žárlivost
 

Ahojky všem,
máme štěňátko, kterému jsou dva měsíce. Když jsme s Arískem byli na procházce, tak jsme se potkali s 3,5 měsíční fenkou NO (Zara). Podotýkám velmi roztomilou. Takže jsem si ji chtěla pohladit. Jenže když Arísek zjistil, že ji hladím, tak se ten náš malý lumpik začal po ní sápat, vrčet a štěkat. Když ji odehnal, tak se vrátil zpátky ke mně a stoupnul si významně tak, aby ona viděla, že ke mně nesmí. Když se ke mně jakkoliv přiblížila, tak se to opakovala. Bylo to dost překvapující, protože jinak si pejsků skoro vůbec nevšímá. Mám pocit, že kdyby nebyli, byl by šťastnější. Nejvíc mě asi dostalo to, že si to nedovolil pouze k ní (jakožto ke slabšímu jedinci, což velmi zaručeně pozná), ale i k pejskům daleko starším a silnějším, i když ne tak suveréně, jako na Zaru. Moje otázka zní: "Co mám v té situaci dělat? Nechat ho a podporovat nebo mu říct, že se to nesmí?".
Je mi jasné, že jsou mu dva měsíce a je to strašně moc roztomilé (a hlavně potěšující), ale až mu bude o pár měsíců více, tak už to tak roztomilé asi nebude.

Ahoj, zkus to nejen tady, ale i na poradně Rudy Desenského. Celkem jsem zvědav na odpověď.

..na druhou stranu, Sofču nepřepral, i když jste si ji hladili a šla za vámi:rock_3

Ahoj,

hele tak jak to tak sleduju, tak ty naše děcka Vám dělají je samou radost :rock_3. Aris bude hodně sebevědomej a bude si tě moc hlídat. Teď bych to nepotlačoval. Je t zravej vývoj. Dělá si svoje místo na světě...jen to sleduj a kdyby to přešlo přes únosnou mez, tak to řeš. Toto je myslím normální. Becky to dělá do teď ;-) A nejvíc "upozorňuje" ridgedback(y)" :lol:

Ondra.

Balthasar to dělal taky, odháněl ostatní psy, jakmile se chtěli přiblížit ke mě,nebo k příteli, sám o sobě na volno si s nimi hraje, dělá to dodneška a stejně tak špatně snáší, když se ke mě přiblíží jakýkoli chlap. Přítele "toleruje" :rock_3 a kamarády také překousne,ačkoli s pohledem typu: "Kdybych mohl, natrhnu ti kalhoty".
Poprvé to přepísknul,když mu bylo půl roku a začal vyjíždět právě i na mužské v okolí, bylo mu to okamžitě zatrhnuto, tak už drží jazyk za zuby a zuby za pysky. ;-)

Snad to nějak vyřešíme a nebudeme muset někomu "zašívat kalhoty" :lol:

I tohle se může stát ;-) Becky jedné paní poupravila tričko na "lepší model" :lol: ale naštěstí to nemyslela zle, prostě když běžela kolem ní,tak jí chtěla pozdravit a zatahala jí za tričko :lol: Paní to vzala úplně v pohodě a omluvu přijala s širokým úsměvem;-)

Jj...:lol:. Ale musíme se pochlubit-vypadá to, že noc už přečkáme jen s jednou louží a ráno nemusím běžet ven v pyžamu, ale už se můžu aj v klidu obléct a Sofi se vzorně vyčůrá až venku.
..pravda, s postelí to je zatím stálý boj:|:roll:.

