Vždy s úsměvem
 

Zdravím všechny a doufám, že si zde přečteme hodně vašich vtipných historek, i já jednu přikládám.
Odjela jsem jeden den na výstavu dřevostaveb do Prahy a můj miláček musel tentokrát zůstat doma, tedy ve svém kotci, kde zůstává opravdu málo. Jelikož byla uvnitř kopa sněhu, tak má obava, že to šibal přeskočí nebyla zbytečná. Když jsem se vrátila asi tak v půl osmé večer a přišla ke dveřím svého hausboatu, zjistila jsem, že zalištované kabely od elektriky všude visí a slyšela nějaký šramot. Má první dedukce byla, že mě někdo vykradl a po uslyšení hluku jsem tam stála celá opařená, že zloděj je uvnitř tak co teď? Mám otevřít, či ne? Po třetím šramocení už se ale ozýval náš Ami a mě bylo jasné, že se rozhodl proč trávit den v kotci, když má přeci svoji postel jinde. Dveře byli zamčené, a tak po mém vniknutí vystartoval Ami a šibalsky mě vítal, ovšem já nevěřícně zírala, jak se tam dostal. Nerozbil nic, až na jediné. Nad linkou je malá úzká ventilačka, kterou nechávám otevřenou, jelikož tudy dovnitř opravdu nikdo nevleze je uzoučká, ale náš Ami to dokázel, takže dnes již ventilačka není. Ještě dodnes nechápu jak tam vlezl, jelikož má 38 kg a není to žádný drobek a otvor je opravdu úzký, ale jak je vidět naše společná postel je tak magická, že ani pidiškvírka našeho Amiho nezastaví před tím, aby se k ní dostal. Naštěstí Ami zůstal doma a to pro mě bylo nejdůležitější než vše ostatní, obojek mu sundavám pokaždé když musí zůstat doma, takže vše dopadlo bez úhon až na okno a dveře. Mějte se fajn a hodně pěkných historek z vašich společných dnů.;)

Byl jsem teď Dakoušem v Krkonoších a sousedka měla před domem lísku nebo podobný vysoký křoví. Pod lískou byla hromada starých dveří a nad ní zhruba 180 cm visel na stromě pořádnej flák loje pro ptáky. Milej Dakouš po něm zálibně koukal a nakonec vylezl na ty staré dveře a opatrně začal šplhat předníma po relativně tenkém kmínku. Zprvu jen čuchal a nemohl na ten lůj dosáhnout a já se královsky bavil ... aspoň do chvíle, než se mu podařilo se vypnout na špičky, lůj strhnout, utéct a v ústraní ho vklidu spořádat. Všechno dopadlo dobře, vpohodě ho ztrávil a jen já jsem musel sousedce vysvětlit, co že to mám za ptáka, kterej jí to sezob :-)

Můj první pes Agyr mi za třináct let utekl snad jen třikrát a nikdy na dýl jak hodinu. Jednou utekl pře psem který ho v minulosti zle potrhal, jedou utekl za svojí láskou NO, přestože nehárala a jednou ... jednou prostě zmizel při procházce lesem za sídlištěm a nevěděl jsem proč. Volám, hledám, pískám a kde nic tu nic. Najednou se otočil vítr a já jsem okamžitě pochopil kde ho najdu. Ucítil jsem močůvku a vydal se na cca 300m vzdálené pole. Když jsem vylezl z lesa naskytl se mi neuvěřitelný pohled - můj plachý Agyr dovádivě poskakoval za traktorem, který rozmetal po poli močku a doslova se v ní sprchoval. Chvíli mu trvalo, než se ke mně na zavolání přiloudal, věděl že je zle, ale stejně mu to nezabránilo, aby se dva metry předemnou ještě rozkošnicky vyválel v močůvkovém bahně :-)

Jeejda, toto je nadherna prihoda! Dik za rozosmiatie :lol:

Snad tohle téma přitáhne oči některých novopečených majitelů a přečtou si příhodu, která není veselá, ale má dobrý konec...

