Pádlování packama po průšvihu? Běžné. Zalehne, sklopí uši a vyčkává. Někdy to zkusí i při přivolání, ale to se musí zatrhnout a důrazně vysvětlit, úplnýho vola zase ze mě dělat nemůže. Někdy to zkusí i na cvičáku, situace: povel ke mě, pes na místě zalehne, překulí se na záda a plave, to je pak něco, ostatní vůbec nechápou. Nejlépe ovládá povel volno, na ten reaguje naprosto spolehlivě jak neřízená střela obletí všechny psi, zboří vše co mu stojí v cestě. Zřejmě bychom měli udělat nový zkušebák specielně pro čsv, oni si ty povely tak nějak upravují po svém. Myslím že přivolání je nikdy nekončící příběh o tom kdo má v danou chvíli navrch. Pozitivní je, že ten kdo cvičí s čsv je po nějaké době slušně duševně odolný.
Dan (pesan Alf z Malého ráje, stáří 23měs.)

Přivolání
 

Tak na cvičáku přivolání máme, tam prozměnu občas neznáme povel volno ( pokud někde v dáli neleží chodka Sára).

Přivolání
 

Tak na cvičáku přivolání máme, tam prozměnu občas neznáme povel volno ( pokud někde v dáli neleží chodka Sára).
S tím zkušebákem by to nebylo špatný - disciplína drbání bříška , "neslyšících" pejsků a ukřivděných pohledů by určitě měla úspěch.

Re: Přivolání
 

Ještě bych přidala disciplínu žraní koňských kobližek na rychlost. Tam by hodně čévéček nasbíralo rychle body :cheesy:

Re: Přivolání
 

Ještě navrhuju disciplínu v odmlouvání. Určitě to taky znáte, pesan chce strašně moc udělat něco o čem mooc dobře ví že nesmí, tak se začne kroutit a tak jako mručivě kňučet. Vždycky mám co dělat, abych nevybuchla smíchy. :cheesy:

Co takhle zkusit elektrický obojek když neposlechne na přivolání? 8)

Přivolání
 

A je to tady.
Elektrika a ostnáč a psi s infarktem.

No, sleduju diskuzi a vidím, že se dostává do kolejí, kde zase zřejmě dojde ke konfliktu o používání některých výcvikových pomůcek.
Ostnáč a elektrický obojek jistě jsou dobré pomůcky, které ovšemm nepatří do rukou amatérům. Měly by se používat jen pod dohledem zkušeného výcvikáře, který ví, jak je použít. Zvláště elektrický obojek jistě může pomoci ale také může psa zcela zničit.
Mimochodem i špičkoví psovodi (myslím tím teď profesionální psovody, nikoliv sportovní) např. ostnáč běžně při výcviku používají. Osobně jsem viděl používání ostnáče i elektrického obojku při výcviku slepeckých a asistenčních psů. Jde jen o to, jak ho použít a kdo ho používá. Člověk, který vyškubáním psa na ostnáči pouze řeší své chyby ve výcviku jistě není ten, komu tahle pomůcka patří do ruky.


K Radkovi :
Nemyslím, že infarkt u psa má něco společného s ostnáčem nebo elektrikou. Zatím nikdy jsem o podobném případu neslyšel.

K Lence :
Lenko, je jistě dobré, zeptat se na radu jiných čévéčkářů na našem fóru ale nebylo by spíše lepší, zajít se svým psem k nějakému zkušenému výcvikáři ? Na fóru mohou lidé psát pouze o tom, jak oni sami problém řešili u svých psů ale nikdo Ti asi bez znalosti Tvého psa neporadí, jak nejlépe postupovat v jeho případě.

Přivolání
 

[quote="Pavel"]
Ostnáč a elektrický obojek jistě jsou dobré pomůcky, které ovšem nepatří do rukou amatérům.

Zvláště elektrický obojek jistě může pomoci ale také může psa zcela zničit.

== Až sem s Vámi souhlasím.

Osobně jsem viděl používání ostnáče i elektrického obojku při výcviku slepeckých a asistenčních psů.

==Myslím si, že LenkaT neměla na mysli ze svého ČSV udělat tento druh psa.

K Radkovi :
Nemyslím, že infarkt u psa má něco společného s ostnáčem nebo elektrikou. Zatím nikdy jsem o podobném případu neslyšel.


==Tak to já o takovém případu slyšela.

Dokonce mě se stalo, že se mi briard dotkl el.ohradníku, a klepal se tak, že bylo velké štěstí , že měl srdce v pořádku.