Taky mě docela zarazilo, jak je Akkon čistotnej i v kotci Za noc udělá sice jeden bobek, ale ráno se přivítáme, jdeme ven a on se během prvních pěti minut vyčůrá, udělá bobek a zase vyčůrá. Vevnitř už mi udělá taky louži jen víceméně když ho např. v hospodě hodim na vodítko ke stolu a odejdu si na záchod. Prostě pořád funguje "Jdeš pryč? Tak si to ukliď" :lol:

Jo! To je přesný!! Bobky už máme vyřešené dost dlouho, na procházkách to funguje přesně jak píšeš..a s loužema-na truc- doma(příp. jinde) taky.:lol:. Jsou to čísla! Kolega byl dnes v šoku, když jsem řekla, že si Sofi igelit z postele stahne, aby se mohla vyčůrat na matraci...že to je teda fakt úžasný...jak jeinteligentní a mělo by se toho nějak využít. Jsem řekla, že mu ji půjčím...na tu postel:lol:

Taky půjčuju Akkona holkám, co se nad ním rozplývaj... obvykle mi končí nejdýl za deset minut zpátky, že to vypadá, jak kdyby ho týraly :lol:

Takhle majetnické sklony u dvouměsíčního štěněte? Nemá spíš ze psů strach? Jestli příčinu jeho chování vnímáš správně, tak se zařiď tak, ať v budoucnu nemusíš řešit důsledky, které správně předpovídáš v konci své citace ;-)
Čévéčka jsou ve všech naučených zlozvycích velice urputná.

Byli jsme s bráškou v zoo a skutečně se chová majetnicky-pokud se k majitelce přiblížila Sofi, tak přesto, že Arísek byl někde o dost dál, přiběhl a bránil majitelku-nelíbila se mu Sofi u majitelky

Hm, tak to začíná brzy... pro takhle malé štěně je nutné volit přijatelnou formu domluvy, ale rozhodně netolerovat. Takhle si totiž prcek prosazuje svou. Panička si může hladit kdy chce koho chce, on by do toho neměl "mluvit". Ono totiž nejde jen o to "Já tě budu bránit" ale i o " Já si budu dělat co sám uznám za vhodné" . To prvé je sice fajn ale to druhé bývá problém.

Je mi jasné, že je to sice velmi roztomilé, ale taky že je to špatně. Jenže co je přijatelná forma domluvy, když vůbec neposlouchá nebo spíš nevnímá neboť je naprosto pohlcen svojí žárlivostí v ten moment.
Na druhou stranu, když si Sofinka brala z jeho krmení, tak neceknul ani slovo. Za to Sofinka se hrozně moc zlobila, i když dlabala z jeho. Jenže jak je to odnaučit? Tím, že jim dáme 220V? Nebo že je vytaháme za kožíšek a řekneme fuj? Spíš by mě zajímala rada, jak na ně. Když něco udělají špatně, jak jim vysvětlit, že se to nesmí.
Třeba nechápu ani to, proč když má žrádlo v mističce, tak nevrčí. Člověk mu do toho hrabe, nabere si a nic. Naproti tomu, když má žvýkací kost, tak je najednou jak proměněný - vrčí a zahlíží. Což si dovolit taky nesmí. Jenže co mám v té chvíli udělat? Říct fuj a vzít mu kost? Protože ono to nezabírá. Někdy si vás ani nevšimne a je jak zlatej. Přitom si ho hladíme jak po těle, tak i po čumáku a nic. Pak nevím co se stane, ale začne vrčet a není to zrovna moc milé. Řeknu fuj a přestane. Ale vím, že když za chvíli příjdu, bude se situace opakovat. Takže co teď?

PS: Zdravíme Sofinku a Akkonka a blahopřejeme k čůrání.

