám na to zatím nevymysleli :wink:.
A teď jsem si tak uvědomila, Zdeňku, Ty jsi přihlášený v sobotu na výstavu, viď? Tak to Ti nezávidím, protože to je nepříjemná komplikace :frown: .

Hmm, přihlášený jsem a pojedu tam. To místo u čenichu není moc velké a uvidíme, co tomu bude říkat rozhodčí. Minimálně budeme ve společnosti ostatní čévéček, což je stejně pro pesana zajímavější, než běhat do kruhu a nechat si koukat do tlamy :wink:

Zdeněk

Tak to budu držet palce :wink: . A pokud lysinka není velká, tak o žádnou velkou tragédii opravdu nejde (paradoxně kolikrát největší škodu napachá hluboký stěr kůže kvůli vyšetření pod mikroskopem na přítomnost demodexů - to se pak udělá parádní strup a z pesana je opravdu "fešák" :frown:).

Demodikóza , která je také nesprávně označovaná jako červená prašivina, je vážné onemocnění. A její výskyt nelze podceňovat! Vyskytuje se především u velmi ušlechtilých často přešlechtěných plemen, jako jsou pinčové, dobrmani, buldoci…a je to onemocnění celkové, dané i vnitřními dispozicemi. Způsobuje ji trudník psí ( demodex canis) a u postižených zvířat se trudníci vyskytují v mízních uzlinách, trávicím ústrojí a i ve vnitřních orgánech. Probíhá ve dvou formách. Nejčastěji onemocní psi do 1 roku, onemocnět mohou však i psi starší, oslabení jinými nemocemi či střevními parazity. Velkou roli hraje celkový výživný stav a imunitní systém daného zvířete.
To že se „demodex“ vyskytuje stále častěji i u plemene ČSV osobně neberu na lehkou váhu. Jestli to někdo považuje za banalitu – je to jeho věc.
Na feně nemocné demodikózou není doporučeno vůbec odchovávat štěňata! Pravděpodobnost, že demodikózou budou trpět i její štěňata je vysoká.
Taky návštěvu výstavy se psem nemocným demodikózou považuji za bezohlednost.
Tolik zkráceně pro pana Havlíka a přeji brzké uzdravení. Někdy se ovšem může stát, že po zdánlivém vyléčení, po 2 -3 měsících propukne onemocnění na jiném místě a tak držím palce, bude to třeba.
Monika.

Ano - DEMODEX není zas tak banální problém.
Léčba je velmi dlouhá a často se zdá ,že nemá konce. A není jisté zda se ho úplně zbavíte,při každém snížení imunity(což je např. i vakcinace) může opět propuknout.
Často psům zůstavájí dlouho jizvy - i bez seškrabů.
Používá se k léčbě roztok Ektodex a inj.Baypamune na podporu imunity.
Inj.Baypamune pak doporučuji před každou vakcinací.
At se nemusíte furt koupat v těch "smradících"
U nás v ordinaci se s tím nejčastěji setkáváme u něm.ovčáků a nyní s ním válčí jeden maliňák.
V akutní fázi jste opravdu nakažlivý pro každého se sníženou imunitou- což je např. pes po vakcinaci nebo i gravidní fena. Tyhle by sice na výstavě neměli být ,ale často bývá,že na výstavu chtějí 3 dny starou prohlídku,že je pes zdráv a tu vám asi váš veterinář nevydá(nebo by neměl :wink: ).
No přeji ,co nejrychlejší vyléčení a pevné nervy,nic příjemného to není!!!
Lucie

Já myslím, že dotaz na trudníka byl položen především z hlediska léčby a ne v souvislosti s chovem (vzhledem k tomu, že pan Havlík má psa/samce, vyřazení z chovu se ho asi netýká). Z hlediska chovu závažnost tohoto onemocnění nijak nezlehčuji.
Jinak údaje uváděné o tomto onemocnění se v lecčems rozchází, každopádně se shodují v jednom, že juvenilní forma onemocnění (tedy ta, kterou trpí pes pana Havlíka), je formou lehkou a velmi často dochází k samovyléčení (ale já bych na to rozhodně nespoléhala - jak už jsem napsala - včasné rozpoznání a tedy i léčení je nade vše a nemá smysl riskovat, že zrovna můj pes bude patřit k té menšině, u které k samovyléčení nedojde). A dále, že k jedinému prokázanému způsobu přenosu dochází z matky na štěně při sání - tedy pan Havlík na výstavě žádného dalšího psa nakazit nemůže.

Ještě doplním malou poznámku k výrazu "relativně banální", kterým jsem zřejmě způsobila zbytečně nedorozumění. Slovem "relativně" vyjadřujeme, že vždy záleží na úhlu pohledu a dalších souvislostech. Pokud jsem tímto slovním spojením vzbudila dojem, že onemocnění jako takové ve všech jeho souvislostech a případných následcích bagatelizuji, tak to rozhodně nebylo mým úmyslem a za zavádějící formulaci se omlouvám. Výraz byl použit především jako reakce na nutnost jít s demodikózou v tomto stadiu za kožním specialistou.

Jinak všichni psi, u nichž jsem se s demodikózou setkala (můj kříženec NO, ve štěněcím věku Alan a pak pěkná řádka NO a aj.) měli asi štěstí a léčba opravdu nepředstavovala vážný problém.