Když byl Agyr mladý (tak 5 měs.) šel jsem s ním jednou nakupovat a nechal ho uvázaného před obchodem u zídky se zábradlím. Nakupuju a nakupuju a najednou si uvědomím, že někdo volá "komu tady běhá ten velkej šedivej pes?!". Vystřelil jsem jako z praku a před obchodem mne radostně vítal vyplašený Agyr bez vodítka a obojku. Podíval jsem se k zábradlí a ke své hrůze zjistil, že vodítko s přetrženým koženým obojkem visí na druhou stranu. Asi se lekl vozíků nebo někoho kdo si ho chtěl pohladit a zábradlí přeskočil. Hrůza na tom bylo to, že na druhé straně bylo parkoviště 3m hluboko. Kdyby se tenkrát nepřetrhl obojek, neprožili bychom spolu krásných 13,5 roku. Nejsem jediný koho tohle postihlo ... kamarád na stejném místě a z podobného důvodu málem přišel o fenku - ta neměla tolik štěstí a visela na stahováku a pevném laně. Okolo stáli lidé, koukali jak se fenka škrtí a sice někdo kamaráda zavolal, ale nikdo jí nepomohl přestože měla náhubek. I tato příhoda měla dobrý konec, i když kamarád musel fenku zresuscitovat.

Poučení je banální - Nikdy nepřivazovat psa tam, kde by se mohl oběsit, i když to není na první pohled patrné!

Ahoj, děkuji za rozesmání a za to, že alespoň někdo napsal něco veselého, jelikož to vypadá, že snad nikdo žádé historky nemá:rock_3, ale třeba ano a dočtem se toho mnoho:rock_3Zajímala by mě reakce sousedky, když se dověděla, že ten ptak je tvůj pes:lol:K tomu oběšení, je mi moc líto, že se vůbec něco takového stává, já Amimu obojek v kotci nikdy nenechávám a stahovák nedávám, právě kvůli podobnému důvodu. Překousat cokoliv jim opravdu nečiní problém, to je jasné. Jinak se smraďochy máme též co dočinění, je to žůžo, když něco najdou a mohou se v tom vyválet.:?Ovšem dostat to pak z nich je um, obvzvlášť když s ním sdílíš postel:lol:Ami byl dnes opět na výletě, odneslo to další okno a dveře, takže o víkendu nás čeká další vylepšování:shock:Ami nikam nezdrhá, max k sousedům a jeho kámošem, ale problém je místní terorista v zeleném, tak snad to zvládnem a bude vše ok. Tak hodně veselích dnů, ahoj Gabriela a dík za zasmání.

Gabrielo, tady už byl článek s "veselými příhodami", někdy před rokem? nebo déle? Musíš se podívat do historie. Těch zážitků tam bylo myslím dost. :lol:

Milá Hanko, děkuji za upozornění, určitě se podívám. Ale nemáme náhodou rok 2009?:)Nemyslím, že pár čerstvých zážitků, nových, uškodí pro spestření těchto stránek:lol:, ale samozřejmě psát sem nemusí nikdo nic, já se chtěla jen zasmát a pokecat, tak třeba příště. Tématům a ČSV zdar:lol:

Myslím, že Hanka narážela pouze na tuto větu, nic víc nic míň ;). I my s Arískem máme spoustu témat na zasmání, i když v té konrkétní situaci tomu vždy tak není:?. Roztomilé je asi toto: Když jsem se chystala do postele, tak jsem všude pozhasínala, vypla televizi aj., jediné kdo zbýval byl Arísek roztažený na gauči. Njn, ale milý Arísek spinkal tak tvrdě, že jsem s ním prostě nehnula. Mluvila jsem na něj, tahala ho a nic. Pes jak když je mrtvý. Protože už jsem měla problém ho unést, tak jsem mu dala přední nožičky dolů a pak zadní nožičky dolů, jakože ho to probudí. A on i na to vypadal, že se probudil, jenže jak tam tak stál opřený o ten gauč, s hlavičkou dolů, tak se najednou sesypal jak domeček z karet:lol:. Tuhý a ani se nehnul. Pak jsem dostala nápad a šla jsem do ledničky a snad ještě dřív, než jsem ji stačila otevřít, tak zvíře vedle mě s hlavou uvnitř :roflmao

Ahoj. Taky něco málo přidám. Chilli má 4 měsíce a zjistila k čemu je na dveřích klika. Když je na dvoře a je jí smutno, tak se zajde podívat do domu na návštěvu. Úplně poprvé přišla v den výletu do zooparku Chomutov okolo šesté hodiny. Samou radostí mě olízala obličej a hupla do postele. Tam zvalchovala i moji Péťu a odmítala se nechat vyhodit, asi aby jsme prý nezaspali. Hned den na to slyším po ránu křik a pak smích mojí mamky ze záchoda, že si prej obličej umí umýt sama. Jako opatření jsme otočily kliku na vchodových dveřích nahoru a vysvětlovali Chilli že takhle nee. Mezitím doma pohoda, sem tam si přestěhovala pelech, rozkousala karton, vyhrabala venkovní truhlíky atd. Dneska po ránu slyšim otevření dveří do pokoje. Otevřu oko a bez hnutí koukám co že se to děje. Vykoukla na mě vlčí hlava... a hned na to tryskem z baráku. Tak jdu pozavírat dveře a ejlhle, z několika párů bot za dveřmi zbyla jedna pantofle a jedna teniska. Dal jsem se do hledání. Našel jsem všech 8 párů tak nějak po různejch koutech dvora. Zatim žádnou botu nezničila, ale koukala na mě z pozarohu auta jestli z toho něco bude. Tet v nejbližších dnech kupuju kouli namísto kliky, protože klika nahoru není překážka :D