Nejsem sice váš chovatel který by měl radit, ale když už jsem se do debaty vložila ... Žárlivost u psů jsem nikdy nemusela řešit, možná proto že jich mám víc než potřebuju ;-) a oni jsou na rozložení mé pozornosti zvyklí. Kdyby ale k něčemu podobnému došlo a některý z mých psů se dožadoval pomocí zubů a vrčení pozornosti asi bych rázně zakročila. Mám ale psy velké a u štěněte budeš muset volit jemu přijetelnou formu napomenutí. Chyť ho za kožich a důrazně mu takové chování zakaž. Je celkem jedno co mu řekneš, protože pes stejně vnímá spíš intonaci než slova. Snaž se jeho pozornost přesměrovat na sebe, případně na něco zábavnějšího než je druhý pes. Některé věci se po netu těžko popisují ale důležité je si uvědomit, že takhle se chovat nesmí.
K tomu krmení: Já dávám psům žrádlo v klidu. Starým volně a mladým v kotcích, aby měli na jídlo klid a nikdo je neobtěžoval, to samé platí i pro lidské členy naší smečky. Když psi žerou nikdo k nim nechodí. Proč taky? Není důvod. Když chci psu odebrat kost, jakože to zbytečně také neprovozuju, zavolám ho k sobě a vyměním za něco lákavějšího. Pokud půjdeš ty směrem k jeho pelechu na kterém hoduje s úmyslem vzít mu dobrotu. bude vrčet. Dělá to většina samců.

Chovatelé jsou naprosto skvělý a kdyby byl takový každý, tak by si Svět mohl jenom pískat.
Jde jen o to, že víc hlav, víc ví. Může se sejít deset lidí a každý uvidí jednu věc, která se stala, zcela jinak a hlavně ji nejspíš bude i jinak řešit (a o to mi i jde).
Každý vychovává své pejsky podle svého nejlepšího uvážení (pravda, ne vždy) a každý využívá i jiné nástroje. Jde mi jen o to dozvědět se co nejvíce info a pak aplikovat na to naše srdíčko.
Jak se učí on, musím se učit i já mu lépe rozumět;-). Přesto moc děkuji za rady.

Jj, souhlasím s Tisethor. Ze stejného důvodu jsem založila téma na čůrání do postele. Ne proto, že by chovatelé neporadili, ale proto, že různí majitelé a chovatelé mají různé zkušenosti a znají různé fígle.

Danielo proč je tohle forum teda vůbec založené,když mají radit jen chovatelé?! Já myslela, že je normální, že si zde lidi radí a dělí se o své radosti a starosti. Myslím si, že jako chovatelé nic nezanedbáváme a většinou se nás majitelé našich pesanů ptají na náš názor než ho dají sem, ale jak holky říkají, víc hlav víc ví... ;-)
Zdravíme všechny naše prcky!

Naprostej souhlas s Anarvin Kdyby se chovali všichni chovatelé jako oni, tak by snad neexistovalo zkažený ČVčko. Jsme spolu v kontaktu prakticky denně a kdykoliv bylo něco potřeba nebo byl s něčím problém, tak oni byli ti, kdo poradil nebo hledal, jak situaci vyřešit.;-)

Trochu mě zaráží že se pozastavujete víc nad podružnou částí mého příspěvku než nad tou důležitou které se týká celá tato debata :shock:
Další vysvětlení tedy k nepodstatné: Rozhodně jsem se nechtěla nikoho dotknout, nebo naznačit že se chovatel dostatečně nezajímá. Moje poznámka byla spíš myšlena tak, že chovatel by měl být ten na koho se s případným problémem nejdříve obrátit. Že se do debaty vložil jsem nazaregistrovala.

Možná proto, že jsme tu jedna velká rodina;-).
Nechme to být, prostě jsme se jen špatně pochopili, v tom kdo co chtěl a nechtěl říct, či jak to mělo vyznět.
Taháním kožichu jsme už prošli, jenže ho to vytočilo ještě víc. Začne vrčet a kousat. Tak jsme si ho dali hezky na lopatky, ale moc se mu to nelíbilo. Tím nechci říci, že by pak přestal, ba naopak.
Na to že mu jsou dva měsíce si někdy dost dovoluje (ale tak myslím, nejsme určo jediní), to mi je jasné. Příjde mi, jak když něco utneme a už to přestane dělat, tak se najde věc jiná:roll:.
Hmm, asi nezbyde nic jiného než pokračovat v tahání kožíšku nebo chytnutím za tu jeho roztomilou tlamičku.
Jinak díky.