Zajímala by mne již zmiňovaná NAKAŽLIVOST trudníku, padly tu dvě trochu různící se odpovědi.
Podotýkám, že na výstavě budu, můj pes je očkován před dvěma týdny a po rvačce má na hlavě otevřenou ranku která po aplikaci lokálních antibiotik krvácí.
Nechci nijak kalit vodu, ale o svého psa se docela bojím, to je pochopitelné.

Jet na výstavu s nemocným psem je bezohledné vůči ostatním, a je to určitě horší než mít ostříhaný ocas nebo napudrovanou masku.
Že se každý o svého psa bojí je docela logické ( minimálně budeme ve společnosti ost.ČsV )

Vždy je lepší větší míra opatrnosti než riziko, byť sebemenší, že poškodím jiného psa.
Právě z důvodu nejednotných údajů o demodikóze a jejím přenosu.
V knize „ Nemoci psů“ MVDr. Zdeňka Sovy se doslova píše: „Trudníci mohou ve vhodném prostředí přežívat i několik dní mimo hostitel.“
Nevím co je vhodné prostřední, ale pes s akutními projevy demodikózy na výstavu nepatří.
Je to mnohem větší problem, než zastřihnutý ocas o „estetičnu“ ani nemluvě.

Monika.

Zamyslel se někdo proč se asi Trudník psí jmenuje právě trudník ??? :lol: Nevím komu v systematické zoologii přiřknout autorství tohoto českého jména, ale samo o sobě říká, že opravdu není tak jednoduché se ho zbavit...ani dnes.
Ještě mám poznámku k potvrzení na výstavu - dnes už snad není třeba, stačí pas nebo očkovák. Legislativa se trochu změnila, nicméně pokud je v propozicích stále vyžadováno...(spíše stále kopírováno :D ).
Eva

Evo,máš pravdu- pokud POŘADETEL nevyžaduje jinak,stačí ti pas a platné očkování. Ale většinou na veřejných akcích chtějí 3 dny před kontrolu,jako dříve - pokud ,ano musíš to respektovat.
Jinak četla jsem propozice na Olomouc a zrovna tady 3 dny starou kontrolu nechtějí :lol: , ale zato tam stojí "platné očkování ,ne mladší 30-ti dnů a ne starší rok" - čili viděla bych problém ve 14 dní starém očkování :P :twisted:
Ale to už jen takové ošklivé rejpnutí z legrace :mrgreen:
Všichni víme ,jak ty kontroly probíhají.
Hezký večer a pak výstavu! ahoj Lucie

S trudníkem jsem se u mého Čsv asi kolem roku setkala také. co se léčení týče, ona smradlavá vodička (nejspíš ektodex) skutečně zabrala, osrstění lysiny samozřejmě chvíli trvá, rozhodně to není za týden. U nás to byl tak měsíc. Takže léčení při včasném zachycení je banalita a kožař asi není potřeba.
Z pohledu nakažlivosti a využití jedince v chovu náš veterinář zastával toto stanovisko (laicky přetlumočeno):
neaktivního trudníka má na sobě 90% zvířat, skutečně se přenáší z matky. Zda se nemoc projeví závisí na imunitě zvířete - a tady je ten problém - projeví se hlavně u zvířat s geneticky sníženou imunitou - neboli trudník je jen vnějším projevem vnitřních problémů.
Takže hrozba přenosu na jiné psy není významná, protože tohoto parazita má většina psů na sobě stejně, z tohoto pohledu bych byla v klidu.
Významnější je asi dopad na chov - jde-li o dědičnou sníženou imunitu ( a například u dobrmanů to byl jednu dobu prý docela problém), neměl by být takový jedinec využíván v chovu nezávisle na tom, zda je to pes nebo fena, aby se imunitní problém nešířil, jeho projevem totiž samozřejmě nemusí být jen trudník ale i další choroby.
A tohle už je otázka chovatelských pravidel a záměrů, do čehož se nehodlám pouštět, protože na to jsou odbornící jiní.

Byl jsem na výstavě v Olomouci a psa pana Havlíka jsem viděl. Ano na 99 % má na čenichu lokální juvenilní ložisko demodikozy. Je veliké asi jako korunová mince a nepředstavuje de-facto žádné nebezpečí přenosu na jiné zvíře.Přenos probíhá pouze kontaktem feny s novorozenými štěňaty v prvních 2-3 dnech života, případně mezi štěňaty kontaktem, zase v prvních dnech po narození.Nikdy se nepodařilo lokalizovat trudníky ze štěňat narozených císařským řezem nebo u mrtvě narozených . Z toho vyplívá ,že v děloze jsou ještě štěňata čistá.
Daleko závažnější vidím fakt, že se tato velmi nepříjemná choroba vůbec u vlčáka vyskytla. Tím padá tedy mýtus o vlčákovi, který asi není o nic víc odolný k tomuto onemocnění než ¨obyčejní¨psi.
Na výstavě pes samozdřejmě být neměl. Pan Havlík se s tím tak všem pochlubil a ........

Ono to asi vyznělo tak nějak... šlo o tu výstavu.
Ale jinak si myslím, že je důležité, aby se o takových problémech v populaci vědělo a mluvilo. Jinak se toho vlčáci nezbaví, právě naopak, bude toho víc a víc...

Ano, přesně tak - bude toho víc a víc. Je na čase přestat se tvářit, že ČSV jsou zdravé přírodní plemeno a žádné zdravotní problémy se jich netýkají - už to není pravda. A vzhledem k tomu, že už se neselektuje ani na DKK, tak pochybuju, že se to pohne k lepšímu. :heul

Článek o trudníku:

http://www.veterina-info.cz/script/a...ail.asp?rid=13