To aby si dal majitel psa nejprve vyšetřit jestli takovou "pomůcku" zvládne, tady nikdo neřekl ani slovo.

A debata probíhala docela příjemně o specifikém chování našich psů. Nebo né?

Re: Přivolání
 

Jistě ne ale jasně to ukazuje, že ani ostnáč ani elektrický obojek nejsou žádnými zakázanými, nedoporučovanými nebo nepoužívanými pomůckami. Opak je pravdou. Oba jsou velice dobrými pomocníky, zvláště v případech, kdy nelze jinak. Ale musí je užívat člověk znalý.

Hmm, nevm. Já mám na pozemku elektrický ohradník a nikdy s ním žádný pes neměl problém. A o tom, žeby pes zemřel na infarkt kvůli ohradníku, elektrickému obojku nebo dokonce ostnáči jsem skutečně neslyšel. A myslím, že existují i silnější podněty a takový pes by nemohl přežít ani např. ohňostroj nebo příjezd houkajícího vlaku na nádraží.

To je sice možné i když neznám žádné vyšetření, které by osvědčovalo možnost nebo nemožnost použití ostnáče nebo elektrického obojku. A pokud je pes nemocný, tak to majitel jistě ví.

Probíhala a probíhá. Já jsem jen po reagoval na trochu konfliktní příspěvek od Vás. Nic víc a nic míň. Debata jistě bude probíhat i nadále.

Re: Přivolání
 

Hmmm,to je zvláštní formulace.Nevím,co si pod ní představit?

Re: Přivolání
 

Danielo, co řešíš ? Tady ta diskuze je o problémech s přivoláním. Jeden z diskutujících tady normálně zmínil používané výcvikové pomůcky a druhý na to konfrontačně odpověděl jakýmsi démonizovánm těchto pomůcek. Já jsem pouze vysvětlil, že se běžně lidmi znalými používají.
Nevím, proč řešíš nějaké formulace ? Chceš zde vyvolávat zbytečné spory ?
Ano, každá výcviková pomůcka slouží k tomu aby byla použita tehdy, když jinak nelze. Bez vodítka a obojku psa nenaučíš chůzi u nohy, bez aportu aportovat. To je snad jasné. A tak se ostnáč například používá pro zdůraznění povelu v případech, kdy pes je zaměstnán něčím jiným, co je pro něj mnohem silnějším podnětem (např. pro psy, kteří rádi koušou se ostnáč používá pro naučení pouštění na povel, protože při zákusu pes prostě na nic jiného nereaguje). Mám kamaráda, který je profesionálním psovodem Policie ČR, má vystudovanou vysokou školu, obor chovatelství, do práce chodí nikoliv se služebním psem Policie ale se svým vlastním a i na služebních i sportovních soutěžích a závodech se vždy umusťuje na předních místech. Ten používá ostnáč zcela běžně i např. při výcviku poslušnosti. Nikoliv ale tak, jak si diletanti představují a jak ho také používají. Nikdy neškube s vodítkem tak, aby psovi způsobil bolest. Ostnáč je pouze na krku psa a psovodovi stačí pouze s ním mírně "poťukávat". Tak se pes naučí přesnému provádění cviků aniž by psovod musel drsně škubat se stahovákem. Pro oba je takováhle práce pohodlnější a výsledek tomu také odpovídá.
A abychom se tedy vrátili k tématu, co Ty poradíš Lence ? Jak Ty odnaučíš psa běhat za zvěří ?

Re: Přivolání
 

Pavle,nic.
Jen mě překvapila tvá formulace - "když nejde jinak".
Co se týče profi výcviku,pochopitelně souhlasím,ale u výcviku sportovního,notabene u výcviku čévéček, mi ostnáč prostě nesedí.Je to věc názoru a vím,že spoustua lidí opravdu dosahuje tímto způsobem výsledků.Dle mého by ale u sportovního výcviku "mělo jít jinak" neboť tam jde o zálibu(neboli o prd) a ne o život.

Re: Přivolání
 

Danielo, než budeš něco psát do fóra, pečlivě se podívej, o co v něm jde. Tady nikdo neřeší žádný sportovní nebo služební výcvik ale přivolání psa, který běží za zvěří. Myslím, že pan Zbijowski nenavrhoval žádné používání ostnáče nebo elektriky při sportovním výcviku.
Opět se tedy vracím k tématu. Co bys Ty poradila Lence aby se její pes nechal odvolat, když běží za zvěří ?

Re: Přivolání
 

Právě,že jsem četla pečlivě :-) a proto mi tvá poznámka neunikla. :mrgreen: Dobře víš,že jsem nereagovala na pana Zbijovského,ale na tebe.