Wow a to jsem si myslela, že je Balt předrzlý zmetek... :twisted: No, to co tu popisuješ bych si od psa líbit nenechala, jen by to zkusil a už by byl napomenut. Samozřejmě, že Balt občas taky přestřelí, ale toho většinou stačí okřiknout a dá pokoj. Na dvouměsíční štěně mi příjde přeci jen trochu moc ofrklý... Ale nejsem chovatel, ani zkušený majitel, Balthasar je moje první ČsV, a ačkoli jsme měli spoustu velkých psů, ČV jsou silná individua a je k nim potřeba úplně jiný přístup... :roll: Myslím, že každý člověk má nějakou představu co a jak se svým psem, než přijde jeho první ČV a kompletně mu překope plány. ;-)

Ahoj,

Tak jako jeden z chovatelů :) O tom překopání celýho systému výchovy psů víme svoje, to jsi trefila Irisdane :p:twisted: Říkali jsem každýmu, že ČV není normální pes :lol::lol::lol: Becky byla taky taková, ale ne tolik to je fakt. Musíš najít místo, který mu bude silně nepříjemný aby to nebral tak, že zkoušíš co vydrží...byl takovej od mala, nedal se. Nicméně pokud toto fungovat nebude, hodně silnej tón hlasu by mohl pomoci taky. Nesmí to být ale zařvání, že by z něj měl panickou hrůzu.
Pokud je na Tobě takhle závislej (jako každý ČV nějak je), tak to zkus vyloučením ze smečky. Nevšímej si ho, nehraj si s ním, třeba ho nech i někde mimo Vás a hraj si s tím psem na kterýho vyjel atd. Vím, že toto nejde aplikovat ve všech situacích, ale je to taky recept...pak ho milosrdně přijmi zpět. Řekl bych, že toto pomůže nejvíc. Musíš mu dát vědět, že není chtěno aby takhle žárlil.
Jak jsem ale už napsal, sleduj to, ono s věkem od dost věcí upouští...

Ahoj, Ondra.

No, já ať svého psa sleduji jak chci, od ničeho neupouští, všech svých zvyků se drží zuby nehty.Jako například, že když ráno chodím do práce,venčím ho v pět ráno, od jisté doby mě KAŽDÉ ráno chodí budit v pět a chce ven ( o volnu je to na roztrhání na cucky). S tím okřiknutím to u našeho vlčete taky nebylo tak snadné, když jsem to zkusila poprvé (okřiknout ho) kouknul na mě pohledem "na koho to ječíš, ty hysterko" a s ledovým klidem sobě vlastním opustil místo, ze kterého jsem ho zrovna nemohla vyhnat. A jeho reakce na to je stále stejná. Nemůžu si stěžovat, poslechne (občas), neutíká (relativně), honí zatím jenom holuby (pokud není v okolí něco zajímavějšího) ;-) , ale jsou chvilky, kdy lituju toho, že jsem neposlechla maminku a nepořídila jsem si nějakého kapesního pinče :twisted: (což Baltovi s radostí opakuju, když mě vytočí. Nevěřili byste, jak uražený výraz umí nasadit)

Irisdane-s tím vstáváním je to přesný,my máme nastaveno mezi šestou a půl sedmou,když se čuba začne mlít,tak vím,že za chvíli zazvoní budík.víkend nevíkend.:evil: Na čévéčka IMHO neplatí žádné řvaní ani třepání za kožich,nad to sou povznesený a pošlou vás někam pod ocas.někdy je to těžké,ale stačí zachovat klidnou hlavu,mít "duševní" převahu,jakože tohle vás nemůže rozhodit a prohodit k psiskovi něco arogantním tónem,jako aby se nepos....,pokud třeba vrčí.Nebo mi čuba nepřijde na přivolání a nemá stopku,tak ji se slovy "trhi si" nechám venku,jak mi to teď předvedla u Rudy Desenského na free sobotě. s tou žárlivostí se taky doporučuje a dle mých známých i osvědčuje,hladit protistranu co nejvíc,ať se malej staví třeba na hlavu.mít čévéčko je jako mít kurz sebeovládání,který trvá nejmín 10 let.:rock_3 Furt se učím....