..s klikama jsem Sofi naštěstí předběhla. Otočila jsem je dřív, než ji napadlo otevírat si dveře. Zatím to funguje:-)

Taky bych rád přispěl veselou příhodou jenže Akkon při a chvíli po krmení je v kotci a když je venku, tak místo tropení hloupostí chodí za jezevčíkem a učí se od něj. Na druhou stranu je asi pravda, že stoprocentně se naučí každou špatnost. Našemu jezevčíkovi do žrádla nikdo nelezl a i on si hlídal Akkona, aby se tak nestalo, jenže ejhle. Vlčoun má najednou přes 20kg a svoje žrádlo si hlídá. Byl to prima sprint, když slyším nadávání a přijdu ven a koukám, že pesan drží jezevčíka u misky pod krkem. Odtrhnul jsem je a šel s nima ven, ale s čím kdo zachází...

No, tak nějak to bylo. Máme taky veselé příhody z natáčení, akorát, že už jsme je psali minule :lol:

No tak Hani, hoď taky něco do placu a nenech se přemlouvat;)máš krásnou smečku, moc pěkné stránky a určitě spoustu nových veselích příhod, vzhledem k tomu, že děláš mushing a kolobrndu;-)Jen tak mimochodem, máš můj obdiv, že tvá smečka tak pěkně tahá, určitě to chtělo hodně trpělivosti a práce.Kéž by to Amiho taky tak bavilo. Tak hodně úspěchů a tu historku:lol:Ber mě s :lol:

s malou občas zajdem do řeznictví pro vepřovou nožičku, máme ho cca 30 metrů od baráku a navíc je při cestě, kudy chodíme nejčastěji. Minulý týden se ale slečna rozhodla, že využije situace, kdy já byl ve sprše a přítelkyně si odskočila koupit něco na zub do sámošky. Nechala pootevřené dveře od bytu, takže překážka 1 byla hračka, dole jí čekaly dveře vchodové a jelikož si už zdárně otvírá tak se vydala na výlet...Nedovedu si představit výraz těch paní z řeznictví, když tam došla jako obvykle, ale páníček nikde. Ale jelikož si myslejí, že je to opravdu chytrý pes, obdarovali jí nožičkou, načež slečna považovala výlet za opravdu dobře ukončený a vrátila se domu. Když sem vylejzal ze sprchy, zrovna přibíhala s úlovkem v tlamě a úsměv od ucha k uchu. Napřed sem si myslel, že jí moje drahá polovička vzala sebou a až za dva dny jsem se dozvěděl, jak to bylo. Malá prý přišla před dveře, postavila se na ně a koukala dovnitř. Pani jí chtěli udělat radost a v domění, že jsem někde poblíž, jí donesli nožičku :wink:

s malou občas zajdem do řeznictví pro vepřovou nožičku, máme ho cca 30 metrů od baráku a navíc je při cestě, kudy chodíme nejčastěji. Minulý týden se ale slečna rozhodla, že využije situace, kdy já byl ve sprše a přítelkyně si odskočila koupit něco na zub do sámošky. Nechala pootevřené dveře od bytu, takže překážka 1 byla hračka, dole jí čekaly dveře vchodové a jelikož si už zdárně otvírá tak se vydala na výlet...Nedovedu si představit výraz těch paní z řeznictví, když tam došla jako obvykle, ale páníček nikde. Ale jelikož si myslejí, že je to opravdu chytrý pes, obdarovali jí nožičkou, načež slečna považovala výlet za opravdu dobře ukončený a vrátila se domu. Když sem vylejzal ze sprchy, zrovna přibíhala s úlovkem v tlamě a úsměv od ucha k uchu. Napřed sem si myslel, že jí moje drahá polovička vzala sebou a až za dva dny jsem se dozvěděl, jak to bylo. Malá prý přišla před dveře, postavila se na ně a koukala dovnitř. Pani jí chtěli udělat radost a v domění, že jsem někde poblíž, jí donesli nožičku ;-)

To je šílené...ale dobré ponaučení!