Co se týče přivolání:u čévéček se mi nejvíce osvědčilo docílit změny významu slova ke mně.Slovo ke mně neznamená pojď sem a já tě připnu,ale znamená maso.V běžných situacích(vědí- li psi,že maso opravdu mám)to funguje hodně spolehlivě.S lovením nemám problém ani u Tajgy ani u Agara,nevím proč,ale žádný z nich zvířecí stopu nevyhladává.Bude to nejspíš tím,že Agar je lenoch a Tajga je závislák.Hlavním lovcem je u nás Ambra(kříženec No),ta funguje na vrhání řětízu,či vodítka,spolehlivé to je ale jen do určité "dohoditelné" a odvolatelné vzdálenosti.Vyplatí se psa v této vzdálenosti stále povelově udržovat,což ale vyžaduje určitý stupeň poslušnosti,který u půlročního čévéčka nepředpokládám.Je velice těžké psa cvičit po netu a neodvažuju se dávat nějaký univerzální návod.Pokud není poslušnost, je jediným bezpečným řešením stopovačka.Aspoň prozatím.

Jo a mimo té poslušnosti také zdravý respekt z pána,který je nutný budovat vlastně již od prvních dnů.Jeho "budování" ale bohužel po netu také popsat neumím :lol:

Re: Přivolání
 

[. Ale musí je užívat člověk znalý.
= Opravdu nevím, že by je používali běžně.

Hmm, nevm. Já mám na pozemku elektrický ohradník a nikdy s ním žádný pes neměl problém.
= Pokud si tím jste jistý , tak to je jedině dobře pro Vaše psy

[ neznám žádné vyšetření,
= Na srdce je to třeba EKG =

které by osvědčovalo možnost nebo nemožnost použití ostnáče nebo elektrického obojku.
=Samozřejmě jsem neměla na mysli ostnáč a to určitě dobře víte

A pokud je pes nemocný, tak to majitel jistě ví.
= Kdyby to každý majitel věděl, tak by to bylo prima. Bohužel to tak není. To potvrzují např. náhlá úmrtí zdánlivě zdravých psů.

Já jsem jen po reagoval na trochu konfliktní příspěvek od Vás.
jakýmsi démonizováním těchto pomůcek[/quote]
= Je to můj názor, a pokud mám psa pro radost, tak jako pomůcka je maso přijatelnější pro mě i pro psa.

Daniela se vlastně vrátila na začátek, skutečně i já mám ten pocit, že u našich psů (alespoň u mého) spolehlivě funguje jen když si pes zafixuje povel k přivolání s odměnou ve formě potravy. Nejlépe reaguje když ví, že odměnu máte u sebe, další fází je když se pes naučí reagovat reflexivně, prostě po povelu reaguje automaticky a vždy za každé situace i když netuší jestli odměnu máte u sebe, to je ale ideální stav ke kterému vede dlouhá cesta. U mě má už pes tuto reakci vybudovanou pouze na povel "místo". Od 5-ti týdnů dostává nažrat v kotci po venčení a s povelem místo. Je až neskutečné jak na něj nyní reaguje. Ať se děje cokoliv (např. šílí u plotu když mu jiný pes na ulici očurává sloupky) stačí jeden tichý povel a v mžiku je v kotci a žrádlo vůbec nemusím mít u sebe, to už není důležité. Bohužel u povelu přivolávacího to zatím nefunguje, existuje pro něj ještě řada silnějších podnětů. Zajímalo by mě jak lze tuto reakci u psa rychleji vybudovat?
Dan

Každý pes je individualita,ale to jistě víte.A ani vytvoření podmíněného reflexu - ke mně = maso, nemůže být považováno za stoprocentní a v určitých situacích selhává,asi opravdu hodně záleží,jak silným podnětem jste pro psa vy sám,jakou dohru má neuposlechnutí Vás.
Nedokážu nějak zasvědceně odpovědět na Vaši otazku :? ..povel je nutné opakovat do omrzení,stejně jako to,co u vás již funguje ...místo.Samožřejmě,že po každém povelu ke mně, musí následovat maso(je nutné,aby byl pes hladový), a pes dostává ve většině případů opět radostně volno.

Přivolání
 

Mě neutíká - spíš Argos - je líný a to maso je u mě bez námahy.
Když měl snahu vyletět a neslyšet, tak fungovalo si přidřepnout, abych nebyla vidět a byl zpátky hned - co kdyby se náhodou ztratil :-)