Jo, to je přesné!:lol: Docela se mi to hodí ale občas už je to fakt na nerva:-/. Máte někdo typ, jak zamezit (podle mne) hysterickému skákání na vše a štěkání při odchodu z místnosti? Okřiknutí nefunguje,vrčení taky ne, kožich taky ne a tlama taky ne. Pochvala, když je hodná taky ne:roll:

já si jí nevšímám,ona nebejvá v jiný místnosti často,akorát někdy chceme s přítelem chvilku pro sebe,tak u toho jako bejt nemusí a když ji zavřem na chodbě,tak vyvádí,ale já si jí nevšímám,prostě nedělám nic.když jí pouštím potom dovnitř, tak se snažím vystihnout moment,kdy je zticha,jako aby si nemyslela,že si tím pištěním něco vymohla.:rock_3

Tak tak, nevšímat si jich je nejlepší.ono je to časem přejde. Ačkoliv je to pokoušení trpělivosti nás i sousedů... :twisted: Ale Ti mají zase staforda, takže jsme si kvit, taky to není žádné zlatíčko :D Balthasar se vcelku rychle odnaučil dělat věci, po kterých jsem ho začala absolutně ignorovat (skákání při vítání, vrčení, když jsme se s přítelem doma objali apod.)

...jo, třeba to skákání při vítání jsme zvládli docela rychle..ale na ty dveře a ostatní nábytek skáče i v mé nepřítomnosti-je to slyšet (i přes vchodové dveře)..tak nevím, jestli to ignorovat, nebo chválit přes dveře-když je klid..:|

Uznám, že s tímhle jsem si taky nevěděla rady, ale Balt to prostě časem přestal dělat... Teď akorát občas skočí na zeď nebo na dveře, když odcházíme nebo když nejsme doma,ale na nábytek už naštěstí nehopsá.

když odcházím jako poslední,tak ji někdy slyším,jak skáče a buší packama na dveře,stěnu vedle dveří máme celou omlácenou až na beton.:twisted:já se teda snažím se s ní neloučit ani nevítat,ted je s ní přítel doma,protože nepracuje,tak až bude,tak jsem zvědavá,jak bude vyvádět,musím si to nepřipouštět a neřešit to. když jsme doma,může kromě kuchynské linky a PC stolu všude,na křeslo,pohovku i konferenční stoleček,my ho nepoužíváme,tak at si tam je.KDyž je sama,má k dispozici jen chodbu a ložnici a s postelí umí pravé divy,krásně ji rozhrabe,roztahá,co se dá,hlavně ,že se zlatíčko zabaví:roll: psi si rádi vynucují pozornost a třeba okřikování je taky pozornost a je jim fuk,že negativní

Jo, když odcházím, taky se s ní neloučím. Jen vše zabezpečím, v rámci možností..někdy jí dám něco navíc-na zabavení (třeba ucho, nebo hračku-na kterou se tvářím, že je děsně zajímavá) a jdu. Když přijdu..tak napřed projdu pokoj..pokud je vše v pořádku (tedy hlavně suchá postel) tak ji co nejvíc pochválím..ale to už se dloooooouho nestalo:roll:. Teď taky když vejdu, spíš kouká a čeká co bude..Byt není můj, takže total demolice nesmí nastat:-(