Nejveselší příhodu nemám s mým vlčiskem,ale doteď vzpomínám:) Bydlela jsem v Pardubicích a ten den jsem měla hodně zařizování a celý den jsem běhala po městě a potkávala obrovského psa, kříženec ovčáka a dogy, jak pobíhá bez majitele městem, a jelikož já a psi to je jako vosa o bonbon, tak se mě ho zželelo, a že ho pošlu do útulku, kdybby ho majitel hledal. Pes byl hodný a v pohodě se nechal zavolat, neměla jsem jak ho zabezpečit, bo vodítka a obojky sebou běžně nenosím a pes na sobě nic neměl, tak jediné co bylo po ruce byl pásek od kalhot, celkem razantně mi padaly, městká policie, že mám počkat tak 10 minut, že přijedou, tak jsem psa vzala před řeznictví a vyzkoušela odložení, pes v pohodě ležel a čekal co dostane, na krku ten pásek, tak jsem vlezla do krámu, hrozná fronta a za mnou šla nějaká paní a nechala otevřeno,pes s klidem došel za mnou, a jaké to bylo hovado, tak věttšina lidí utekla nebo mě pustila honem před sebe, prodavačky, že prý kolem chodí už hodiny, tak že mi dají salámek zadarmo. Tak jsme čekali na policii,a krmily salámem, aby pes nechtěl odejít...no sranda, přijelo normální osobní auto a že si psa vezmou...no to bylo tóčo, pes očividně nerad chlapy tak hned vystartoval a to že na něm vysím na mém pásku a padají mi kalhoty mu bylo jedno, tak policisté volali posily...scéna jak z kriminálky...pánové mě znali, tak mě ani nenařkly,ža pes je beztak můj a jen ho chci naučit žrát uniformy..naivně jsem myslela , že zavolají mým kamarádům psovodům od městských, aby přijeli a dodávkou a klecí...přijelo opět osobní auto a vyskákali 3 policajti, že toho psa jako berou a jedou, to se spletli, bo pes zas po nich a měla jsem co dělat abych udržela psa i kalhoty na jednom místě :) tak se nakonec, když už celá pěší zóna stála a koukala na exoty (hlavně na mě jak pomalu ležím na psu) a policajti se konečně dohodli co udělají ... napadl jednoho ten spásný nápad zavolat psovody... ti přijeli a bylo jim jasno, to komando policajtů čučelo, když jsme si s psovody řekli ahoj, a pak hlavně když dostali hned vynadáno, že na odchyt se nevolá posila ale psovod...pes se sice nenechal chytit chlapem, ale do auta a do klece naskočil hned jak jsem mu ukázala. konečně jsem si mohla dát pásek do kalhot:) nakonec si pro psa přijel do útulku majitel, že prý mu utekl za háravkou a už se nevrátil. A já na pět vyděšených policajtů vzpomínám doteď:)

Díky mám hned lepší náladu, moc pěkná příhoda:lol:

Je moc fajn, že máte v okolí příjemné lidi, kteří touhu po nožičce chápou s přehledem, máš opravdu moc šikovnou a chytrou holku, tak ať jí to vydrží a daří se vám:lol::lol:

Zajíček v své jamce, seděl sám ...
 

Aktuálně z dnešního rána: Ono to vlastně moc k smíchu neni, tedy já se rozhodně nesmál, ale pobavit by to mohlo a s trochu nadhledu má tahle historka i vtipnou část. Dneska ráno jsem měl naplánovanou dlouhou procházku do lesa a cestou jsme potkali pani s vořechem, zhruba Dakoušova (5 měsíců) vzrůstu. Vořechovi jsou cca 4 roky, ale je hravej a Dakouš ho má rád. Jak tak spolu běhali, vořech a Dakouš pár metrů za nim, vořech najednou skočil do trávy, ozvalo se zapištění a už utíkal s malym zajícem v tlamě. Dakouš to uviděl, pár skoky ho dohonil, zajíce mu sebral a chvátal k neumětelům.
Hergot, já mám pochopení pro to, že byl hladovej, že když krmim masem, tak asi ví co s mrtvym zajícem a je jasný že každej přece rád žere v klidu! Co mi ale fakt hnulo žlučí, že ten blbeček místo aby s tim zajícem běžel někam do křoví k rybníku nebo do lesa, zamířil si to zpět do sídliště, přímo skrz dav dětí a rodičů před školou. Těch nepřátelských pohledů byla většina, ale jedna hodná mamina měla pochopení a navigovala mne kam dál.
Chvíli jsem Dakouše pronásledoval, on vždycky zajíce zvedl a poponesl a jednou se dokonce začal vracet ke škole. No obešel jsem ho velikým obloukem, takže se otočil zpět od civilizace :-). Nechal jsem ho vklidu si lehnout a začít žrát a pomalu jsem se k němu blížil a normálně na něj mluvil. Je zvyklý, že mu kecám do jídla a hladim ho a tak mne nechal dojít až k němu, kde jsem ho chytil za obojek, milému zajíčkovi přišlápl hlavičku a Dakouše odtrhl. Všechno proběhlo v klidu, bez vrčení a ohánění, jen jak jsem ho odváděl, tak ještě chroupal. Je trochu škoda, že ze zajíce zbylo to nelprospěšnější, tj. hrudník a vnitřnosti, ale přišlo mi nevýchovné mu to nechávat.
Cestou domu jsem s nim lezl kanálama, abych nemusel někomu vysvětlovat, od čeho má nohy, hrudník a mordu celou červenou.