Nevím jak chápeš pojem tahání za kožich. Když si štěně přidržíš za kůži na tvářích a přiměřeným tónem hlasu ho uměrníš, pochopí. Trest ale musí přijít okamžitě po prohřešku. Musí být rychlý, nemá význam psa nějak dlouho deptat. Stejně si ale nepamatuju, že bych někou situaci se svými štěňaty musela v tomto věku takhle násilně řešit. Příjde mi to dost brzy.Házet dvouměsíční štěně na záda je hodně drsné a jsem přesvědčená, že vůbec nerozumí. S touto metodou se u nás roztrhl pytel po odvysílání jednoho pořadu s R.Desenským. Těměř na každé čévéčkářské akci se najde někdo kdo tímto způsobem "usměrňuje" ještě víc vzdorující psisko.

...a nějaké alternativy? Pokud štěně dělá vyloženě něco co nemá a na nic nereaguje-nic na něj neplatí? Taky se mi to nelíbí, ale na Sofi dost často nic jiného nefunguje:roll:. Neříkám, že hned to obracení na záda..ale třeba chycení za tlamu. To je jediné, co na ni platí (- uklidní se), když selže nějaké okřiknutí, snaha o odvedení pozornosti apod. ..když je příliš rozjívená..

jen podotýkám,když se už daniela zmínila o tom pořádu Rudy Desenského. Bylo to tam dost neštastně použito,ruda psy běžně na záda nevalí ani je nekouše. když už musí sáhnout k takové metodě,jako je "na záda",tak je to většinou pes,který mu už jde po krku a určitě ne proto,aby se pomazlil.viděla jsem jaké psy tam na převýchovu má nebo měl. o tom obracení na záda u štěnat,nebo kde to není nutné se vyjádřil zhruba slovy,že proč zbytečně ukazovat trumfové karty. Jenže bohužel lidi si z pořadu odnesli to,že desenský kouše psy,proto je už o hodně opatrnější při kontaktu s médii, a dost si rozmyslí jaké informace vypustí na veřejnost,aby si to zase někdo nevyložil po svém...

Chycení za tlamu je psu naprosto srozumitelný signál. Je založený na vnitrosmečkové komunikaci. Otáčení na záda sice také, ale podívej se na nějaký dokument z života vlků. Vlk který se otáčí na záda tak činí v drtivé většině případů sám, protože uznává přirozenou autoritu vlka, kterému se tímto maximálně koří.

Ale jo s tím souhlasím. Psi u Rudy jsou většinou trochu jiná sorta než ti o kterých je tady řeč. Přesto tomu otáčení moc neholduju. Když se nepovede jednat rychle a šikovně, je výsledek horší než lepší. Málokterá ženská má na to povalit stejně těžkého psa jako je sama ve vteřině na lopatky.

Jj, takže ta tlama je v pořádku. Ok. Díky:)

Jj :)
Malá ukázka jak se "tváří" pes přirozeně podřízený svému pánu.
http://picasaweb.google.com/smecka13/TajgaAliasMicinkaAliasTulenVAkci#

Teda! Tuleň je bezvadný:lol::rock_3 To budu muset Sofču taky naučit!

přesně tak,co se neudělá do vteřiny nebo dvou od přečinu už se nemusí dělat vůbec a když se to neumí,tak to fakt dělá víc škody.stejně jako ,že se má štěně vytřepat za kůži na krku,prý to tak dělá máma štěnatům.je to blbina,takhle ,co jsem odpozorovala ,když si hrajou štěnata, se loví a dáví kořist,že se s ní třepe,aspon arwen si takhle hraje. co jsem viděla u její mámy,tak max.vezme hlavu nezbedy do své tlamy a chvilku ji tam nechá. Ale ty to máš určitě odpozorováno líp si myslím,vzhledem k tomu,že jsi chovatelka. Co se týká žárlivosti,tak zatím se čuba nijak neprojevuje ani ke psům ani k příteli. Ale jinak ty fotky tuleně jsou kouzelné:)