Milý Jeřábku, tvá historka nezklamala a ikdyž je takřka tragická nás tedy pobavila. To našeho Amiho, kdyby u mě někdo viděl se zajícem v hubě, tak by to určitě tak dobře nedopadlo. Máš pěkného filutu, a to se mi moc líbí a já bych asi sice v tom momentě byla rudá až do té doby něž by na mě kouknul těma nevinýma očkama:lol:, no a tvá věta "přišlápl hlavičku" ta nemá chybu. Já bych sice hlavičku nepřišlápla, bylo by mi zajíce líto, jsem cíťa, ale v tvém podání si to dokážu živě představit:lol:A toho lišáká jak utíka do civilizace též:lol:Náš Ami dnes též viděl přes klec pani králíkovou a nějak se mu od ní nechtělo, no jsem zvědavá až v květnu přijdou kozy a ovce, co bude vyvádět, no snad nám je nesežere, a doufám, že pan rys, taky ne. Tak zajícům zdar.;-)

Jsou to naši lovci;-) Doma občas strkám čubu mezi králíky a zatím jim nic nedělá ani když je tam chvíli sama. Ale k tématu Vždy s úsměvem. Dneska bylo hezky, tak jsme poprvé pověsili prádlo ven od té doby co máme doma Čv... :shock: :lol:

Nebojácný obranář
 

Tahle příhoda neni ani tak vtipná, jako mne spíš tak trochu dojala. Máme štěstí na prima štěndo, ani teď v osmi měsících se ničeho moc nebojí, lidi má rádo a psy samozřejmě taky. Zhruba ve čtyřech měsících se zájmem pozoroval ze 3 metrů jak řežou asfalt :lol:.
Jediný s čím máme tak trochu problém je vysavač. Nevadí sám o sobě a ani s nástavcem není problém a pokud nemá Dakouš pocit že na něj nástavec přímo útočí, tak kolem sebe nechá i vyluxovat. Jakmile ale sundám nástavec a luxuju jen s hadicí, je problém. Asi se mu nelíbí to syčení a kroucení hadice a tak před ní couvá, štěká na ni, cení zuby občas i chňapne, ale hned pustí a rychle vycouvá.
Dneska jsem vysával jen s hadicí (rozkousanou svíčku v koberci :lol:) a probíhalo to jako vždy. Napadlo mne jak asi bude reagovat, když ten "had" zaútočí na mne. Párkrát jsem si ji zprudka přisál různě po těle, a pak jsem nasimuloval útok na hlavu a nechal ji viset na tváři.... a to moje zlato překonalo samo sebe, skočil, hadici chytnul těsně u mé tváře, strhl ji ze mne a odtáhl co nejdál.

Honza

Tak taky přidám příhodu ze dneška.
Je to asi 14dní, kdy se u nás sešla na procházku 4 půlroční štěnda. Šli jsme po lese a tenkrát někdo prohlásil: "Tady něco smr" no a psi už mazali do lesa, majitelé za nima a stihli se krásně vyválet. Ten můj si čuchal na druhé straně cesty a než se vzpamatoval, visel na vodítku a já už se bavil, jak se dalším válí psi v mršině.
Dnes jsme šli tou samou cestou. Připraven na tuto situaci jsem si psa odchytil 100m předem a až 150m za tímto místem jsem ho pustil. Hned na místě zvedl čumák, otočil se a běžel na jistotu. Okolo mršiny poskakoval, očichával a když jsem byl tak 20m od něj, tak na povel "ke mně" se na mě podíval, pořádně se vyválel i s brašnama a předvedl nejúžasnější přivolání za posledních pár měsíců. Následně mi ujel vlak, protože když něco smrdí na 20m daleko, tak je potřeba to vykoupat :)